Český Rybář

Položená

Výčet potřebných pomůcek pro položenou je o poznání kratší, než tomu bylo v minulém čísle u plavané. Položená je ve své podstatě velmi jednoduchá a vystačíme v základní podobě se zátěží, ať již klasickým olůvkem nebo krmítkem, zarážkou a háčkem. A samozřejmě nesmíme zapomenout na signalizátor záběru – čihátko. Tím je v podstatě základní výčet pro udici na položenou kompletní. Prut, naviják, vlasec i háček jsme již probírali, a proto se podíváme na zbývající části udice.

Zátěže

Funkce zátěže je zřejmá. Slouží nám k nahazování, pomáhá nám dopravit nástrahu na místo lovu a zároveň drží nástrahu na dně. To se na první pohled nemusí zdát důležité, ale při lovu v tekoucí vodě bude i tato funkce nabývat na významu.

Jak již bylo zmíněno, můžeme jako zátěž při lovu na položenou volit ze dvou možností: olůvko nebo krmítko. A dle způsobu uchycení máme opět dvě varianty: průběžná zátěž nebo pevná zátěž.

Dle typu koncové sestavy budeme volit buďto pevnou zátěž nebo průběžnou. Pokud lovíme na klasickou položenou s čihátkem (lidově „policajtem“), je nejběžnější sestava průběžná. Naopak při lovu na feeder je nejčastěji používán páternoster, tedy pevné uchycení zátěže.

Olůvka

Průběžná olůvka zná každý, jsou kulatá nebo oválná s otvorem uprostřed, kudy provlékáme vlasec. Pevná olůvka bývají nejčastěji oválná nebo kapkovitá s očkem nebo zataveným obratlíkem na jednom konci. Kulatá a oválná olůvka jsou vhodná pouze na stojaté vody. Pokud bychom chytali s těmito olůvky na tekoucí vodě, neudrželi bychom nástrahu na zvoleném místě, protože by nám proud doslova odkoulel zátěž i s nástrahou daleko pod místo nahození. Proto do proudu vždy volíme olůvka plochá, která dobře sedí na dně a proud nám je neodtlačí. S plochými zátěžemi můžeme samozřejmě chytat i na stojaté vodě a jsou proto univerzálnější.

Velikosti olůvek

Je dobré mít ucelenou řadu velikosti olůvek pro různé situace. Určitě každý citem pozná, že chytat pár metrů od břehu v mělčí vodě se 40g olovem je nesmysl. Při nahazování si ryby zbytečně plašíme, a možná se nám nějakou podaří v mělčí vodě i omráčit. Stejně tak nemůžeme očekávat, že se nám s 15g olůvkem podaří nahodit do vzdálenosti 50 m.

Ucelená řada velikostí olůvek může vypadat takto – začneme u velikosti 15 g a dál nakoupíme velikosti 20, 30 a 40 g. Podle typu prutu můžeme přikoupit ještě menší velikost 10 g pro lov v mělké vodě blízko břehu a naopak třeba i 50 g pro lov ve větších vzdálenostech. Ale pouze pokud nám to prut svou vrhací zátěží umožní! V případě, že budeme lovit na položenou často, můžeme ještě dokoupit olůvka velikosti 25 g pro jemnější odstupňování velikosti zvolené zátěže. Dle toho, jaké budeme používat montáže, si vybereme pevnou nebo průběžnou variantu zátěže, případně se vybavíme oběma typy.

Počet olůvek

Od každé velikosti nakoupíme více kusů, minimálně 10 až 15 ks. Musíme počítat s tím, že olůvka budeme trhat daleko častěji než třeba splávky, proto není nákup většího množství od věci. Vyhneme se brzkému dokupování a vynucené návštěvě rybářského obchodu jen za účelem dokoupení pár kusů olůvek. Nákup je navíc finančně nenáročný, takže nic nebrání vytvoření si určité zásoby, kterou ale celou samozřejmě nenosíme k vodě, to bychom brzy poznali pocity šerpy.

Krmítka

Stejně jako u olůvek můžeme i u krmítek volit mezi pevným a průběžným typem. Použití je víceméně také stejné. Při klasické položené sáhneme nejčastěji po průběžné variantě, naopak při feederu po pevné. Obě varianty mohou být bez zátěže nebo naopak se zátěží. Různé mohou být velikosti i tvar košíčků.

Nejběžnější průběžná krmítka jsou spirálová z drátu kolem trubičky, která vede středem krmítka a provléká se jí vlasec. Pod tato krmítka musíme vždy umístit zarážku. Spirálová krmítka se často vyrábějí i jako pevná, kdy střed krmítka netvoří trubička, ale drát s očkem na konci. Tato spirálová krmítka kruhového průřezu jsou nevhodná pro lov na řekách, protože proud nám krmítko koulí po dně a odválí jej daleko od místa lovu.

