Český Rybář

„BUVOLÍ VIRUS“ aneb vše o daleké cestě za největšími kapry světa

/ Cestování / Text: Florian Läufer / Foto: autor / Překlad: Radek Diviš

O čem sní kapraři v našich zeměpisných šířkách? O trofejních šupináčích a lyscích, to dá rozum! Ulovit kapitální rybu v časech boilie, high-tech náčiní a dlouhých výprav není zase tak nereálné a ten, kdo si jde cíleně za svým, bývá poměrně brzy odměněn.

Pomyslný „kaprařský olymp“ je ale ještě hodně daleko, protože při lovu kaprů platí následující stupňování: kapr – kapitální kapr – buffalo kapr! Zatímco naši domácí kapři jsou při hmotnosti 30 kg považováni za velmi kapitální, existují buffalo kapři dosahující doložených hmotností těsně pod 50 kg (zatím však tak velké exempláře na prut uloveny nebyly)! Nevýhodou je bohužel malé rozšíření buffalo kaprů, které je omezeno na několik jižních států USA na druhé straně Atlantiku. V Evropě bychom je tedy hledali marně.

Naštěstí lov kaprů v Americe nabírá na oblibě, a tak vznikají první spolky a kluby kaprařů. Nejznámější postavou místní scény je ze Švédska pocházející Texasan Jason Johonnesson. Svou pílí se velmi horlivě snaží v USA etablovat moderní pojetí lovu kaprů. Jeho služeb rádi využívají evropští rybáři, kteří se rozhodli přelstít buffalo kapra. Na svou čest mohu prohlásit, že ten, kdo nahodí v Texasu své kaprové nádobíčko, přestane zanedlouho počítat místní protáhlé šupináče, protože se jich v tamních vodách prohánějí doslova masy. Jde zároveň o nejdivočejší kapry, které jsem kdy měl na prutu. 5kilogramové exempláře bojují daleko silněji a intenzivněji než vypasení 15kg kapři v našich vodách.

Dlouhou cestu do Texasu jsme s kamarádem Mikem Zőllnerem však přece jen vážili především kvůli zcela jiným šupináčům, „obřím buvolům“, buffalo kaprům. Navíc to nebyla cesta jediná, protože ten, kdo jednou měl tuto monumentální rybu na podložce, je neodvratně „infikován“ buvolím virem...

„Clever & smart“ aneb mazaný a chytrý

Američtí rybáři tvrdí, že buffalo kapr je „mazaná“ ryba, čímž zřejmě chtějí světu sdělit, že ulovit tento rybí druh je daleko těžší, než naše běžné šupináče, kteří u nás tak jak tak platí za velmi vychytralé ryby. Řvoucí signalizátory a dlouhé jízdy musíme při záběru buffalo kapra většinou oželet. Jakmile se však špička nastraženého prutu několikrát silněji ohne, otřese a signalizátor dá nesměle najevo, že se snad něco bude dít, volají Jason a jeho kumpáni jednohlasně: „Buffalo!!!“ Často nás dokáží rozpálit až do běla! „Pííp, pííííp...,“ pak klid a zásek do prázdna.

Jakmile buffalo kapr nástrahu vezme, zdá se, že pouze kroutí hlavou sem a tam, což převedeno do řeči našich signalizátorů znamená krátké pípnutí. Povede-li se nám rybu zaseknout, potřebuje většinou nějaký čas k tomu, aby zjistila, že se nachází v nebezpečí. Úniky buffalo kaprů jsou kratší než ty, které známe od našich šupináčů. Při zdolávání se daleko rychleji objevují na hladině, kde se poměrně šikovnými manévry snaží zbavit háčku. Někdy použijí své kompaktní tělo a spoléhají na svou hmotnost, následně se „rolují“ na hladině, což je nejen vidět, ale především cítit silnými údery do prutu. Člověk má občas srdce až v kalhotách! Obrovská koncentrace po celou dobu zdolávání je nutná, protože zčistajasna se ryba může vydat k mohutnému úniku doprovázenému výskoky. Kuriózní je, že každá ryba bojuje úplně jinak. Některé odpor úplně vypustí a Vy se najednou nestačíte divit, že máte po chvilce v podběráku 15kg exemplář.

