Český Rybář

Čtvrtým a posledním je pásmo cejnové, které tvoří nejdolnější, nížinné toky řek. Toto pásmo je na život jednoznačně nejbohatší, druhová pestrost rostlin a živočichů je tu prakticky nepřeberná. Také velká většina našich druhů ryb dává přednost životu v cejnové řece – v hlubokém, teplém a jen líně plynoucím toku.

Charakteristika toku

Cejnové pásmo si můžeme nejlépe vykreslit na dolních partiích našich velkých řek – Vltavy, Labe, Moravy nebo Dyje. Široký, hluboký a věčně přikalený tok jen pomalu a majestátně plyne rovinatou či jen lehce zvlněnou krajinou. Pokud není řeka uměle regulována a napřímena, vytváří tok četné meandry. Přirozeně tak vznikají různá slepá ramena, hluboké tůně, tišiny a úplavy. Mohutný tok neustále přináší velké množství živin pro obyvatele řeky. Dno je většinou písčité až štěrkopísčité, v tůních a tišinách mimo proudnici pak bahnité. Řeka se v létě mimořádně prohřívá a její teplota může dosahovat až téměř ke 30 °C. V horkých letních dnech občas dochází ke kyslíkovému deficitu, což může vést až k úhynu ryb. K tvorbě kyslíku výrazně pomáhají vodní rostliny, které tu našly svůj životní prostor.

Rostliny a živočichové

Cejnové pásmo – to je většinou jedna velká zoologická i botanická zahrada. Zároveň je však toto místo i věčným kolbištěm, kde v  boji o přežití ten silnější požírá toho slabšího, ale zároveň se má na pozoru před těmi, kdo v potravním řetězci stojí o stupínek výš. Nejníže jsou na potravním stupni různé vodní mikroorganismy. Ty rostlinné tvoří fyto a ty živočišné zooplankton. O stupínek výš jsou zástupci zvířeny dna, které se říká bentos. Ten tvoří například různí červi (nitěnky, pijavice), drobní korýši (blešivci) a larvy hmyzu (jepice, vážky, střechatky, pakomáři apod.). Ty pak požírají další vyšší živočichové – ryby, vodní ptáci a savci. V teplé vodě cejnového pásma se také daří mnoha druhům vyšších rostlin. Břehy místy kolorují zelené pásy rákosu a orobince, v tůních a slepých ramenech se setkáme s lekníny, puškvorcem nebo zblochanem.

Ryby

Jak už jsem uvedl, v cejnovém pásmu nacházejí příznivé podmínky téměř všechny druhy našich ryb. Výjimku tvoří např. ryby lososovité, které jsou citlivé na množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Velkou nížinnou řeku většinou nemusíme dlouho zkoumat, abychom pochopili, že je plná života. Na hladině sbírají utonulý hmyz hejna stříbrných ouklejí, do nichž tlučou hladoví boleni. Řekou protahují nekonečná hejna kaprovitých ryb, ať už jsou to plotice, perlíni, cejni, karasi, jelci nebo kapři. Na vrcholu potravního řetězce jsou potom dravci. Mezi významné predátory cejnového pásma patří štiky, candáti, boleni, úhoři a také ti největší a nejsilnější králové našich vod - sumci.

Cejnové pásmo a sportovní rybolov

Z toho, co jsme si již pověděli, jasně vyplývá, že cejnová voda nabízí ty nejlepší a nejvšestrannější možnosti pro sportovní rybolov. Snad kromě pstruhové muškařiny tu můžeme úspěšně praktikovat všechny povolené metody a způsoby lovu. S plavanou, položenou, feederem, lehkou i těžší přívlačí, ale i s muškařským prutem si tu můžeme užít do sytosti. Někdy může být těžké rozhodnout se v ten který den pro správný způsob lovu. Ale i když se rozhodneme dobře, musíme vždy počítat s tím, že ryby, kterých je kolem nás tolik, dnes budou prostě chytřejší. Kdyby nám totiž čas od času nevyprášily pomyslný rybářský kožich, byly by jen němou hříčkou v našich rukou a rybařina by se stala bezduchou a nudnou činností k zabíjení volného času. Ale tohle ryby – a nejen ty v cejnovém pásmu – naštěstí nikdy nepřipustí.