Český Rybář

Lov pstruhů potočních s přívlačovým prutem mám silně zažitý a rád vzpomínám na krásné období, které začalo během mých studií v Göttingenu na řece Leine a skončilo na řece Wupper. Posléze jsem pravidelně navštěvoval menší řeky a potoky v Německu a zamiloval si lov těchto ve všech směrech nádherných ryb. Ve svém článku bych rád porovnal minulost, tedy mé začátky, se současností, abyste také mohli snadno a úspěšně lovit spoustu velkých pstruhů potočních, tedy pokud se v daných vodách vyskytují. Nikdy vlastně nebylo snazší jít cíleně za úspěšným lovem červeno-puntíkatých obyvatel našich bystřin a potoků, říček a řek, pakliže tam stále ještě bydlí…

Vyhledávání hotspotů

Úspěšný lov pstruha obecného na přívlač vyžaduje znalost oblíbených stanovišť těchto ryb. Pod převislými stromy, na okrajích proudu nebo za kameny se často nacházejí lákavé úkryty potočáků. Ti dávají přednost chladné vodě bohaté na kyslík a většinou přebývají v hlubších tůních přerušovaných rychle tekoucími úseky. Mělké a velmi proudné oblasti lze téměř ignorovat.

Na začátku jsem uvedl, že lov pstruhů není nijak zvlášť náročný. Vím, že zejména pravověrní muškaři to neradi slyší. Ale řekněme si upřímně: kam před námi mohou pstruzi utéct? S přívlačovým prutem jste totiž po zuby ozbrojeni. Můžete odhalit slibná místa tak, že budete prohledávat vodu extrémně rychle a na velkou vzdálenost.

Pstruhy najdete tam, kde je struktura řeky nebo potoka porušená nebo narušená, ať už jde o kameny, skály, mosty, vtoky, zákruty, keře, stromy, jezy, proudící vodu atd. Pokud jsou tato místa v patřičné hloubce nebo v blízkosti hlubších partií, obvykle se zde vyskytují i velké ryby. Úseky v blízkosti měst bývají v dnešní době překvapivě často mnohem lepší. Kormorány aglomerace plaší a mnoho rybářů se městskému pstruhovému lovu vyhýbá. Špatně dostupná místa jsou nejen zde skutečnými zlatými doly.

Důležité: mírně zvýšený stav toku a lehce zakalená voda způsobují, že právě lovení pstruzi jsou daleko méně opatrní, což je naše obrovská výhoda! V takových chvílích jsem zažil skutečně neopakovatelné okamžiky. A právě oblasti, které bývají za běžných podmínek pro velké ryby příliš mělké, ale jinak mají pěkné struktury, jako jsou kameny, díry atd., se mohou stát velmi zajímavými, jakmile se zvýší průtok a hladina vody se zvedne. Pokud se vám často stává, že v daném úseku máte několik neproměněných kontaktů, může zde žít opravdu velký opatrný pstruh, který už viděl stovky nástrah. Hájí si své teritorium a nesnese zde žádné souputníky!

Návazce a rybářské náčiní

Při lovu pstruhů na přívlač je velmi důležitý pevný a méně viditelný návazec, protože tyto ryby jsou vesměs plaché. Fluorocarbonové návazce o tloušťce 0,12 až 0,22 mm představují dobrou volbu pro muškaře, protože jsou nenápadné a mají určitou odolnost vůči oděru. Zejména pokud jste přívlačový rybář a ve svých vodách se relativně často setkáváte s rybami o velikosti 40–60 cm, volte fluorocarbonové návazce 0,28 nebo 0,30 mm. Gernot Heigl, rakouský specialista na lov se streamery, často jen nechápavě kroutí hlavou, když u rybářů vidí tenké vlasce. Se svými návazci o průměru 0,30 až 0,35 mm totiž vždy chytá lépe, zejména větší pstruhy. Podle něj se velcí pstruzi návazců při použití streamerů přinejmenším téměř nebojí. Stejně to vidím i při cíleném lovu na přívlač.

Rozhodující roli hraje také volba rybářského náčiní. Lehký moderní přívlačový prut o délce 1,80 až 2,40 metru a vrhací zátěži 5 až 15 g nebo podle typu a značky i do 25 g umožňuje přesné nahazování a citlivé ovládání nástrahy. Sestavu doplňují odpovídající přívlačové navijáky s jemnou brzdou. Ta je opravdu důležitá. Postačí tenká pletená šňůra s nosností 5–7 kg. Baitcastový naviják?! Pokud vás to baví, můžete ho samozřejmě používat. Není to však můj případ.

