Český Rybář

Když si dokážete připravit své rybářské nářadí tak dobře, aby bylo přizpůsobené na všechny možnosti, a když nedáte žádnou šanci prohře, musí se dostavit úspěch!

Prut

Žádný univerzální rybářský prut pro lov s wobblery neexistuje. Prvně si musíme říci, na jakou cílovou skupinu dravých ryb míříme. Teprve podle hmotnosti wobbleru se rozhodujeme, jaký prut zvolíme. Většina nástrah má hmotnost do 30 g. Proto patří vláčecí pruty do cca 50 g k jedněm z nejčastěji prodávaných a používaných. Vrhací zátěž prutu musí být v souladu s hmotností nástrahy! Pro vláčení na rozlehlých vodách se nemusíme bát prutů o délce až 3,3 m, které nám pomohou k dlouhým náhozům. Pro přívlač na pstruhovém potoce si raději vybereme kratší prut (např. 2,1 m), který nám pomůže v přesnějších náhozech.

Při výběru prutu vycházím z jednoduchých požadavků:

a) Prut mi musí umožnit nához tam, kam potřebuji.

b) Důležité je, aby mi dobře seděl v ruce.

c) V jeho špičce musí být dobře cítit chod nástrahy.

d) Každé ochutnání nástrahy musí být neprodleně přeneseno přes jeho citlivou páteř až k rybářově dlani.

e) Rychle a bezprostředně musí přenést zásek až k rybě.

f) Musí utlumit výpady ryby od záběru až po závěrečné zdolání.

Zdá se Vám to jednoduché? Co rybář, to jiný názor. Nechte se vést vlastním citem. Při výběru stačí uchopit prut do ruky a představit si, že s ním celý den rybaříte.

Naviják

S navijákem je to snazší. Kvalitní, smekací naviják s cívkou, která pojme dostatečnou zásobu vlasce, nám vystačí nadlouho. Zde doporučuji nešetřit. Hlubinné wobblery velké konstrukce dokážou časem „vychodit“ i nejkvalitnější navijákové strojovny. Pro lehčí přívlač používám naviják Shimano TWIN POWER 2500 s přední brzdou. Pro těžší přívlač používám upravený (ložisky vylepšený) Shimano STRADIC 4000 také s přední brzdou.

Vlasec & šňůra

Vlasec, nebo pletená šňůrka? To je věčné dilema. Osobně raději používám vlasec. Nezáleží mi na jeho barvě, ale na jeho nosnosti. Při lehké přívlači používám vlasec od průměru 0,10-0,18 mm, pro těžkou přívlač pak od průměru 0,25 do 0,35 mm. Pletená šňůra nemá prakticky žádnou průtažnost. Je více odolná proti mechanickému poškození a její nosnost bývá při stejném průměru s vlascem několikanásobně vyšší. Proti těmto výhodám stojí vyšší cena. Další drobnou nevýhodou je horší smekání z cívky a větší náchylnost k zamotání. Jak udeří první mrazy, musí jít šňůra pryč. Začne zamrzat. Sám za sebe mohu říci, že pletenou šňůrku téměř nepoužívám. Při lovu na krátkou vzdálenost (10-15 m) shledávám vlasec jako dostatečný. Jeho průtažnost při použití tvrdšího vlasce s označením STRONG není žádnou tragédií. Naopak! Částečná průtažnost je vítána pro utlumení výpadu ryby. Mám vypozorováno, že při použití tvrdšího prutu a pletené šňůry hodně ryb během souboje vyklepe nástrahu z tlamky.

Padají-li Vám ryby, vyměňte šňůru za vlasec nebo použijte jemnější prut.

Uzly

Nejhorší variantou je navázat wobbler pevným uzlem přímo na vlasec. Je to stejné, jako by Vám někdo svázal nohy a řekl „utíkej“! Vhodnější variantou je například Rapala uzel, který po zatažení vytvoří pevnou smyčku, ve které se očko wobbleru může volně pohybovat.

Obratlíky

Použití obratlíku s karabinkou je sice možné, ale není to dobré řešení. Pro malé wobblery je naprosto nevhodné. Obratlík nám pomáhá odstranit kroucení vlasce, ale při použití wobbleru k žádnému kroucení nedochází. To znamená, že je zbytečný. Navíc jeho hmotnost před karabinkou částečně umrtvuje jeho chod a činní tak naši nástrahu méně důvěryhodnou. Zkrátka obratlík patří na třpytku, nikoliv na wobbler!

