Český Rybář

Jednou jsem mimoděk zaslechl o několika zajímavých líních úlovcích v provincii Smaland v jižním Švédsku v typicky malebné skandinávské přírodě s mnoha jehličnatými lesy, přírodními jezery a rozsáhlými rašeliništi. Po důkladném internetovém průzkumu bylo jasno: tam zkrátka musím! Svého kamaráda a plavačkového profesionála Burkharda Wagnera jsem k takovému báječnému rybářskému výletu dlouho přemlouvat nemusel, a tak se stalo, že jsme se v květnu 2007 poprvé vydali na cestu, směr jižní Švédsko.

To, že líni jsou velmi náladoví společníci, je důvěrně známé, proto jsme nic nechtěli ponechat náhodě a zásobili jsme se dostatkem návnad a nástrah, které se nám při lovu línů v minulosti již osvědčily. Při odjezdu se v našem kufru nacházelo 800 hnojáčků, 100 rousnic, 10 litrů kostních červů, 15 kg miniboilie, 15 kg partiklů, 50 plechovek nakládané kukuřice, 25 kg strouhanky a 25 kg minipelet. Množství krmení vypadá na první pohled obrovské, ale nevěděli jsme, co nás čeká, a protože líni mohou být náladoví tak, jak to umí některé ženy, a ve finále berou jen na jednu z mnoha nástrah, chtěli jsme být připraveni na všechno. Zbylá výbava se nelišila od klasické kaprové. Bivak, lehátko, spacák, vyhakovací podložka, elektronické signalizátory a všechny ty další věci, které potřebujeme, abychom se mohli týden u vody cítit příjemně. Pruty jsme zvolili jemné s testovací křivkou 1,50–1,75 lb. K nim malé navijáky s baitrunnerem s monofilním vlascem o průměru 0,25 mm. Tato kombinace nám přišla pro cílený lov línů odpovídající.

První zastávkou bylo pro nás městečko Vimmerby s téměř 8 000 obyvateli. Zde jsme si dali slovo s velmi milým a ochotným švédským rybářem, který nám svěřil několik důležitých tipů a rad k lovu línů. Líni sice rejdí v mnoha vodách Smalandu, ale ne ve všech. Zeptáte-li se v místních rybářských obchodech, získáte jistě nějaké zaručené tipy na dobré lokality. Náš švédský přítel nám vyjmenoval celou řadu jezer, na nichž bychom mohli být úspěšní, poprosil nás ale, abychom si jeho tipy nechali výhradně pro svou potřebu. To je samozřejmě věcí cti! Vybrali jsme 3 lokality, na kterých jsme chtěli lovit vždy 2 dny a 2 noci, abychom zjistili, jak hojně se tam ryby vykytují.

Začalo to jako úderem na buben

Na prvním jezeře jsme si každý rozbalil 3 pruty. Na 4 jsme nastražili miniboilie, na další hnojáčky a na poslední prut pak svazek kostních červů na klipu mimo háček. Jako krmná místa jsme zvolili markantní body na hraně rákosí, před leknínovými poli a vodními rostlinami. Zde jsme nakrmili směsí našich dovezených návnad a nástrah. Během první hodiny bylo jasno v tom, že na kostní červy a hnojáčky jako nástrahu můžeme velmi rychle zapomenout. Naše zakrmená místa náhle obsadila obrovská hejna vypasených perlínů a po několika minutách začaly tyto „piraně“ nekompromisně atakovat naše nástrahy. Tím bylo hned první rybářský den definitivně jasno v tom, že kostní červy a žížaly můžeme použít jen jako návnadu do krmení, bohužel už ne jako nástrahu na háček, a že plavačkový prut může v klidu odpočívat v pouzdře. Šťastnou náhodou to netrvalo ani hodinu, abychom začali plně důvěřovat našemu boilie. Na můj levý prut s fixovanou montáží přišel energický záběr. Fantazie, ještě jsme ani nestihli rozbalit všechno naše náčiní a já už zdolával svého prvního švédského lína. 48cm lín si mě zanedlouho z vyhakovací podložky prohlížel svým rubínově červeným okem. Okamžitě po nezbytné vzpomínkové fotografii jsem tu malou krásku pustil zpět do jezera. Parádní začátek! A takhle skvěle to i pokračovalo... Jakmile po několika hodinách líni objevili naše zakrmená místa, šlo to jako po drátkách. Jednou zdolával Burkhard, pak zase já, tu a tam bylo slyšet spoušť našeho fotoaparátu, protože téměř všechny ryby měřily přes 50 cm a vážily 2–2,5 kg. Jeden exemplář vážil dokonce 3 kg a měřil téměř 60 cm. Byli jsme doslova a do písmene v líním nebi a ulovili cca 25 ryb, než se přízrak pomalu rozplynul a ryby opustily naše krmná místa.

