Český Rybář

Zásady při hledání lovného místa

V té době jsem chodíval k vodě s teleskopem, žížalkami v krabičce a touhou ulovit alespoň malého kapříka. Jak čas plynul, hledal a vstřebával jsem informace o těchto krásných rybách, které mi často nedaly spát. Nejblíže mému bydlišti byl v tu dobu lesní 2ha rybníček, jenž byl z velké části zarostlý lekníny a rákosím. Stíny přelétajících ptáků nad leknínovým polem jej vždy na chvíli oživily a prozradily přítomnost vyhřívajících se ryb, které se po chvilce od vyplašení opětovně vracely na svá stanoviště.

Amur bílý je jednou z našich největších kaprovitých ryb. Žije (kromě léta) skrytým způsobem života a jeho úlovky jsou spíše náhodné při lovu kapra. Vyskytuje se na mnoha vodách a často o něm rybáři ani neví. Na rozdíl od kapra je amur opravdovým „vegetariánem“ a jeho jídelníček tvoří takřka ze 100 % pouze fauna, a to jak ta vodní (od řas a okřehku), tak ta příbřežní - amur dokáže bez větších problémů spořádat lekníny či rákosí. K trávení rostlinné potravy má přizpůsobené zažívání a hlavním faktorem, který ho v tomto limituje, je zejména roční období, resp. teplota vody. V zimě amur potravu takřka nepřijímá a žije na úkor svých zásob. Na druhou stranu v létě v teplé vodě se amuři intenzivně krmí a spotřebují ohromné množství potravy. Tolik teorie – z uvedených informací je posléze možné celkem snadno vyvodit, kde je možno amura lovit a kdy.

Co se ročního období týče, amura je možné chytat od jara do podzimu, přičemž léto je vzhledem k teplé vodě nejproduktivnějším obdobím. Vzhledem k velkým potravním nárokům (co do kvantity vegetace) vyhledáváme amura nedaleko břehu (resp. příbřežní vegetace) a současně v mělčích partiích revíru. Hledáme místa, kde má na dosah mladé listy z větví převislých vrb, zatopené rákosí či leknínová pole, prostě místa s hojným výskytem vodního rostlinstva a současně hloubkou vody kolem 1,5-2 m. Amur je nenáročný na kyslík obsažený ve vodě a vyhovují mu i velmi teplé a prohřáté mělčiny, na kterých ho můžeme v létě s úspěchem nejen pozorovat, ale i lovit. Je tedy velmi důležité znát hloubkový profil dna vybrané vody.

Na náčrtu vidíme průřez rybníka s profilem dna - amur se vyhřívá ve vrchním sloupci, v němž se i pohybuje, a pokud chceme u ryby vzbudit zájem, jediné místo, kde je vhodné krmit, je označeno písmenem a). I když jsme tam rybu třeba nikdy nepozorovali, bude tam určitě a bude tam žrát. Jakmile není u hladiny, je vesměs zbytečné zkoušet chytat na podobných místech, protože tyto vrstvy vody jsou „mrtvé“ a ryby se pohybují jinde - tedy místa b) či c). Místo (resp. hloubku) volíme podle teploty vody - nehledáme podle toho, kde amury pozorujeme. Vidět je můžeme nad 5m jámou, na jejímž dně je k záběru nepřemluvíme ani velkým množstvím krmení. Podobný princip platí i u kaprů a mnoha jiných ryb. Jejich životní funkce jsou přímo závislé na teplotě vody a podle toho můžeme předpokládat, kde se pohybují. Na řece to často neplatí, tam se voda může míchat, a pak naopak můžeme lovit v prohlubních, kde se ukládají nánosy a rybu tam přitahují jiné faktory.

Amur je hejnovitá ryba, přičemž v hejnu objíždí v revíru své trasy. Toto chování je velmi pravidelné a daly by se podle něj takřka seřídit hodinky. Každé hejno má své trasy, kudy proplouvá, kde se pravidelně krmí či kde odpočívá. Podle atraktivity jsou pak tato místa jednotlivými hejny amurů více či méně vyhledávána a navštěvována.

Základem lovu je tedy v první řadě vhodně zvolené krmné, respektive lovné místo. Ani zdaleka se nedá říct, že všechna místa na revíru jsou amury navštěvována pravidelně či se stejnou frekvencí. Každý revír bychom mohli rozdělit podle frekvence záběrů do tří zón:

a) Málo atraktivní místa – z těch záběry nedostaneme a nejsou příliš navštěvována. Jsou to často příliš hluboké úseky či místa s velkým nánosem tlejícího bahna.

b) Amuří stezky – místa, kde můžeme dostat v rychlém sledu po sobě i dva či tři záběry, a posléze je po zbytek dne místo často mrtvé.

c) Velmi atraktivní místa – záběry chodí střídavě nepředvídatelně v průběhu celého dne, místo jeví známky více kladných faktorů.

