V minulých měsících jsme se na těchto stránkách podrobně věnovali životu ryb z pohledu fyziologické činnosti a potřeb jejich organismu. Zmapovali jsme si přitom základní tělesné funkce ryb a činnosti jednotlivých orgánů rybího těla. Organický život na této zemi, který je postaven na bílkovinovém základě, však provázejí nesčetné komplikace.
Obecně platí, že se k lovu větších ryb používá spíše vnadění velkými částicemi, jako jsou kukuřice a směsi různých semen (opět tedy kukuřice s pšenicí a řepkou), dále pelety všech druhů, celý i drcený tygří ořech a samozřejmě boilie. To platí především při klasické položené, ale i při lovu feederem.
Při chytání kaprů jsou háčky jednou z nejdůležitějších částí mozaiky, která vede k úspěšnému zdolání ryby. Mnohdy s nimi nemáte žádný problém a co zaseknete, to drží, jindy ale ryby začnou padat i z osvědčených tvarů, velikostí a montáží. Občas se s tím setká každý rybář. Co dělat v takovém případě, si řekneme v tomto článku.
Rybařit s Alanem Scotthornem je něco podobného, jako učit se řídit auto pod vedením Michaela Schumachera (doufám, že jsem tím pětinásobného světového šampióna neurazil, protože „Schumi“ je už tak trochu za zenitem, což pro Alana rozhodně neplatí).
Lov na soukromých revírech je v naší zemi stále populárnější. Kromě možnosti ulovit zde relativně snadno kapry ve velikostech, které nejsou ve svazových vodách právě běžné, se tu nabízí i možnost chytit řadu dalších druhů ryb, z nichž některé byly donedávna v našich končinách poměrně exotické.
S názvem cestovní kanceláře PEPA se u nás setkal snad každý rybář. Jen málokdo ale opravdu zná původ názvu. Po vzniku firmy v roce 1991 se totiž cestovní kancelář orientovala hlavně na zahraniční návštěvníky České republiky. Proto bylo potřeba dát jí název jednoduchý a srozumitelný, typicky český, aby si ho každý snadno zapamatoval.
O sladkovodním muškaření už toho bylo napsáno dost a dost. Čeští příznivci královské discipliny ale stále častěji pokukují po možnostech, které skýtá tzv. SWF – salt water flyfishing, česky prostě mořské muškaření.
Srdce temnoty je krátká novela anglického spisovatele Josepha Conrada. V ní se mladý důstojník Charles Marlow plaví po řece Kongo a proniká stále hlouběji do temné, divoké a primitivní Afriky.
Náš seriál o biologii ryb se blíží ke svému závěru – postupně jsme si v něm představili základní tělesné funkce ryb a přiblížili Vám činnost rybího organismu, která i v závislosti na vnějším prostředí nabízí širokou škálu různých životních projevů, ve kterých bychom se měli i my – sportovní rybáři – aspoň částečně vyznat a orientovat.
Lovit drobné ryby je velká zábava a je mnoho rybářů, kteří dávají tomuto lovu přednost před dlouhým vysedáváním nad nehybnými čihátky, například při klasické položené. Tak jako každý lov, i tento vyžaduje své a za specialisty v oboru bychom mohli považovat závodníky (plavaná a také feeder), protože jejich metody, především tedy příprava vnadicích směsí, se příliš neliší.
Pryč jsou doby, kdy jsme pokukovali po klasických muškařských navijácích firem Hardy či Marryat s klasickou cívkou, které na svoji dobu tvořily TOP produkty ve své třídě. Každý z nás chtěl minimálně jeden kousek vlastnit, aby se mohl při rybářských výpravách pochlubit něčím výjimečným.
Když jsem před několika lety četl články Ardyho Weltkampa nebo Tima Paisleyho o masivním vnadění na Radutě - které jim přineslo obrovské množství ryb včetně (v té době) světového rekordu uloveného tímto skvělým anglickým kaprařským veteránem – začal jsem přemýšlet o jeho využití ve specifických podmínkách, se kterými jsem často konfrontován... totiž při závodech.
První voda, na které jsem v životě rybařil s prutem, byla pískovna. Ve vesnici, kde jsem vyrůstal, bylo takových vodních ploch několik a procházely procesem neustálých změn. Zatímco jednu čerstvě bagrovali, druhá slibně zarůstala, další zaváželi a jiná už procházela obdobím postupné degradace rybí obsádky předznamenávajícím její úplný zánik.
Málo platné, je tady podzim a než se nadějeme, zaklepe na dveře zima. Potravní aktivita kaprovitých ryb ubírá na intenzitě a rybářská veřejnost pomalu, ale jistě upírá své žádostivé pohledy k dravcům. Ti jsou aktivní po celý rok a s přicházejícími chladnými dny jejich žravost naopak narůstá.
Přemýšleli jste někdy o rozdílech mezi savci a dravými rybami? Není jen v tom, že jedni dýchají kyslík z vody a druzí ze vzduchu, což je logicky dáno jiným životním prostředím. Mám na mysli jejich chování k potomkům a k mláďatům obecně.
Tímto článkem – třetím v pořadí - uzavřeme téma rozmnožování ryb. V minulých dvou dílech jsme si popsali funkci pohlavní soustavy, zmapovali si proces samotného rozmnožování (tření) ryb a věnovali se i vývoji rybího organismu v jeho jednotlivých životních periodách.
Prvního bolena jsem chytil někdy před dvaceti lety, posledního před několika dny. Během té doby jsem se změnil já, česká rybářská scéna, rozšíření bolena na našich revírech i přístup rybářské veřejnosti k této rybě. Vlastně se změnilo úplně všechno.
Bylo nádherné letní počasí vybízející k uskutečnění rybářského výletu k nedaleké pstruhové vodě. Slovo dalo slovo a v pátek odpoledne po pracovním vypětí jsme už plni očekávání pádili na ono místo, od kterého jsme si slibovali jenom samé superlativy. Po cestě jsme si v autě krátili chvíli úsměvnými historkami, které přinesl končící týden, a pomalu přecházeli na začínající víkend a nové rybářské zážitky.
Pomocí feederového prutu lze velmi účinně a cíleně lovit kapry, a to nejen ty malé, ale i pořádné kusy. Není na tom nic složitého, jen se musíte svou technikou a strategií maličko přiblížit opravdu specializované kaprařině. To znamená zvolit silnější pruty, pevnější vlasce, větší navijáky a zátěže.
Rostoucí populace a technicky vyzrálé náčiní umožňují v dnešní době zcela cíleně lovit velké exempláře platýse obecného. Kdo ve svém úsilí vydrží, dříve nebo později bude odměněn...
