Český Rybář

Moje domácí voda, řeka Labe v okolí severoněmeckého Hamburku, bývá často považována za jednu z nejlepších lokalit pro lov candátů v regionu. Samozřejmě že i já na Labi pravidelně rybařím. Kvůli excelentním referencím jsou však místní ryby vystaveny neskutečně silnému rybářskému tlaku.

Okounci jsou skvělé sportovní ryby, ale popravdě, ještě před několika lety bych tuto větu nevypustil z úst. Donedávna byl pro mne totiž okounek pstruhový neprávem hýčkanou a rozmazlovanou americkou rybou. V současné době jsem ale musel svůj názor poopravit.

Nový rybářský kemp s poetickým jménem Buena Vista (v překladu krásná vyhlídka) poskytuje pestrou paletu služeb všem, kteří se rozhodnou strávit svou dovolenou v jedné z rybářsky nejatraktivnějších evropských lokalit Pyrenejského poloostrova, na přehradě Embalse de Mequinenza na řece Ebro.

Když vzpomínám na střední školu, kde se čas tak neuvěřitelně vlekl, často jsem trávil celé dny sněním o hledání království pstruhů. Každý týden mne napadl další smělý plán, jak a kde ukojit svou touhu po vzdálených řekách a divokých pstruzích, ale stále více jsem narážel na snahu zmařit mé plány těmi hroznými učiteli. Avšak jednoho osudového dne v posledním roce mého studia jsem kdesi uviděl onen poloostrov vybíhající z hloubi sibiřských hvozdů na severovýchodním cípu Ruska, který se jmenoval Kamčatka...

Hledáte místo pro dovolenou, kde si skutečně odpočinete a dokonale vyčistíte hlavu od každodenních starostí? Klid, čistý vzduch, malebnou severskou krajinu a zajímavé možnosti rybaření? Máme pro Vás extra tip: „vše v jednom“ v zemi třech korunek na švédském severu.

Uuuááá!!! Uuuááá! Až strašidelně znělo nad řekou hlasité pokřikování vřešťanů, zatímco si vycházející slunce pomalu proráželo cestu košatými korunami stromů. Půltuctu citrónově zelených motýlů divoce mávajících velkými křídly kroužilo kolem naší lodi, která se za netečného přihlížení volavek pomalu plazila proti silnému proudu.

„Sekej! Ne, ještě ne! Já bych ještě počkal. Je tam ještě? Měls to seknout!“ Držím v ruce prut a snažím se nevnímat dobře míněné rady mých přátel, kteří stojí za mnou a sledují, jak se špička prutu, který držím v ruce, co chvíli otřese při záběru ryby.

Jelec jesen byl pro mne vždy zahalen rouškou tajemství a někdy to vypadalo, že se mi tato ryba vysmívá. Občas jsem ho ulovil stejně jednoduše jako plotici, často o mé nástrahy absolutně nejevil zájem. Výprava specializovaná na lov této ryby by se tedy mohla jevit jako čiré bláznovství – přesto jsem ji podnikl...

Je celkem jedno jestli v řekách, ve spojovacích kanálech, rybnících nebo přehradách, okouni se v našich vodách vyskytují prakticky všude. A mnozí z nás si jistě rádi vzpomenou na neopakovatelně nádherný okamžik, kdy téměř každý hod znamenal záběr, a to ve chvíli, kdy jsme vlastním přičiněním či pouhou náhodou vypátrali jejich mnohačetné hejno.

Když jsem konečně z lodi nahodil živou nástrahu, začal jsem mělkou a čistou vodu zátoky prochytávat i přívlačovým prutem. Má malá loďka zvolna driftovala v mírném ranním větříku, a tak jsem mohl nerušeně nahazovat do blízkého okolí a zkoušet místní „panenskou“ vodu.

Do Švédska na dravce? To je celkem ohraná písnička. Již léta to táhne mnoho rybářů ze západní i východní Evropy do skandinávského Švédska, aby v místních bohatých vodách lovili štiky a okouny. Věděli jste ale, že mnoho švédských revírů jsou fantastické vody k lovu línů s poměrně velmi hojnou populací těchto tajemných zelených krasavců?

Cejn – my rybáři je vlastně nijak zvlášť rádi nemáme. Na prutu za velké bojovníky neplatí, zato podběrák dokážou obalit svým všudypřítomným slizem téměř dokonale. Mnoho rybářů tak raději vidí cejny plavat pouze v uctivé vzdálenosti kolem svých udic...

Často je mezi rybáři slyšet, že štiky jsou výhradně stanovištní ryby. Na malých vodách je tento svorný proud názorů rozhodně pravdivý, ale čím větší a rozlehlejší daná lokalita je, tím vyšší jsou i migrace místních zubatých krasavic.

Těžko byste hledali někoho, kdo by nikdy neslyšel o africkém jezeře Viktoria. Jméno zná snad každý rybář a zároveň ví, že patří k největším jezerům světa.

Intro: Pro dřívější objevitele, jako byl například Cook, byl Nový Zéland opravdovým koncem tehdy známého světa. Dnes, s ohledem na geografickou realitu, je pravdou, že Nový Zéland je nejvzdálenější zemí od nultého poledníku. Tato poloha a určitá izolovanost ostrovů vytváří jedinečnou přírodní scenérii.

Aljaška, obdivovaná pro svou krásu, nedotčenost krajiny a bohatý divoký život, je určitě snem a hlavním cílem mnoha rybářů z celého světa. Osobně jsem tento největší stát USA s číslem 49 navštívil několikrát.

O čem sní kapraři v našich zeměpisných šířkách? O trofejních šupináčích a lyscích, to dá rozum! Ulovit kapitální rybu v časech boilie, high-tech náčiní a dlouhých výprav není zase tak nereálné a ten, kdo si jde cíleně za svým, bývá poměrně brzy odměněn.

Myšlenka vyzkoušet lov kaprů na některém ze španělských revírů se zrodila na jaře roku 2008. Dánský kaprař a tester firmy Prologic Poul Stolling dosáhl velmi dobrých výsledků ve Francii. Jeho úspěchy u nás vyvolaly kaprařskou horečku a brzy jsme začali uvažovat o nových horizontech.

V dubnu letošního roku nám naši italští přátelé nabídli, abychom si k nim konečně přijeli zarybařit. Místo – městečko Ponte Nossa - pstruhový revír na severoitalské řece Serio asi 30 km od Bergama. Pozvání jsme s radostí přijali, protože zavláčet si na zahraniční vodě je vždy vítaná změna.