Malá tlama, ale...          

Nejpozději nyní můžeme žasnout nad podivuhodně malými tlamami těchto ryb. Oproti našim kaprům, do jejichž tlamy by se s přehledem vešel golfový míček, mají buffalo kapři jen velmi malé tlamky. Když jsme v Texasu rybařili poprvé, lovili jsme mnoho dní a nocí neúspěšně, protože jsme používali špatné nástrahy a nevhodnou taktiku. Masivně jsme vnadili. Denně jsme do vody dopravili cca 25-30 kg kukuřice, konopí, tygřích ořechů a pellet. Záběry kaprů se dostavily okamžitě. A nepřestávaly! Velmi pravidelně jsme lovili nízké šupináče od 5 do 15 kg. Čím více jsme přidávali na intenzitě krmení, tím více ryb se o naše krmné místo zajímalo. Mezi úlovky nebyl jediný buffalo kapr, proto jsme nástrahy zvětšili podle hesla: větší ryba – větší nástraha. Na úlovky to nemělo prakticky žádný vliv, dokonce ani menší šupináči neměli s velkou nástrahou žádný problém. Buffalo kapra jsme však při této výpravě nespatřili.

Teprve při druhém ze třech pobytů, který jsme trávili bez Mika, jsme našli strategii, jak tyto „divočáky“ přelstít, a pak už vše šlo jako na drátkách. Najednou jsme za 5 dní ulovili cca 50 buffalo kaprů: 2 ryby přes 25 kg, 5 ryb přes 20 kg. Menší než 10 kg snad nebyla žádná ryba?! Tajemství úspěchu se skrývalo jen v pár slovech: malé nástrahy, málo krmení!!! Větší množství krmení přilákalo pouze klasické kapry a na nástrahu o velikosti nad 15 mm jsme od buffalo kapra neměli jediný záběr. Nejlepších výsledků jme docílili s jednotlivými tygřími ořechy nebo  10mm boilie na háčku č. 8 navázaném na klasické montáži s pevnou zátěží. Olova jsme obalovali silně aromatickým boilie těstem a ke každému prutu přihodili pouze dvě hrsti partiklů. Zdálo se, že více krmení buffalo kapry odrazuje.

Zima přináší kapitální úlovky

Pozoruhodné je, že buffalo kapry lze s těmito nástrahami lovit dokonce i v zimních měsících. Pravidelné úlovky se dostavují teprve tehdy, klesne-li teplota vody pod 15 °C. Kuriózní je i skutečnost, že se tyto „chlapíky“ v letních měsících podaří velmi často ulovit na nástrahy z měkké gumy při lovu okounů, který je v Americe nesmírně populární. Lze se jen domnívat, že ryby se v tomto období zdržují na zcela jiných místech a přijímají i živočišnou potravu. Cesta za rybími „vodními buvoly“ má smysl od listopadu do května a bývá do velké míry ovlivněna panujícími teplotami. Jsou-li vnější podmínky v pořádku, zdaleka to ještě neznamená, že by buffalo kapři skákali sami do podběráku. Pocity totálního zklamání a radosti se vznášejí velmi blízko sebe.

Revíry

Jako kaprař je člověk v Evropě zvyklý na poměrně velkou svobodu s téměř nevyčerpatelným množstvím lokalit, nejčastěji s volnou volbou míst k rybolovu. V tomto ohledu jsou Spojené státy zemí velmi omezených možností. Jason Johonnesson nabízí rybolov na třech různých vodách. Všechny tři jsou hodně velké, a přesto se na nich ze břehu prakticky nedá rybařit. S lodí se na jezerech můžete vyřádit do sytosti, břehy jsou však z 99 % v soukromém vlastnictví, i když to tak podle zdivočelého stavu přírody často vůbec nevypadá. Stanování není trpěno. Pár malých místeček k rybolovu je volně přístupných, bohužel pouze v denních hodinách, což je velmi striktně kontrolováno.