 Atraktivní místa, která jsou poblíž břehů, ostrovů, vodních rostlin, nedaleko převislých větví apod., jsou amurem vyhledávána pravidelně, a pokud jsou i optimálně hluboká (tj. ne hlubší jak 2 m) a současně s tvrdším dnem, můžeme si být takřka jisti, že máme v rukávu „žolíka“. Na takovém místě, kde se současně střetlo několik kladných faktorů, se amuři zdržují takřka nepřetržitě a jejich lov zde je velmi efektivní. Na správně zvoleném místě k lovu stačí jen vhodně zakrmit a úspěch se dříve nebo později dostaví.

Nástrahy

Jakmile máme vytipováno vhodné místo, musíme si rozmyslet, jak chceme amura lovit. Záleží hlavně na našich časových možnostech. Pokud jde o strategii lovu, někdo preferuje rychlý, aktivní lov s jedním prutem (na šoulačku) a střídá místa. Sám však mnohem raději chytám o něco delší dobu na jednom místě (v řádu hodin, nikoliv dní). Obojí má své kouzlo a obojí je svým způsobem velice zajímavé.

První varianta lovu je nejefektivnější ve slunečném počasí přes den, kdy můžeme amury spolehlivě lokalizovat, a současně hlavně k večeru, kdy se amuři hojně krmí a jsou aktivní. Není nad ten pohled, když opatrně položíte kousek housky vyhřívajícímu se amurovi v leknínech vedle hlavy - po chvíli ji zaregistruje, natočí se k ní a následně houska zmizí v jeho tlamce. Na druhou stranu je tento lov hodně závislý na dovednosti a schopnosti rybu najít a správně zvolit a předložit nástrahu.

V případě druhé alternativy s krmným místem nám odpadá nutnost pěkného počasí – v kurzu jsou v létě i teplé přeháňky a oblačnost. Jakmile nedojde k výraznému ochlazení, ale voda se prokysličí, ryby na to velmi rychle a kladně reagují. Kombinace stmívání (kdy jsou amuři hodně aktivní) a přeháněk jsou opět produktivní. Amur je teplomilnou rybou se středovými ústy (tedy rybou sloupce) a často sbírá potravu i z hladiny. Proto ho ve větrných dnech hledáme na návětrné straně jezera či rybníku.

Tento způsob lovu je méně akční, o to více však cílený a strategický. Na předem připraveném místě můžeme amury chytat ve velkém stylu. Velmi důležitá je fáze předkrmení a správně zvoleného počasí (počasí nesmí kolísat, zlom k lepšímu počasí musí být před lovem samotným, zlom k horšímu pak nejlépe den po ukončení lovu) – jakmile rybu na místě nebudeme mít, jen stěží ji chytíme.

Krmení a jeho množství záleží na mnoha faktorech. Někdy si vystačíme s hrstí nástrah, jindy k udržení krmících se amurů na místě potřebujeme opravdu velké množství atraktivního krmení. Amur se nevyskytuje na našich vodách tak hojně jako kapr či bílá ryba, a jestliže ho chceme s úspěchem chytat, je nutné správně kombinovat výběr místa s návnadou.

Kukuřice je opravdu výbornou nástrahou, vzhledem k její ceně je navíc možné s ní hojně krmit, a pakliže nám amuři na krmné místo najedou, není problém si je udržet. Její nevýhodou je to, že ji preferují i jiné druhy. Na krmné místo mohou najet cejni, karásci či kapři a dokonale nám předloženou návnadu vysbírají do posledního zrníčka.

Stejně jako s kukuřicí je tomu i u jiných druhů partiklů. Konopí, hrách, řepka či pšenice – všechno jsou to dobroty, které amura přitahují, ale zároveň přilákají i jiné rybí druhy - a na mnohé z nich se vzhledem k jejich velikosti nedá chytat. Proto je z tohoto pohledu nejideálnější kukuřice či ještě lépe maďarská obří kukuřice.

Další alternativou je boilie na ovocné bázi, případně pelety. Obojí má své výhody, ale ani s jednou alternativou není lov natolik selektivní, aby mě zaujal.

Co se pelet týče, výborné k rozkrmení místa jsou lisované vojtěškové pelety pro králíky. Sehnat se dají ve specializovaných prodejnách za rozumnou cenu a v kombinaci s partiklem nám za krátkou dobu dokážou zaujmout amury a připravit kvalitní krmné místo.

Nejselektivnějšími nástrahami na amura jsou různé druhy rostlin a ovoce. Špenát, jetel, tráva, listy vrb, rákosí - na vše se dá amur s úspěchem chytat, s krmením je to pak o něco horší. Ke krmení „zelenou“ složkou používám s oblibou silonový pytel, který napěchuju čerstvě posekanou trávou z anglického trávníku, doplním vařenou kukuřicí a pořádně vše zavážu. Pak již stačí toto velké „krmítko“ dobře zafixovat a současně označit, abychom ho po vyprázdnění mohli opět z vody vytáhnout.

Ovoce je výbornou nástrahou. Od třešní, mirabelek, rynglí, švestek po ananas - můžeme použít cokoliv. Často je těžké zajistit si dostatečné množství selektivního krmení, proto s oblibou kombinuji partikl, vojtěškové pelety a ovoce – partikl a pelety ryby na místo přilákají a ovoce nám dovolí odchytávat selektivně jen amury.