V tomto seriálu jsme již probrali mnohé ze základní výbavy začátečníka a přidali pár rad, jak tyto věci vybírat. Postupně jsme se podívali na prut, naviják, vlasec, háček, zátěže a podrobněji popsali potřebnou výbavu na základní rybolovné metody – plavanou, položenou a přívlač. Ale jak již každý začínající rybář tuší, jen s těmito věcmi většinou nevystačíme.
Prázdniny jsou nenávratně pryč a letní – nejenom – rybářská dobrodružství nám zůstávají už jen ve vzpomínkách. Loučení s prázdninami a poetikou léta je pro mnohé z Vás jistě těžké, ale ne nadarmo stará pravda říká: „Každým loučením se něco nového začíná.“
V jednom z prvních dílů tohoto seriálu jsme vybírali vhodné pruty na nejběžnější lovné techniky – plavanou, položenou a přívlač. Pokud máme na položenou jemnější a kratší prut (což znamená prut do 2,70 m s vrhací zátěží do 40 g), vystačíme s ním i při seznamování s přívlačí.
Prázdniny se nám sice přehouply do své druhé poloviny, ale krásných letních dnů na nás čeká stále ještě dost. Ty pochopitelně přímo vybízejí k pobytu u vody s rybářským prutem.
Po plavané se dnes podíváme na další ze základních rybolovných způsobů – položenou. Podobně jako u plavané i u položené platí, že na ni chytá nebo aspoň několikrát chytal opravdu každý. A nyní si povíme, co si musíme pořídit, když s touto metodou začínáme.
V tomto seriálu si představujeme jednotlivá pásma tekoucích vod, jak je už v 19. století vytyčil známý český zoolog Antonín Fryč. Ten rozdělil tok podle jeho charakteru do čtyř pásem, které pak nazval podle nejtypičtějšího druhu ryb, který dané prostředí obývá.
V závěru článku z minulého čísla jsme si dali malou ochutnávku z plavané, v podobě povídání o zátěži, resp. brocích. Dnes se k plavané vracíme a probereme si, co vše budeme k chytání touto metodou potřebovat.
V tomto seriálu si představujeme jednotlivá pásma tekoucích vod, jak je už v 19. století vytyčil známý český zoolog Antonín Fryč. Ten rozdělil tok podle jeho charakteru do čtyř pásem, která pak nazval podle nejtypičtějšího druhu ryb, který dané prostředí obývá.
Máme vybrány tři základní věci, bez kterých se neobejdeme při žádném z rybolovných způsobů – prut, naviják a vlasec. Zbývá nám poslední drobnost, bez které vlastně ani žádnou rybu chytit nemůžeme – háček.
V tomto seriálu si představujeme jednotlivá pásma tekoucích vod tak, jak je už v 19. století vytýčil známý český zoolog Antonín Fryč. Ten rozdělil tok podle jeho charakteru do čtyř pásem, které pak nazval podle nejtypičtějšího druhu ryb, který dané prostředí obývá.
To nejsložitější, tedy výběr prutu a navijáku, máme úspěšně za sebou. V předcházejících dvou číslech časopisu jsme tomuto náčiní věnovali potřebnou pozornost a nyní se podíváme na další nezbytnost, kterou je... vlasec.
V rybářských článcích (nejen v našem časopise) se často setkáváme s termínem tzv. rybího pásma tekoucích vod. Někteří z našich mladých čtenářů nám napsali, že vlastně přesně neví, co si mají pod tímto pojmem představit.
V minulém čísle jsme vybrali prut a můžeme přikročit k výběru druhé nejdůležitější části našeho nového náčiní – navijáku. Bez něj se stejně jako bez prutu neobejdeme.
Každé začátky jsou těžké. To samozřejmě platí i u rybařiny, a nemyslím tím jen pronikání do vlastního umění chytit ryby. Nelehkým úkolem je i výběr prvního rybářského náčiní.
 |
|
 |