Po dvou úspěšných dnech a nocích jsme se přesunuli na další lokalitu. Zde jsme ulovili „pouze“ 10 ryb přibližně stejné velikosti. Po dalších dvou dnech nastal čas válečné porady. Zatímco Burkhard chtěl vyzkoušet třetí lokalitu, já měl v úmyslu vrátit se na první místo, které jsem po celou dobu paralelně průběžně dokrmoval. Na poslední dva dny jsme se tedy rozdělili a lovili každý na jiné vodě. Nám oběma se to vyplatilo, protože se nám podařilo zdolat mnoho krásných línů v grandiózní přírodě jižního Švédska. Náš výlet plný úspěchů jsme po fantastickém týdnu nádherného rybaření zakončili.

Kapr? Cejn? Chybná indikace!

V květnu 2008 jsme byli zpátky a zopakovali jsme i úspěchy z loňského roku. Opět jsme lovili na různých vodách a opět se nám podařilo ulovit krásné líny, kteří měli téměř do jednoho přes 50 cm. Všechny ryby byly enormně bojovné a až na pár výjimek zabraly na miniboilie. Sice se nám podařilo ulovit i několik línů na dovezené žížaly, ale tento způsob lovu byl z důvodu všudypřítomných perlínů velmi náročný. Vlastně se prosadila moderní kaprařina, pouze v daleko jemnější variantě. Jako nejlepší se jevila místa na hranách mnoha leknínových porostů nebo rákosiny uprostřed jezera. Ve všech jezerech, kde jsme lovili, se nevyskytují ani kapři, ani cejni, což vedle striktního dodržování metody „chyť & pusť“ švédskými specialisty na líny zásadně přispívá k velmi dobrým stavům místní líní populace. Od jiných rybářů, kteří ve Švédsku lovili líny, jsem zaslechl naprostý opak. Na boilie nezaznamenali žádný záběr, grandiózně si však zachytali na žížaly a nakládanou kukuřici. Je jisté, že všechny vody a jejich obyvatelé mají své zvyklosti, a tak je potřeba přivézt si do Švédska trochu experimentátorského ducha, pokud půjdeme „po krku“ právě vychytralým línům.

Největších úspěchů jsme dosáhli s ode dna přizvednutým miniboilie průměru 10–14 mm spíše ovocných příchutí, jako např. Scopex nebo Peach od firmy Nash. Ideální se zdálo nabízet nástrahu ve výšce zhruba tří prstů nade dnem. Na boilie, které leželo na dně, bylo záběrů znatelně méně. Na návazce jsme používali běžný monofilní vlasec o průměru 0,25 m, háčky velikosti 6 a 60–70g olova na pevné montáži. Krmili jsme opatrně, ale pravidelně boilie o průměru 14 mm od firem „DD Baits“, „Nash Baits“ a „M&M Baits“ v různých chuťových variacích a na všech krmných místech jsme lovili líny pravidelně. Nafukovací člun může být při zdolávání bojovných línů dobrým pomocníkem, protože mnoho ryb se zamotá do vodních rostlin, ze kterých se ze břehu poměrně komplikovaně vyprošťují. Trhací olova na vlasci o průměru 0,17 mm byla účinná, nicméně téměř každá ulovená ryba končila jeho ztrátou, což je při frekvenci deset ryb denně celkem drahý rozmar. Za nejlepší roční dobu považuji brzké jaro, protože tehdy začínají lekníny a jiné vodní rostliny teprve růst. Líni jsou při chuti a mají minimum možností úkrytu mezi vodním rostlinstvem. Mimochodem: ve Švédsku je celá řada specialistů na lov línů, kteří „svou věc“ zvládají skutečně bravurně. Tito rybáři jsou často připraveni poradit a pomoci. Od návštěvníků však očekávají striktní pouštění ulovených ryb bez výjimky. Kdo se přizpůsobí místním zvyklostem, jistě si užije parádní rybařinu. My se v každém případě ještě vrátíme, to je více než jisté!

Info:

Vimmerby – povolenky koupíte v turistické kanceláři Vimmerby, Radhuset 1, 59837 Vimmerby. Tel.: +46(0)492 31065. Denní stojí kolem 5 euro, týdenní cca 10 euro a roční cca 45 euro. V rybářském obchodě „AT-Outdoor“, Magasinsgatan 4, Vimmerby, tel.: +46(0)492 10360 můžete získat aktuální informace k revírům.

Eksjö – v turistické kanceláři v ulici Norra Storgatan 29, 57580 Eksjö, tel.: +46(0)381 36170 získáte informace o povolenkách. Profesionální průvodce a některé další tipy najdete několik kilometrů severozápadně v Solbergavägenu nebo na www.bergets.com.