Český Rybář

Asi nikoho by nenapadlo, jak velký rozdíl to bude po uplynutí několika roků! Posun popularity přívlače byl doslova fenomenální, na čemž ovšem není nic až tak překvapujícího, když se zamyslíme nad tím, jak efektivní může být. Pro mne osobně se používání přírodních nástrah stalo minulostí a do popředí mého zájmu se prodraly ty umělé, které jsou neuvěřitelně efektivní.

Nutno ale podotknout, že spousta rybářů přistupuje k přívlači spíše jako k módnímu trendu, než aby se zaměřili na jednu techniku a rozvinuli ji k dokonalosti. Vezměme si třeba dropshot. Nárůst jeho popularity je enormní, ale... mnoho rybářů jednoduše selže při jeho realizaci a vrací se zpět k jiným technikách vláčení. Jednoduše ho nezvládnou.

Je nepravděpodobné, že všechny metody přívlače, kterým bych se chtěl na následujících řádcích věnovat, budou úspěšné každý den (snad krom těch „top“ rybářských, kdy se vše daří), ale jejich trénováním a zvládnutím se posouváme zase o krůček blíž k vysněným úlovkům.

Lov s jigy

Jednoznačně nejpopulárnější metoda lovu okounů (ale i dalších dravců) snad na všech typech vod. A není zas tak složité odpovědět na otázku proč. Poměr cena/výkon je u této techniky jednoznačně na straně rybářů a navíc jim v průběhu celého roku přináší tisíce ulovených ježatců od těch nejmenších až po trofejní kusy.

I když samozřejmě rád cílím na velké okouny, standardně začínám při každé vycházce lovit s menšími hlavičkami i gumami. Je to zčásti tím, že revíry v okolí mého bydliště jsou často zarostlé vodními travinami, což je při použití velkých nástrah problém. Znáte to... do vody nahodíte krásnou funkční gumu, na kterou přece musí něco zabrat, a po několika otočeních kličkou navijáku a pár poskocích po dně vytáhnete kouli travin, na kterou byste možná nalákali amura, ale dravce určitě ne. I proto začínám s 1–5g hlavičkami a ultralehkými gumami, které při správném vedení „naberou“ méně trávy. A zapamatujte si ještě jednu věc – malá nástraha ještě nutně nemusí znamenat malou rybu! Některé ze svých největších okounů jsem zdolal právě na malé gumy, jako třeba Micro Fry nebo Tiddler Fast, nastražené na lehkých hlavičkách.

Znáte věčně hladové okouny! Čím větší plochu svými náhozy pokryjete, tím máte větší šanci, že nějaký dravčík neodolá předkládané laskomině. V každém případě je ale nutné pečlivě zvolit hlavičku s ohledem na použitou nástrahu. Nebojte, není to zase tak složité. Každý rybář asi vyzkouší chod nástrahy při propadu vodním sloupcem vedle boku lodi nebo v hlubším místě u břehu a hned vidí, zdali hmotnost hlavičky odpovídá tomu, aby jig mohl gumu správně rozhýbat. Podobné to pak bude i při tahání po dně. Nedovážená nástraha prostě nevytvoří ten správný pohyb, u převážené zase bývá jiný problém... když ji okoun při záběru nasaje, chová se guma nepřirozeně a zásek často nesedí. Obdobně přemýšlejí třeba kapraři, kteří volbou správného návazce ovlivňují chování nástrahy na háčku a vždy se snaží o co nejpřirozenější prezentaci. Stejné je to dle mého názoru i při lovu okounů s jigy... nakonec, velmi často se mi přihodilo, že ryba popadla nástrahu, která ležela bez pohybu na dně.

Dropshot

A jsme zpět u zmíněného hitu posledních let, který mezi rybáři vyvolal pořádnou bouři. I když dropshot napatří právě mezi mé favority, musím uznat, že loni mi právě tato technika zachránila úlovkový průměr, a to téměř vždy po jejím nasazení. Ona totiž schopnost pracovat s nástrahou tak, že se skoro vůbec nehýbe, má něco do sebe, zvláště když jsou ryby letagrické a nevyvíjejí téměř žádnou aktivitu. I proto stojí za to dropshot ovládnout.

