Český Rybář

Poprvé jsme se s Mirem Laurincem rozhodli použít masivní vnadění při závodech Palotas Cup 2006 v Maďarsku. Byli jsme odhodláni aplikovat ho v každé situaci a na jakémkoli vylosovaném místě. Věděli jsme, že podobný způsob nebude využívat žádný ze zúčastněných týmů, a věřili, že nám tudíž přinese úspěch. V počáteční fázi jsem sice této taktice nebyl příliš nakloněn, ale když jsem vše pečlivě promyslel, uvědomil jsem si, že nemůžeme spoléhat pouze na štěstí při losování, ale úspěchu musíme jít naproti.

Zrodil se tedy následující plán – dvě třetiny úseku rozkrmit za pomoci boilie, Halibut pelet a tygřího ořechu = asi 60 kg jako první dávka, z toho byla minimálně polovina rozkrojeného jednodruhového boilie. Kraj nekrmeného místa v sektoru jsme diagonálně rozkrmili asi 2 kg stejné návnady (boilie Instinkt Faktor, pelety Donuts a tygří ořech). V té době se na závodech běžně chytalo na tři pruty, takže polovina směřovala do silně provnaděného místa, tu druhou jsme umístili do provnaděné diagonály. To vše jsme dělali v noci, a to co možná nejméně nápadně, abychom neupoutali pozornost sousedních týmů.

Do rána se nedělo nic, signalizátory zůstaly zticha, jen sousedi zabodovali s několika rybami. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mne tento vývoj nechával v klidu. Den pomalu ubíhal, my jsme byli stále bez záběru, ale rozhodnutí vytrvat bylo pevné. Na noc jsme opět nakrmili (tentokrát poloviční dávkou) a na stejná místa položili i naše udice. Noc byla opět bez záběru a nervozita stoupala, zvláště když sousedé bodovali s dalšími rybami. První záběr přišel ráno v 8 hodin a spustil doslova kolotoč. V průběhu následujících 5 dnů a nocí jsme téměř nespali a nalovili jsme více než 600 kg bodovaných kaprů, což nám přineslo vítězství se značným náskokem před druhým týmem. První pokus s masivním vnaděním a hned takový úspěch – to jsem opravdu nečekal!

Myslel jsem si, že mám zaručený recept i pro další závody, ale byl jsem tvrdě vyveden z omylu. Na následujících závodech jsem byl samozřejmě rozhodnut použít stejnou taktiku. Stalo se, několik ryb jsme chytili, ale všechny na udice umístěné mimo hlavního, masivně prokrmeného místa. Měl jsem další důvod k zamyšlení. Pojďme si tedy postupně probrat mé zkušenosti a názory na některé taktiky vnadění.

Asi před 10 lety přijel na Slovensko J. M. Lebreton s dalšími členy francouzského týmu Star Baits a já jsem netrpělivě očekával, jaký postup vnadění zvolí. V té době u nás probíhaly diskuse o nesmyslnosti kombinací různých aromat v boilie a vnadění více druhy boilie na jednom krmném místě. Francouzi si lovný sektor rozdělili na dva pásy příčně přes přehradu, aby zachytili případný pohyb ryb v co největší šíři. Jeden pás prokrmili kukuřicí a na polovinu rozkrájeným 14mm boilie s aromatem banán, druhý pak rovněž kukuřicí a 14mm rozpůleným boilie s aromatem jahoda. Jednalo se o komerčně vyráběné boilie z poměrně levné řady prodávané pod značkou Star Baits. Co mne ale překvapilo, byl fakt, že jako nástrahy použili úplně jiné boilie, které měli připravené v dipech, a ke každé nástraze přihodili dvě hrsti rozpůlených kuliček (do pásu provnaděného banánem legendární Spicy Fish, k jahodě pak konopné Hempy Seed). Překvapen jsem byl proto, že na jednom krmném místě byly nabízeny různé druhy boilie, a to nejen s jiným aromatem, ale i jiného složení.

Čekal jsem, jak se bude situace vyvíjet dál. Nad ránem přišel první záběr, ale ryba se dostala do vázky a vyřízla se. Byl jsem zvědav, jak bude vnadění pokračovat. Dvě hrsti okolo montáže – to bylo vše, čím Francouzi dokrmili! Další nastražování udic se neslo v podobném duchu jako počáteční vnadění, vynechali ale kukuřici a dávku 14mm krájeného boilie snížili na polovinu. Přímo k udicím pak opět přihodili dvě hrsti už zmíněného, nutričně hodnotnějšího boilie o průměru 20 mm.

