Český Rybář

Mé první setkání s jeseny se datuje do doby před 25 lety, kdy jsem jako malý kluk chytal do čeřenu koljušky a kravety v našem přístavu. V deseti letech mi všechno větší než půlkilová plotice připadalo ohromné, a tak jsem v duchu přemýšlel, jak se dostat na kobylku těm obrovským rybám (jesenům), které se slunily poblíž zakotvených jachet. S odstupem času si nedělám iluze, jaké bych měl naděje s ohledem na své jemňoučké rybářské náčiní, ale ta vidina se mě od té doby drží a dodnes mi při vzpomínce na obří jeseny naskakuje husí kůže.

Ve dvaceti jsem se věnoval převážně plavané, a to i závodně. Hodně závodů se odehrávalo na řekách s bohatou obsádkou jesena, a zvláště dva z nich mi utkvěly v paměti – ty na řece Tryggevælde v Dánsku a na kanálech u Malmö ve Švédsku. Při obou z nich jsme s přítelem testovali zmíněné lokality ještě před závody a zachytali jsme nad očekávání. Doslova jsme „nabagrovali“ spoustu krásných jesenů na červy a kukly – všechno to byly ryby kolem 1–1,5 kg – a logicky jsme došli k závěru, že jsme rozlouskli tajemství zdejších vod a na závody jsme dobře připraveni.

V průběhu vlastního klání jsme nechytili ani jednoho jesena! Nikdo ho nechytil, i když se nad krmnými místy ukazovali ve velkém počtu. Rychle jsem přesedlal na chytání svých starých známých koljušek, a ty mi nakonec v Malmö zajistily druhé místo. Zvykl jsem si, že rybí nálady se ubírají nejrůznějšími cestami, ale to, co předvedli jeseni, bylo daleko za hranicemi našeho očekávání. Na několika dalších závodech jsem zažil naprosto identické chování jesenů, kdy vytrvale ignorovali mé nástrahy, ačkoliv jsem byl pyšný na to, jak jsem v jejich prezentaci dobrý. Oblíbené heslo „pokud rybu vidíš, nechytíš ji“ zafungovalo v případě jesenů na 100 %.

V posledních pěti letech jsem nachytal spoustu jesenů při lovu dravců s umělými nástrahami. Když jsme byli na lovu velkých štik ve švédském Maravikenu, jeseni s ohromnou zarputilostí a agresivitou útočili na mé Rapaly. Opravdu netuším, jak chtěli tyto velké nástrahy pozřít, když každá z nich byla mnohokrát větší než průměr tlamy kilového jesena.

Do kontaktu s jeseny jsem se dostal i při lovu bolenů poblíž města Trollhättan ve Švédsku. Bez bázně se vrhali na třpytky určené jejich větším dravým příbuzným a za předvedené útoky by se nemuseli stydět velcí boleni ani štiky.

Jednou jsme s Charlotte vyrazili do Švédska na návštěvu dobrých přátel, kteří vlastní chatu několik metrů od vod jezera Öresjö. Plán byl jasný – trolling na štiky v průběhu dne a lov trofejních línů a cejnů na plavanou ráno a večer.  Dámy se připojily při lovu štik a špinavou ranní a večerní práci nechaly na nás – prostě … rodinný výlet. Peter má s lovem na jezeře bohaté zkušenosti – ulovil mnoho krásných štik, trofejních línů a cejnů a několik … jesenů. I proto pro nás připravil tři krmná místa, která provnadil těstovinami a kukuřicí ještě před naším příjezdem. Byl jsem připraven relaxovat, zabojovat si s pěknými líny a snad i pokořit svůj nepříliš vydařený osobní rekord, co se cejnů týče – 2,5 kg.

První večer jsme nalovili slušné množství línů. Najížděli na krmná místa v takovém množství, že vyhladovělé plotice měly co dělat, aby se dostaly ke krmení. Spokojeni s úspěšným lovem jsme prokrmili několika hrstmi kukuřice a odešli na kutě s velkými plány na ranní lov. A ten přišel. Na kukuřici jsme ulovili asi tunu plotic, jednoho cejna 2,35 kg a dva jeseny 2,55 a 2,65 kg. Po velkých hejnech ryb nebylo najednou ani stopy. Jeseny jsme ulovili každého na jiném místě, když samotářsky křižovali jezero.

Když jsem psal tento článek, navštívil mne můj kamarád a rybář Rasmus a vyprávěl mi o jednom ze zajímavých úseků řeky Tryggevælde, kde se známým nedávno zdolali pěkného jesena. Rasmus tu na jaře chytil pěknou řádku jesenů do 2,5 kg a jeho kamarád, který žije celý život poblíž řeky, tam prý zdolal i kusy přes 3 kg hmotnosti, což by byl nový dánský rekord.

Chování jesenů se dá asi jen velmi těžko porozumět, ale je několik cest (nebo snad všeobecných rybářských doktrín), jak zefektivnit lov. Nemusí samozřejmě vždy fungovat na 100 %, ale mně osobně přinesly slušné výsledky.

Lokalizace

Snažte se o zvolené lokalitě získat co nejvíce informací, zkuste vytipovat směry tahů ryb a místa, kde se krmí.

Chování

Opatrný přístup k vodě je klíčovým pravidlem. Chovejte se tiše a obezřetně, protože velké ryby jsou plaché a ostražité.

Nástrahy, návnady

Prokrmte důkladně většími návnadami, a to nejlépe více krmných míst. Používejte to nejkvalitnější krmení i nástrahy na háček. Klidně změňte velikost krmení, pokud uvidíte, že aktivní menší ryby brání těm větším v přístupu ke krmnému místu. Dát nějaký přesný tip na tutovou nástrahu je velice obtížné, protože jesen je opravdový všežravec. Tak snad naopak – osobně jsem ho nikdy nechytil na boilie.

Prezentace

Nejvíce jesenů jsem ulovil, když jsem nástrahu umístil několik centimetrů nade dno.

Náčiní

Použijte systémy, háčky a vlasce tak tenké a jemné, jak jen to bude možné. Berte ale ohled na velikost zdolávaných ryb, abyste o ně zbytečně nepřicházeli – záběrů nemusí být mnoho.

Dánský rekord, co se jesena týče (byl uloven na řece Tryggevælde), je 2,930 kg. Dalšími dobrými místy pro lov jsou řeky Suså, kanály u Lammefjordu, východní pobřeží Sjællandu či zátoky Køge nebo Stenvs.

Ve Švédsku jsou úlovky mnohem větší. Rekordní ryba vážila 3,570 kg při délce 60 cm a byla ulovena v Pukaviku na východním pobřeží na 28g třpytku Toby. Podél východního pobřeží bylo uloveno mnoho jesenů, zejména v severní části Baltského moře, kam ústí mnoho švédských řek. Kapitálních úlovků je pravidelně dosahováno na řekách Strömsån, Sävarån, Umeälven, Göta Elv či Hillevikströmmen.