U této techniky více než kde jinde platí známé přísloví „cvičení dělá mistra“! Já měl to štěstí, že jsem na různých předváděcích akcích a výstavách trávil při ukázkách dropshotu stovky hodin u bazénu s vodou, a měl tak možnost značně vylepšit svou techniku. Mnoho rybářů se ale mylně domnívá, že dropshot je pouze zvedání a spouštění nástrah přímo pod jejich nohama, ale přitom s nimi mohou dobře pracovat i na otevřené vodě nebo po náhozu ze břehu. Chce to opravdu jen trénovat a sledovat chování nástrahy tam, kde na ni vidíme, ať už někde na revíru s křišťálově čistou vodou, nebo v plné vaně – jedině tak porozumím tomu, jak s dropshotem správně pracovat, i když pak nahozené nástrahy zmizí v temných hlubinách.

Když jste si jisti, že své nástrahy správně ovládáte, nastává čas vyzkoušet je „poslepu“ přímo na revíru. Ale ještě nemáte vyhráno. Vzhledem k tomu, že jste zřejmě používali jinou metodu vláčení, často nastává problém s tím, jak proměnit záběr v zaseklou rybu. I to se ale dá naučit. Pokud ryby neberou, může být právě dropshot tím pravým ořechovým, co přikloní misky vah na vaši stranu, a může přinést spoustu krásných úlovků.

Texas Rig

Tuhle metodu jsem v uplynulých sezonách využíval opravdu hojně a musím říct, že naprosto změnila můj pohled na lov s gumovými nástrahami. Jak už už bylo zmíněno, rybařím většinou na revírech s bohatými porosty vodních travin, takže bývá velmi obtížné použít obvyklé metody vláčení. Texas Rig je ale bomba!

Pro neznalé v krátkosti vysvětlím podstatu systému. Základ tvoří speciálně tvarovaný offsetový háček a pohyblivá hlavička ve tvaru kulky. Gumovou nástrahu s touto sestavou napíchneme tak, že špička háčku je v podstatě umístěna rovnoběžně s gumou, a proto lépe prochází travními porosty ve vodě. V kombinaci s kónicky tvarovanou hlavičkou tak získáme systémek, který bez újmy proskáče hustými porosty vodních rostlin a často i dalšími vázkami v místech, která by jinak byla prakticky nechytatelná.

Důležitý je správný výběr nástrah. Materiál, z něhož jsou vyrobeny, by měl být opravdu měkký a jemný, aby špička háčku při záběru snadno pronikla gumou a zasekla se, kam má. Mým favoritem je 6cm Spiky Shad. Když jsem ho „zpároval“ s offsetovým háčkem vel. 2, byl Spiky naprosto smrtící a přinesl mi během uplynulých let spoustu nádherných úlovků.

Další výhodou tohoto systému je fakt, že nástraha a hlavička jsou odděleny. To tedy znamená, že nejen dobře pracuje v travinách, ale pro mne osobně plní ještě jednu důležitou roli. Pokud totiž okoun uchopí nástrahu, do tlamky nasaje naprosto nezatíženou gumu, která pracuje úžasně přirozeně a zásek sedí. Zvláště na hodně prochytávaných revírech, kde jsou okouni pod neustálým tlakem, může tato maličkost znamenat obrovský rozdíl v procentu úspěšnosti!

Wobblery

Když se teď přesuneme od měkkých nástrah k těm tvrdým, asi první mne napadnou wobblery. Ty bývají lovci okounů dosti podceňované, ale v určitých situacích mohou být k nezaplacení. Existují stovky nejrůznějších modelů a každý z nich vyžaduje specifický způsob vedení. Jeden den mohou okouni bezhlavě atakovat malé modely, jindy zase spustí náležitou odezvu větší typy, které byste použili spíše na štiky.

V teplejším období okouni rádi pronásledují svou kořist výše nade dnem a v těchto situacích není tak důležité, který z wobblerů zvolíte. Když ale začne foukat severák a přimáčkne pruhované dravce ke dnu, pak bychom měli nad volbou nástrahy zapřemýšlet. Ideální je v chladném období vybírat takové modely, které budou správně pracovat i při pomalém vedení těsně nad nerovnostmi dna. Ze břehu většinou lovím na hloubkách od 1 do 3 m, což vyžaduje řadu rozdílných způsobů vedení nástrahy, zvláště nad travnatými plochami.