Pak už zbývá jen podběrák, přívlačová taška s nějakým příslušenstvím, nůž, kleště, závěsky a můžete vyrazit.

Návnady, rybolovné techniky a způsoby vedení

Především: miluji lov dravých ryb muškařením, často totiž bývá mnohem účinnější než přívlač, zvláště když je na revírech velký rybářský tlak. Nikdy bych si však na potoce „nezahrával“ s dobrým přívlačovým rybářem, protože zde má jasnou výhodu, pokud jsou pstruzi při chuti. Jak už to tak v našich zeměpisných šířkách bývá, na spoustě úseků bohužel není umožněn lov na přívlač. Muškaři si tak trochu nespravedlivě vyhrazují některé části řek pouze pro sebe. Je ale nesporné, že přívlačové nástrahy a techniky jsou na tekoucích vodách prostě účinnější než muškaření, zejména pokud jde o chytání opravdu velkých potočáků.

Pstruzi stále milují oldschoolové rotačky, a když není tlak proudu tak velký, jde bezesporu o senzační nástrahu. Vyzpovídal jsem známého německého rybáře a publicistu Sebastiana Hänela, který přísahá na rotačku Mepps velikosti 1.

Rybářský fantom Freddy Harbort zase používá gumové raky na jigové hlavičce. Já osobně mám rád gumové rybičky (shady) mezi 5–8 cm, ve studené vodě raději větší, jinak menší.

Twitchbaity jsou také naprosto smrticí, pokud je jejich chod stabilní i v proudu. Kluci z Harz Fishing pro tento účel používají několik skvělých modelů, například Tyukis od Duo, Tiny Fry a Tricoroll 60S od značky Illex.

Pokud jde o gumy, stále bezmezně miluji 2palcový Keitech Easy Shiner v barvě Delta Craw nebo 2,8palcový model Fat Swing Impact. Dříve jsem rád lovil na gumy od Profiblinkeru nebo Bass Assassin. Jedná se o opravdové magnety na velké ryby.

Ale: nedělejte si rozhodně s nástrahami takové starosti jako v případě lovu štik, candátů a okounů. Pstruzi jsou nenasytné proudové ryby, které prudce útočí na prezentované nástrahy. Vyhnul bych se speciálním americkým návazcům známým z přívlače, přímý kontakt s nástrahou totiž velmi snižuje pravděpodobnost uvíznutí.

Spousta lidí miluje plandavky, ale já je nemám vůbec rád. Při lovu duháků jejich použití chápu, ale v případě potočáků mi smysl moc nedávají. Za zkoušku mohou stát červi vedení poškubáváním ve stylu wacky. Jigovou hlavičku volte vždy co nejlehčí, barvy většinou co nejpřirozenější!

Velmi účinné mohou být různé styly vedení, jako jsou twitching s wobblery nebo jigging s gumami, kdy je nástraha vedena krátkými, trhavými pohyby, nebo také pomalé lineární navíjení s občasnými pauzami. Volba stylu často závisí na preferencích ryb v daný okamžik a dále na aktuálních podmínkách ve vodě.

Po proudu, nebo proti proudu?

Ano, známá a kontroverze budící otázka. Sebastian Hänel mi v jednom rozhovoru řekl, že raději loví šikmo proti proudu. Freddy Harbort také loví mírně šikmo proti proudu a mluví o volném mrtvém tahu, aby minimalizoval tlak na šňůru, když loví s raky na lehké jigové hlavičce. Ryby se samozřejmě dívají do proudu a při lovu proti němu jste na vodě mnohem méně nápadní. Pokud však chci lovit na místě delší dobu a věnovat rybaření více času, má smysl lovit po proudu s prutem o délce 2,40 metru. Dlouhý nához do struktury nebo před ni a pak tam nástrahu prezentovat směrem od rybáře.

Pokud však úsek neznám nebo teprve objevuji, osobně raději lovím jako Freddy a Sebastian. Jakmile znám svá místa skrz naskrz, tento argument už pro mě nehraje zásadní roli. Zejména raci nebo červi jsou pro driftování proudem vynikajícími nástrahami, stejně jako nástrahy tvrdé. Rád lovím s klasickým jigem po proudu. Prostě to zkuste. Ať tak, či onak, s těmito tipy budete úspěšní!

Byli jste úspěšní, chcete se pochlubit nebo máte nějaké dotazy? Ozvěte se mi prostřednictvím Instagramu (@steffen_schulz_flyfish), těším se na vaše názory a fotografie úlovků.