Český Rybář

Třetím pásmem je po pstruhovém a lipanovém pásmo parmové. Svým charakterem patří mezi nejzajímavější a rybářsky nejatraktivnější. Zároveň je dnes už dost obtížně definovatelné, hlavně proto, že původní úseky řek, na základě jejichž charakteru popsal před téměř 150 lety profesor Fryč parmové pásmo, dnes už většinou kvůli regulaci a kanalizaci toků vůbec neexistují.

Charakteristika toku

Pokud jste četli v povídkách Oty Pavla, jak v mládí na řece Berounce lovil parmy a pokládal v noci šňůry na úhoře, můžete si zároveň udělat dobrý obrázek o tom, jak vypadá klasické parmové pásmo, protože právě střední část řeky Berounky je jeho typickým příkladem. Další ukázkou parmového pásma jsou střední části toků velkých slovenských řek (Váh, Hron apod.). Jedná se o podhorský tok řeky s mělkým a širokým korytem, kde se proudnější úseky střídají s klidnějšími a poněkud hlubšími partiemi. Dno je většinou štěrkopísčité, v tůních mimo proudnici i bahnité. Voda se tu v létě silně prohřívá a může dosahovat teploty až 25 °C. Řeka také v letním období často zarůstá travami a řasami, které zároveň slouží jako potrava a úkryt pro ryby a živočichy žijící v tomto prostředí. Nasycenost kyslíkem je v parmovém pásmu zhruba 80–90 %.

Rostliny a živočichové

Život v parmovém pásmu je pochopitelně opět o něco bohatší a různorodější než v pstruhovém a lipanovém. V teplé vodě se vytváří množství planktonu, který je důležitým zdrojem potravy pro ryby a další vodní živočichy. Z rostlin jsou tu přítomny různé druhy sinic, rozsivek a hlavně zelených řas (žabí vlas). Z vyšších rostlin se tu často setkáme s lakušníkem, zevarem nebo stolístkem.

Bohatý je i živočišný život. Najdeme tu  různé červy (ploštěnka, naidka), korýše (blešivec, rak říční), bentos tvoří vývojová stádia mnoha druhů hmyzu (jepice, pošvatky, vážky, chrostíci, pakomáři), z mlžů tu můžeme vzácně narazit na velevruba malířského, u břehu můžeme pozorovat na kořist číhající užovku obojkovou a nad hladinou nám společnost budou dělat třeba šídlo modré nebo ledňáček říční.

Ryby

Typickými obyvateli parmového pásma by měly být především říční proudomilné kaprovité ryby (parma, ostroretka, podoustev, jelec tloušť). Za jejich představitelku byla zvolena parma obecná, nádherná ušlechtilá ryba, působivá svým vzhledem i bojovností na prutu. Kromě zmíněných ryb již pronikají do parmového pásma další kaprovité druhy, jako jsou jelec jesen, ouklej nebo plotice. V klidnějších, hlubších partiích a tůních pak můžeme narazit i na další představitele naší rybí fauny, jejichž typickým životním prostředím je jinak spíše dolní část toku (cejn, kapr, perlín, karas apod.). Dravce tu zastupují okoun, štika, úhoř, bolen, mník a občas sem ještě z vyšších poloh zavítají i pstruzi nebo lipani. Na Slovensku je typickým predátorem stojícím na vrcholu potravního řetězce parmového pásma hlavatka obecná.

Parmové pásmo a sportovní rybolov

V mimopstruhových revírech parmového pásma najde široké uplatnění většina rybolovných způsobů a technik. Typické obyvatele těchto lokalit – parmy, ostroretky, podoustve a tlouště – budeme lovit na plavanou nebo na feeder. V hlubších a klidnějších partiích můžeme chytat i na klasickou položenou. Zajímavá a atraktivní je na těchto vodách lehká přívlač. Na malé třpytky, wobblery nebo twistery lovíme hlavně okouny, tlouště, jeseny, boleny, občas zabere i parma nebo zapomenutý pstruh a kvalitu našeho náčiní prověří věčně hladová štika. Vrcholem říční přívlače je pak lov královen parmového pásma – hlavatek. Na ně se však musíme vypravit mimo hranice naší republiky. Charakter toku a bohatá říční obsádka dává hodně prostoru i ctitelům muškařiny. Hlavně v dnešní době, kdy situace na mnoha pstruhových vodách není nejrůžovější, vyhledává stále větší množství muškařů alternativy v podobě lovu na mimopstruhových vodách, ať už na klasické mušky nebo na streamery.