Pro zaplevelené mělčí pasáže většinou volím plovoucí wobblery, které pomalými potaženími dostanu do správné hloubky mezi traviny. Pak si dám chvíli pauzu a plovoucí nástraha pomalu vystoupá zpět nad porost. Tento proces opakuji, takže wobbler se pomalu pohybuje střídavě v porostu a nad ním.

Pokud ale míním lovit na hlubší vodě, rád používám potápivé imitace. Ty nechám po nahození vyklesat do požadované hloubky a pak začnu pomalu navíjet. V pravidelných intervalech navíjení zastavím a nechám nástrahu znovu klesat, což dává i letargickému dravci šanci zaútočit.

Mým favoritem je Sparky Shad od Salma. Tento 4cm wobbler mi přinesl už slušnou řádku pěkných okounů a často mne doslova vytáhl z bryndy. Byl skvělý ve dnech, kdy jsem mohl pozorovat loupeživé nájezdy okounů do hejn menších rybek. Sparky má ideální pomalou rychlost potápění, což skvěle funguje při pauzách v navíjení.

Malé bezlopatkové wobblery

Lov s jerkovými nástrahami je, pravda, mnohem populárnější pro štikové specialisty, ale... když trochu omezíme velikost a snížíme hmotnost nástrah, mohou se i při lovu okounů dít velké věci. Náčiní na lov štik jerkováním je vážně z kategorie „heavy“, takže pruty spíš připomínají násadu od koštěte, ale když zmenšíme nástrahy, můžeme v klidu použít i naše typické vybavení pro lov okounů.

Zatímco klasické wobblery mívají při navíjení spíše pravidelný pohyb, jerkbaity provokují dravce chaotickými záškuby ze strany na stranu, které vcelku věrně imitují chování zraněné rybky. Ale pozor, na jedné předváděčce jsem učil jistého rybáře vodit jerkbait i velmi pomalu s dlouhými pauzami, což dává dravci spoustu času zaútočit. Pravda... tento styl je vhodnější na konci podzimu a začátkem zimy. Při této metodě vedení jerků přicházejí záběry velmi často při pauze v navíjení, takže je životně důležité udržovat neustálý kontakt s nástrahou. Záběr totiž bývá velmi jemný a bez kontaktu ho ani nemusíme zaznamenat, jako při lovu s gumami na propad.

Na trhu existuje několik modelů, ale Salmo Slider ve velikostech 5 nebo 7 cm patří bezesporu k tomu nejlepšímu. Je to jerk nenáročný na vedení, se kterým se během chvíle naučíte skvěle zacházet. Přitom jeho zvláštní trhavé pohyby zleva doprava (jsou-li podpořeny občasnými pauzami) dráždí okouny k záběru i ve chvílích, kdy aktivně neloví.

Třpytky

Tuhle naprostou klasiku snad nemusím ani představovat, jen bych chtěl podotknout, že v mých krabičkách mají blýskavé plíšky stále své místo. V době rybářských začátků jsem na nejjednodušší plandavky nachytal neuvěřitelné množství ryb a dodnes se k nim rád vracím. V nevděčných rybářských dnech, kdy všechno zklame a nic nefunguje, jak má, může být právě připnutí třpytky impulzem, který vše obrátí k lepšímu.

Třpytky si prostě během let zcela po právu vysloužily vynikající pověst při lovu všech predátorů a přitom je jejich „obsluha“ nanejvýš jednoduchá – nahodíte a navíjíte, třeba s občasným poškubnutím. Práce s nimi je tak jednoduchá a rychlá, že jakékoli místo prolovíte dvakrát rychleji než s jinou nástrahou vyžadující zvláštní vedení!

Třpytky jsou prostě stále v kurzu a možná bychom je mohli pasovat na vůbec nejpopulárnější nástrahu pro cílený lov okounů. Takže až 16. června vyrazíte na pruhované bandity, krabičku s nimi si určitě nezapomeňte!