Český Rybář

Když vzpomínám na střední školu, kde se čas tak neuvěřitelně vlekl, často jsem trávil celé dny sněním o hledání království pstruhů. Každý týden mne napadl další smělý plán, jak a kde ukojit svou touhu po vzdálených řekách a divokých pstruzích, ale stále více jsem narážel na snahu zmařit mé plány těmi hroznými učiteli. Avšak jednoho osudového dne v posledním roce mého studia jsem kdesi uviděl onen poloostrov vybíhající z hloubi sibiřských hvozdů na severovýchodním cípu Ruska, který se jmenoval Kamčatka...

Nedávno jsem Vám poskytl stručný návod, jak si postavit vlastní muškařský prut v domácích podmínkách. S odstupem času jsem si uvědomil, že mé podání bylo velmi stručné a pro některé rybáře, zajímající se o stavbu prutu, nedostatečné v počtu informací, co se použitých komponentů týče.

Parma obecná (Barbus barbus) je nádherná, neuvěřiteně bojovná ryba, která obývá zejména tekoucí vody a je po ní dokonce pojmenováno i jedno z říčních rybích pásem - pásmo parmové. Je to velmi houževnatý soupeř, který se jen tak snadno nevzdá.

Tak jsme se zase dočkali prvního z velkých rybářských svátků. Je sice fakt, že ne každý má potřebu ono magické datum v polovině dubna slavit, třeba už proto, že koule a pelety je možno sypat do vody po celý rok, ale přece jen je pstruhové zahájení dnem, na který se těší tisíce milovníků muškaření a přívlače.

Hledáte místo pro dovolenou, kde si skutečně odpočinete a dokonale vyčistíte hlavu od každodenních starostí? Klid, čistý vzduch, malebnou severskou krajinu a zajímavé možnosti rybaření? Máme pro Vás extra tip: „vše v jednom“ v zemi třech korunek na švédském severu.

Krev – tekutina, bez které není života, a srdce - základní životní orgán, který je v přeneseném významu přímo symbolem smyslu a hodnoty naší existence – mít dobré srdce znamená především smysluplně a kvalitně žít.

Lov feederem má mnoho různých podob. Jeho pomocí můžeme lovit drobnější ryby, ryby větší, a dokonce i ty největší. Mít velkou rybu na prutu je skutečné potěšení, a proto se naším cílem stávají velmi často, respektive - přáli bychom si mít velké ryby na háčku co nejčastěji.

Jsme na vodě už skoro dvě hodiny a ryby berou. Ale co je nám to platné, když jsme z deseti zaseknutých ryb zdolali jen jednu. Dvakrát přetržený návazec, jednou prasklé lanko, dvě cívky, ze kterých zmizelo 200 metrů pletené šňůry, jeden ukousnutý wobbler a tři ryby se při zdolávání vypnuly.

Plotice je pro spoustu českých rybářů jen obyčejná nepříliš zajímavá ryba vhodná snad jen pro nastražení na dravce, případně pro domácí výrobu rybích salátů.

Uuuááá!!! Uuuááá! Až strašidelně znělo nad řekou hlasité pokřikování vřešťanů, zatímco si vycházející slunce pomalu proráželo cestu košatými korunami stromů. Půltuctu citrónově zelených motýlů divoce mávajících velkými křídly kroužilo kolem naší lodi, která se za netečného přihlížení volavek pomalu plazila proti silnému proudu.

Hned na úvod bych chtěl podotknout, že každý rybář (včetně nás "kaprařů") chytající způsobem, při kterém je pro zvýšení šance na ulovení ryby vhodné použít vnadění, má určitě své osvědčené praktiky, krmné směsi i taktiku lovu.

 „To ten dnešní rybolov pěkně začíná,“ pomyslel jsem si, když byla na konci šňůry cítit vázka. Do hloubky okolo stopadesáti metrů jsem před chvílí spustil návazec s makrelou na mníka mořského a mé přípravy příjdou asi hned vniveč.

Jak se narodil? Odkud přišel? Jeho původ zůstává zahalen tajemstvím. Nikoliv však pro nás. Pro lovce tělem i duší, kterým v žilách klokotá lovecká vášeň plná života. Z historických pramenů je známo, že na Kyjevské Rusi byla vydána jedna z prvních loveckých příruček.

Už jako malého kluka mě fascinovaly velké protáhlé siluety stříbrných bojovníků ležérně se vyhřívající na hladině (často jen několik metrů od břehu), které byly k nástrahám okolních rybářů absolutně apatické. Vrcholící léto bylo časem, kdy je nebyl problém zahlédnout. Ba naopak zcela zřetelně vystavovaly své proporce, jako by dávaly najevo svou nedotknutelnost.

 „Konečně!“ pomyslel jsem si, když Stephen odbočil z hlavní silnice na malou špinavou cestičku. Po dalších 10 minutách zastavil auto a mne napadla jediná myšlenka: „Jsme uprostřed ničeho.“

V našem seriálu, který je věnovaný biologii a anatomii ryb, jsme se mohli už několikrát přesvědčit, že ryby a lidé toho mají společného víc, než se může na první pohled zdát.

Není směs jako směs, a pokud se v nich máme alespoň trochu orientovat, pak bychom si je měli rozdělit do několika skupin, se kterými můžeme dále pracovat. Nejprve se zaměříme na kvalitu a cenu směsí.

Během zimních měsíců to mají milovníci přívlače těžké. Kromě nějaké té návštěvy na revírech, kde se provozuje lov na dírkách, si svého koníčka moc neužijí. O to více mají času na přípravu do nové sezony.

Jak hluboko jsem klesnul? Hlouběji než všichni ostatní! Že by konečně přišlo pikantní přiznání? Možná, že se přece jen dočkáte něčeho zajímavého, ale z rybářského života. Když však chceme být úspěšní, musíme jít jinam. Tam, kde jiní rybáři neloví. Do míst, kam jiní nedosáhnou!