Závěsné kroužky

Další možností je využít závěsného kroužku, kterým seriozní výrobce automaticky osazuje své nástrahy. Je to dobrá investice, neboť mu tím ubývá stížností na špatný chod wobbleru. Pro samotnou výměnu wobbleru to ale není praktické řešení. Uříznout a znovu navázat. Tak vypadá výměna se závěsným kroužkem.

Karabinky

Představují to nejefektivnější spojení mezi vlascem a wobblerem. Zajišťují rychlou výměnu nástrahy a dávají jí dostatek prostoru pro pohyb. Hlavní je ale schopnost vydržet zatížení v boji s rybou nebo vázkou. Můžeme je rozdělit podle konstrukce na drátěné nebo s pojišťovacím plíškem. Dále také podle nosnosti na pevnostní a vysokopevnostní karabinky. O tom, jak může ovlivnit výběr karabinky naše úspěchy, vypráví následující příběh.

Jdeme podzimní plískanicí ke vzdálenému splavu. Poprchává, ale blížící se hučení nás magicky přitahuje. „Nedávno zde chytili štiku přes metr!“ procedí brácha přes zuby. „To už je ryba! Taková kdyby přišla! To by bylo něco!“ povzdechnu si. „Ta by ti z toho tvého cajku udělala kůlničku na dříví!“ směje se odcházející brácha. Má pravdu. Řeka je zde prudká a mírně kalná. Raději dávám na naviják cívku se silnějším vlascem a navazuji ocelové lanko. Po chvíli vybírám z krabičky stříbrný wobbler. „Tak, to bych měl! Teď to bude chtít ještě karabinku.“ Chvíli hledám mezi svými drátěnými karabinkami. „Nic moc! Když to mám tak pevně sestrojené, použiju nějakou malou vysokopevnostní!“ těším se ze svého nápadu. Za chvíli přede mnou leží pytlík s hrdým nápisem testováno – nosnost 22 kg. Opatrně vytahuji obratlíky i s karabinkami. „Zvláštní konstrukce?“ podivuji se. Obyčejný silný drátek je z části překrytý plíškem. „Divné! Žádné zahnutí drátku? Žádné pojištění, které by zabránilo posunutí překrývajícího plíšku? Třeba to bude dobré! Asi to mají vyzkoušené!“ Zanedlouho už wobbler prohledává nejnadějnější říční partie. Systematicky postupuji po proudu plný nadějí, ale vracím se mrzutý. „Tak co? Jak ti to šlo?“ ptá se brácha. Nasupený jak parní kotel před výbuchem chrlím všechna příkoří, která mě po cestě potkala. „Tady už mě nikdo neuvidí! Kam nahodím, tam visím! Tohle je řeka? Není! To je regulačka vystlaná lomovým kamenem. Vždyť je to jedno velké podvodní pohřebiště mých nástrah! Vidíš to? Už jsem to zase někam pověsil!“ komentuji uváznutí bezprostředně pod nohama.

Vztekle několikrát škubnu prutem, abych wobbler osvobodil z vázky. „Jejda! Vždyť ono se to hýbe! Je to ryba. Opravdová rybí obluda!“ Síla ryby přemáhá sílu brzdy. Ať se snažím, jak chci, musím po proudu za rybou. Únik zastavuji až ve velké tišině. „Teď uvidíme, kdo s koho! Boj nebere konce. Držím rybu na krátkém vlasci, aby nevyjela zpět do proudu. Téměř pod nohama se objevují obrovské víry vody. „Máš ji! To bude obrovská štika!“ vykřikuje brácha. Zabírám, co to jde. Náhle z vody vystřelí prázdný vlasec. Na jeho konci plápolá ocelové lanko s otevřenou karabinkou. Nevím, jak se to událo, ale aretační plíšek se posunul k závěsu a karabinka se otevřela. Dnes se takovým karabinkám vyhýbám. Raději používám drátěné, které mám ověřené. Takové, kde je drátek mírně zahnutý a které mají zaoblené tvary.

S trochou nadsázky se dá říci: „Řekni mi, jak připevňuješ svůj wobbler k vlasci, a já ti řeknu, co ulovíš!“