Český Rybář

Jen si to představte. Sedíte v míru a pokoji v překrásné venkovské krajině, každým nádechem vám plíce plní čerstvý vzduch, v uších zní majestátní chór zdejšího ptactva a mysl se pomalu oprošťuje od starostí uplynulého pracovního týdne. Tak tohle je většinou představa nerybářů o těch, které žertovně nazývají tichými blázny!

Jak velkou použít nástrahu? Jak velké boilie zvolit pro vnadění? To jsou jedny z nejčastějších otázek v internetových diskusích ohledně lovu kaprů. Sám na ně často odpovídám v sekci „Dotazy“ na našich webových stránkách nebo i při besedách s rybáři, kterých bývá z kraje roku (než se rozběhne rybářská sezona) víc než dost.

Když jsme dorazili na první místo, začínalo svítat a panovalo naprosté bezvětří. Spousta výskoků a cákanců na hladině jasně oznamovala, že ryby jsou aktivní. Vypnuli jsme motor a začali prohazovat zatopený les rotačními třpytkami.

Stát se legendou znamená velkou poctu. Je to totiž neklamné znamení toho, že jsme ve svém oboru něco dokázali. Když značka SPRO uvedla před více než dekádou na trh první generaci navijáku příznačně nazvaného Red Arc, šlo o velký krok do neznáma a tak trochu risk zároveň.

Než začnu tlachat a zkoušet otřást vaší důvěrou v návnady a nástrahy, které máte v oblibě, musím říct, že volba těchto propriet je, stejně jako výběr dalších součástí rybářské výbavy, velmi osobní záležitostí. Volíte-li například druh háčku, určitě si položíte otázky, proč, jak a kde určitý typ použít. A pokud si dokážete odpovědět, máte za sebou jednu z nejdůležitějších věcí vůbec.

O nové přívlačové značce japonské firmy Daiwa jsme vás na stránkách Českého rybáře již informovali. Prorex má za cíl zajistit svým budoucím  majitelům úspěch při lovu velkých dravců, a to pečlivou selekcí náčiní a doplňků pro nejčastěji lovené dravé ryby. To je určitě zajímavý plán!

Karavan projížděl po úzké silnici vedoucí středem kaňonu. Po mé pravici padal sráz do hloubky 350 m, na druhé straně se zvedal ohromný skalní masiv. V řece Ardeche se nádherně odrážely okolní skály a já, těsně před setměním, hledal nějaké místo na spaní.

Danny Fairbrass nám tentokrát nabídne svůj pohled na převratný chuťový atraktant Goo od firmy Korda. Aby přitom strávil i příjemný den, pozval si opravdová rybářská esa, jako jsou čtyřnásobný světový šampion Loutjie Louwies nebo uznávaní a respektovaní rybáři Ian Huntington a Pete Holehouse.

Valná většina velkých evropských řek je po svých tocích „ozdobena“ kamennými regulacemi. Ty zde se zřejmým úmyslem vytvořili lidé tak, aby sloužily jako zpevnění břehů a zabránily rozpínání se proudů řek po krajině.

Je až s podivem, kolik rybářů stále ještě nemá ponětí o tom, co je to winklepicker, někdy také zkráceně picker. Mají obvykle nějaké povědomí o feederových prutech, ale picker k nim ještě nedorazil. Ale to nevadí a není třeba v tom hledat nic složitého, protože názvem winklepicker se označují ty nejjemnější feederové pruty, jaké jsou k mání.

Ebro. Mezi sumcaři není moc revírů, které by měly tak věhlasné jméno jako tato španělská destinace. Jedná se o neuvěřitelně produktivní vodu, ve které se sumcům až neobvykle dobře daří.

Tato polévka určitě nepatří mezi klasické rybí speciality. Špenátovku čas od času uvaří každá hospodyňka, třeba jen proto, že jí zbyla hora špenátu od nedělní vepřové. I s touto klasikou se ale sem tam vyplatí experimentovat a (jak trefně podotkl náš grafik neboli první tester mých specialit) pozvednout špenátovou polévku do jiné dimenze. A protože do ní můžete použít třeba uzeného lososa (tudíž rybu), do našeho časopisu určitě patří.

A máme tu poslední recept z našeho miniseriálu „ryby v těstě“. Tentokrát jsem zvolil pražmu, která je v řetězcích celkem běžně k dostání a výborně chutná. K zabalení bylo použito rychlé a jednoduché pizza těsto potřené (stejně jako ryba) vcelku netradiční marinádou. Tak pojďme vařit!

Nápad vyzkoušet při vaření kombinaci těsta a ryby mne držel už dlouhou dobu. Z akce vždy sešlo, protože se mi tento způsob úpravy zdál zbytečně pracný, ale po vánočních svátcích a silvestrovských oslavách, při kterých (jako každý rok) došlo k nezřízené konzumaci nejrůznějších pochutin, jsem se na dietní rybku docela těšil. A zvláště na jiný druh, protože štědrovečerního kapra jsem 26. prosince večer dojídal s krajním odporem. Tak pojďme na to!

Do prvního novoročního čísla jsem připravil recept, který by nám po „přejídacím“ období (od vánočních svátků po Silvestr) mohl spravit chuť. Je totiž naladěn lehce do ostra a hranolky z tresky nemusíme použít jen jako hlavní chod, ale třeba i jako výborné chipsy při večerním posezení u televize. Tolik asi na úvod a můžeme se pustit se do vaření!

Ačkoli jsou už Dušičky za námi a sezona dýní pomalu mizí v nenávratnu, stále ještě je možné, že se vám někde ve sklepě nějaká ta oranžová koule povaluje. Přestaňte si dělat chutě na obligátní dýňovou polévku na tisíc způsobů a zkuste něco jiného! Pro poněkud netradiční pokus jsem zvolil dýni Hokkaidó a coby jejího „partnera“ pak keříčkovce, který se v řetězcích povětšinou prodává pod názvem claresse. Tak pojďme na to!

Bramborák z cukety není ničím novým ani objevným, a když se dobře dochutí, je vynikající. Vzhledem k tomu, že se plíživě blíží Vánoce, napadlo mne možná řešení pro ty, kdož právě nemilují klasiku v podobě obalovaného kapra. V těstíčku na cuketový bramborák jsem obalil „obyčejné“ sleďové filety a výsledek mne vcelku příjemně překvapil. Zkuste to!

Zatímco přes léto jsme se věnovali převážně grilování, pomalu, ale jistě nastává čas přesunout se ze zahrady zpět do kuchyně. Klasická treska obecná pečená na másle a na kmíně je jednou z mých nejoblíbenějších laskomin. Tak si ji pojďme udělat s poněkud netradiční přílohou...

Ještě to jde! Tedy rozpálit gril a naložit ho laskominami, co se na něj vejde. Už jste někdy grilovali krevety? Ne?! Tak je nejvyšší čas to zkusit. Jsou totiž výborné, rychle hotové a můžete je kombinovat se spoustou ingrediencí, které by v kombinaci s vepřovou krkovičkou působily lehce rozpačitě. Jako třeba pomeranče...