Pevná krmítka se nejvíce rozšířila s nástupem lovu na feeder, kde jsou s převahou nejčastěji součástí montáže. Jedná se o košíček různého tvaru (kruhový, hranatý, trojúhelníkový) s drátem na svém okraji a zátěží na straně, kde je drátek s očkem pro uchycení. Nejuniverzálnější tvar je hranatý, se kterým můžeme chytat jak na stojatých, tak i na proudných vodách.

Velikosti krmítek

Velikost krmítka je dána velikostí košíčku, ale i velikostí zátěže, která je součástí krmítka. Pokud je krmítko zcela bez dodatečné zátěže, je vhodné pouze k lovu na stojatých vodách a na krátké vzdálenosti. Stejně jako u olůvek i u krmítek si opatříme ucelenou řadu velikostí, tedy hmotností přidané zátěže. Nakoupíme velikosti 15, 20 a 30 g. Pokud nám to prut dovolí, přidáme i 40g - je výborné pro lov na větší vzdálenosti a v silnějším proudu, kde se lehčí krmítka neudrží. Pokud vlastníme prut o vrhací zátěži, kterou jsme si na začátku tohoto seriálu doporučovali, nebudeme větší krmítka pro začátek raději kupovat. Zbytečně bychom tím pokoušeli pevnost prutu a riskovali jeho zlomení.

TIP

Krmítka se zátěží jsou označována číslem, které nám říká, kolik váží přidaná zátěž. Nesmíme ale zapomenout, že kromě hmotnosti přidané zátěže budeme nahazovat i krmnou směs, kterou krmítko naplníme. Například u krmítka se zátěží 30 g a běžné velikosti košíčku je celková hmotnost krmítka po naplnění krmením již 50 g!!!

Počet krmítek

Při nákupu krmítek nebudeme tak velkorysí jako u olůvek. Krmítka jsou podstatně dražší, a proto od každé velikosti koupíme pro začátek 5 kusů a teprve až najdeme tvar a velikost, které nám budou nejvíce vyhovovat, můžeme si koupit větší zásoby. Bohužel i krmítka budeme trhat poměrně často.

Zarážky

Pokud lovíme s průběžnou zátěží, musíme mít připravenu zarážku. Nejběžnější a plně vyhovující je ventilková gumička. Je velmi měkká, pružná a poddajná. Při jejím použití opravdu žádné poškození vlasce nehrozí. Na vlasci se fixuje dvojitým provlečením, při jednoduchém by se nám po něm posunovala.

Pokud budeme mít jako zarážku obratlík, ke kterému uchytíme návazec nebo návazce s háčkem, umístíme nad něj vhodný tlumič nárazu krmítka do obratlíku. Vhodným tlumičem, který chrání především uzel, kterým je připevněn obratlík ke kmenovému vlasci, je gumový korálek. Ale podobně nám poslouží i delší kousek ventilkové gumičky (asi 1 cm), který tentokrát na vlasec pouze navlečeme, aby se po něm mohl volně pohybovat.

Obratlíky a kroužky

Poměrně často se používají jako zarážka pro olůvko nebo krmítko a uchycení návazce s háčkem na slabším vlasci. Osobně je příliš nepoužívám, dávám přednost páternosteru uvázanému uzlem bez kroužku nebo obratlíku. Ale je to věc osobního vkusu a zkušenosti, někteří rybáři nedají na obratlík dopustit. Pokud s ním chceme chytat, je třeba zvážit vhodnou velikost. Je nesmysl používat titěrné obratlíky nebo kroužky, které mají menší nosnost než vlasec, a naopak zbytečně obří s pevností mnohonásobně větší. Pokud máme kmenový vlasec nosnosti 4 kg, zvolíme obratlík 6 až 10 kg. Není nutné kupovat různé velikosti, stačí nám jeden typ s přiměřenou nosností.

Protizamotávací trubičky

Při lovu na velké vzdálenosti se nám může udice snadno zamotat. Zabránit tomu můžeme úpravou délky návazce, změnou tvaru zátěže anebo si můžeme pomoci protizamotávací trubičkou. Ta se dá celkem dobře použít ve variantě s bočním závěsem pro uchycení pevného krmítka nebo olůvka, kdy pod trubičku umístíme zarážku a celou udici sestavíme jako klasickou průběžnou montáž.

Čihátka

Pokud nechytáme s feederovým prutem, musíme si pořídit čihátka neboli policajty. Máme na výběr ze dvou typů – před špičku a mezi očka. Jednoznačně dávám přednost variantě čihátka před špičku. To nám zajistí napnutí vlasce a poměrně slušnou citlivost při záběru. U policajta mezi očka nemůže být o citlivosti řeč. Jedinou výhodou je při větším průvěsu dostatečná časová rezerva na zásek při prudkých záběrech.