Na 11 000 ha rozlehlém jezeře Lake Fork nenajdete jediné veřejné rybářské místo. Jason zde však vlastní velký pozemek s hausbótem, z jehož paluby mohou 2–3 rybáři v klidu lovit. Zde jsou ve správném období loveni buffalo kapři celkem pravidelně. Fantastické přitom je, že zatím pouze 2 ryby vážily pod 15 kg! Maximální hranice byla zatím na váze mírně přes 25 kg. K tomu je potřeba vzít v úvahu, že Jason zde loví s hrstkou přátel teprve druhou zimu. Je skálopevně přesvědčen, že na tomto jezeře bude překonán světový rekord z Lake Athens (82,2 lb), protože zde již několik obrovských exemplářů pozoroval. Mimoto je Lake Fork proslulé rychlým růstem rybí populace. A nakonec: víkendový domek s veškerým komfortem se nachází v cca 200m vzdálenosti.

Jezero Lake Austin je s rozlohou 650 ha nejmenším ze slibných revírů. Disponuje přesně 11 vedle sebe ležícími místy k nonstop lovu, která se nacházejí v sousedství parkoviště. Místa jsou očíslována, zpoplatněna a představují jedinou legální možnost pobývat a rybařit u jezera přes noc. Na úlovky to však nemá žádný vliv. Hned při svém prvním pobytu zde Jason zdolal buffalo kapra přes 35 kg. K dnešku zde byly uloveny 4 ryby přes 30 kg, několik přes 25 kg a nepočítaně ryb mezi 15–24,5 kg. Panuje-li optimální teplota vody, chytí se prakticky každý týden ryba přes 25 kg. Velmi reálné jsou i pravidelné úlovky amurů a kaprů přes 15 kg. Elektřina a pitná voda jsou k dispozici na každém místě, nechybí toalety a možnost sprchování.

Také na 9 000 ha velkém jezeře Lake Ray Hubbard není šance lovit ze břehu. Tato lokalita slouží beztak jako nouzové řešení, když nebere vůbec nic, protože zde lze chytat jen v malém přístavu mezi zakotvenými loděmi. Jason a jeho kamarádi vymysleli pro tento ojedinělý případ speciální techniku, při které loví s velmi krátkými pruty buffalo kapry vertikálně! Tento rybolov vyžaduje nejvyšší koncentraci, úlovky jsou sotvakdy těžší než 15 kg, zato je v každé roční době téměř jisté, že zde záběry přijdou! Jeden večer tady by si měl každý rybář při návštěvě Texasu naplánovat. Za tu legraci to rozhodně stojí. Kde jinde máte příležitost lovit kapry přímo pod špičkou a kdy zažijete neskutečně drsné zdolávání mezi loděmi?!!!

Lov buffalo kaprů je v plenkách a zprávy o skvělých úlovcích jsou pouhou špičkou ledovce. Prozatím. Jason je kaprař plný entuziazmu s nenapravitelným pionýrským duchem a tohle vše s ním můžete společně zažít. A „buvolí“ překvapení těžkých kalibrů? S jistotou se dostaví...

Info

Buffalo kapr, podle české taxonomie kaprovec maloústý (Ictiobus bubalus), sice patří k rodině kaprovitých ryb, oproti našemu kaprovi obecnému však nemá žádné vousky a svým vzhledem spíše připomíná jakousi směsku z obrovského cejna a kapra šupináče. Široká stavba těla naopak poukazuje na obrovskou sílu mocného „buvola“, který mu propůjčil jméno. Jeho oblast rozšíření leží v jižních státech USA a v severním Mexiku. Existují různé formy buffalo kaprů, nejmohutnější je ale bezpochyby kaprovec maloústý.

7 dní a nocí včetně zapůjčení kompletního rybářského vybavení a jídla stojí pro dva rybáře 1 400 dolarů za osobu, v trojici pak 1 000. Rybářská licence pak dalších 55 dolarů. Lety do Dallasu se z Německa dají pořídit od 350 euro. Další informace najdete na Jasonově webu: www.texasbuffaloadventures.com.

 

CONNEMARA ROAD TRIP

Connemara je divoký region na západě Irska. Jedná se o oblast známou rašeliništi, malebnou ...

ROZMARY ŠPANĚLSKEHO JARA / aneb třikrát na Ebru a pokaždé jinak

Přestože jsem si pro letošní rok žádné rybářské plány na výlety do zahraničí ...
Naši partneři