Když jsem tuto taktiku rozebíral přímo s J. M. Lebretonem, dozvěděl jsem se několik zajímavých poznatků. Levnější řadou Star Baits vnadili proto, že má nižší nutriční hodnotu a je lehce stravitelné. Velmi důležité ale bylo použití vysoce atraktivní aromatické složky, která měla přitáhnout ryby na krmné místo a donutit je konzumovat návnady. O aromatech jahoda a banán je známo, že na ně kapři velmi dobře reagují, a vzhledem k tomu, že Francouzi neměli o dané lokalitě žádné informace, zvolili tuto alternativu krmení. Rozkrájené 14mm boilie pak mělo co nejdéle zadržet ryby na místě a co nejpomaleji je nasytit. Pro dosažení podobného efektu je tato volba naprosto ideální – rozpůlené lehce stravitelné boilie o malém průměru s výrazným aromatem je to, co dokáže přitáhnout rybu na místo a hlavně... udržet ji tam – ne však dlouhodobě! Prokrmení jiným druhem boilie kvalitnějšího složení mělo zatraktivnit okolí nástrahy. Postupně je pak nutné přejít na vnadění jen tímto druhem a tím prodloužit atraktivitu celého krmného místa. Je to vynikající taktika, chceme-li dosáhnout velkého množství záběrů bez ohledu na velikost ryb v krátkém časovém úseku, a to vše opakovat i několik dní. Několikrát jsem ji vyzkoušel na velkých slovenských jezerech i na jiných vodách a velmi rád ji používám i na závodech, potřebuji-li dostat rybu na místo co nejrychleji a udržet ji tam co nejdéle. Mohu tudíž potvrdit, že funguje spolehlivě, ale není to taktika pro lov při dlouhodobějších výpravách. V mnohých případech použití tohoto způsobu vnadění jsme byli nejúspěšnější 3-4 den, pak ale počet záběrů klesal a my byli donuceni měnit místo. Většinou jsme se posunuli o několik metrů dál a úplně jsme změnili příchuť boilie. Situace se opakovala. Myslím ale, že to vždy nebyla jen nižší kvalita krmeného boilie, která nedokázala přilákat ryby zpět na místo, ale i jejich zvýšená opatrnost na fleku, kde už bylo několik desítek kaprů uloveno. Je to prostě taktika, kterou používám tam, kde se nemám čeho chytit a kde před sebou vidím jen rovnou plochu bez jakýchkoli nerovností a překážek.

Druhý způsob, jak dosáhnout dobrých výsledků, je masivní vnadění jedním druhem boilie. Při využití této strategie je třeba mít dostatečnou zásobu kvalitního a nutričně hodnotného boilie. Vždy, když tuto taktiku používám, snažím se krmit boilie s minimálním množstvím syntetických aromat. Mnohdy je úplně vynechám a použiji pouze esenciální oleje. Ve většině případů se ale spoléhám na hotové boilie řady Concept od Star Baits, která je postavena z čistých přírodních produktů. Je to přesně to, co splňuje mé požadavky při tomto stylu vnadění, a hlavně – je to pohodlné a bezstarostné řešení.

A navíc má ještě jednu velkou výhodu. Boilie na Vašem krmném místě se totiž díky použitým stabilizátorům nezačne kazit ani při vyšší teplotě vody a můžete si být jisti, že pod vodou nemáte masivně provnaděný čtverec, na kterém leží boilie s „bílou vatou“. A tato možnost je – hlavně při použití boilie s mléčnými komponenty – velmi vysoká. Na vlastní oči jsem viděl, jak pod vodou zůstalo v průběhu třech dnů jen bílé pole, a to pak jen těžko můžeme očekávat záběry.

Vraťme se ale k samotné taktice vnadění. Největším problémem (hlavně při závodech) je určit množství krmné dávky. Když to přeženete, bude místo v průběhu závodů neproduktivní, když dáte málo, rybu Vám stáhne některý ze sousedních týmů. Proto kuličky rád půlím a snažím se raději prokrmit větší plochu menším hmotnostním množstvím, abych dokázal rybu zastavit právě na svém místě. V případě, že to přeženete, je i větší předpoklad rychlejšího rozpadu půlených kuliček a následné konzumace bílou rybou – i to ale v mnohých případech může přilákat kapry. Proto je opravdu obtížné doporučit dávku, se kterou začít krmení. Na některých jezerech jsou už 3 kg boilie obrovským množstvím, kdežto jinde je to jen jehla v kupce sena. Vše závisí na velikosti vodní plochy a množství ryb.

Proč ale najednou vnadění jedním druhem boilie? Odpověď je jednoduchá – snažím se u ryb vyvolat maximální důvěru v mé návnady s vědomím, že nabízím to nejlepší a v dostatečném množství, což v daném okamžiku nedělá nikdo jiný. A z toho pak těžím. Zda se to podařilo, zjistíte velmi rychle. Pokud sousední týmy chytají větší množství ryb než Vy, někde je chyba. Nezačněte však panikařit po prvním neúspěšném dni. Při tomto způsobu krmení chytáme nejvíce ryb až 3. nebo 4. den. Proto používám tuto metodu při závodech trvajících 5 a více dní – tam dokáže přinést výsledný efekt.

A jak na takto provnaděném místě lovit? Jako první nástrahy k háčku dávám úplně jiné boilie, než se kterým vnadím, a ještě je zvýrazňuji dipem. Je totiž jen malá pravděpodobnost, že ryba v takovém množství krmení dokáže najít nástrahu stejného druhu. Pokud bychom to vzali čistě matematicky, tak máme naději 1 : několika stovkám kuliček. Zvolíme-li ale k háčku jiný a ještě zvýrazněný druh, snažíme se využít zvědavosti kapra a vzbudit tak jeho zájem. Takto většinou chytám prvních 24 hodin. Potom na polovinu prutů nastražím identické návnady s nástrahou, a pokud na ně začnou ryby brát, nastražím je i na ostatní pruty.

Nabídl jsem Vám dva způsoby masivního vnadění, které mně a mým přátelům přinesly mnoho krásných rybářských zážitků a úspěchů při závodech. Pokud je vyzkoušíte a vyjde to, zažijete ten nejkrásnější rybolov plný ulovených ryb a nocí beze spánku. Hodně štěstí – ať signalizátory pípají a cívky se točí!