Český Rybář

Snad těch několik zkušeností, jak rozumět této nástraze, pomůže dalším rybářům vyvarovat se chyb, kterých jsem se dopouštěl. 

Tip

Největší chyba při lovu na jerkové nástrahy?!

Kdo chce chytat jenom velké ryby, bude zklamaný, že mu neberou. Kdo si chce hrát s nástrahou a bavit se jejím pohybem, bude odměněn velkými úlovky.

Vedení Slideru

Bezlopatkové wobblery Slider při samotném tažení vodou (díky revoluční konstrukci a preciznímu vyvážení) provádí dva pohyby - vybočují ze směru dráhy tažení a naklápí se. Jenomže to ještě není všechno! Plovoucí konstrukce wobbleru umožňuje samozřejmě i to, že po zastavení začne nástraha pomalu stoupat k hladině. Potápivá verze se zase ponoří až na dno. To všechno je nic v porovnání s tím, co přijde! Nástraha může obživnout! Ten život jí svým vedením může vdechnout sám rybář! Už samotné vedení jerkové nástrahy prozradí, jak je rybář vnímavý pozorovatel přírody. Ve světě byly metody vedení jerků podrobně popsány a díky tomu jsem se s nimi v honbě za „jerkovými“ informacemi seznámil.

„Drop-shot“ neboli „zastavení-zatáhnutí“. Pro našince nic neznámého. Po náhozu plave Slider na hladině. Rychle skloním špičku k hladině, tím zatáhnu a Slider se zanoří. Zastavím. Počkám, až se znovu vynoří na hladinu, a vše opakuji, dokud není nástraha až u mě. Němci tuto metodu nazývají „dračí zub“. To podle pohybu nástrahy.

„Walk the dog“ neboli „venčení psa“ nepopisuje nic jiného než specifické chování této nástrahy. Pozvolna zatáhnu špičkou prutu. Plochá nástraha se vykloní od směru tahu. Vyráží kupředu a do boku. Dostává se do skluzu. V tomto okamžiku se rychle vracím špičkou prutu. Tím povolím na chvíli vlasec a umožním nástraze delší skluz. Slider se najednou chová jako opravdový pejsek. Neustále odbíhá do stran od svého pána. Nejdůležitější na této metodě je mít wobbler neustále pod kontrolou, tzn. na napnutém vlasci. To jde po celou dobu tažení nástrahy. Zrada přichází v okamžiku povolení. Slider je ve skluzu, navíc podle provedení samovolně stoupá anebo klesá. Pro zužitkování záběru v tomto okamžiku je potřeba maximální koncentrace, bleskurychlého dovinutí vlasce a okamžitého záseku směrem nahoru.

„Dvojitý vánoční stromeček“ je má kombinovaná metoda. Protože všichni mají své odborné metody, vymyslel jsem si ji i já. Po náhozu rychleji zatáhnu např. na levou stranu. Nástraha se zanoří. Skluzem a povolením se dostává ještě více vlevo. Vrácením špičky a současným dovinutím vlasce dám jednak prostor pro vynoření nebo zanoření nástrahy a pro další zatažení vlevo. Následně přichází změna. Jediným plynulým pohybem prutu zatáhnu Slider na pravou stranu. Tam tyto pohyby 2x opakuji a vracím se zase nalevo. Každé zastavení a následné rozběhnutí nástrahy je jako ozdoba na vánočním stromečku. Záběr přichází většinou v okamžiku zastavení nebo rozběhu. Metoda vyžaduje soustředění při rychlém tažení Slideru do stran, ale současně dopřává možnost oddychu při plynulém přechodu na druhou stranu. Záběr do plynule tažené nástrahy většinou dobře proměním. Díky tomu jsem úspěšnější, dokážu se déle soustředit a navíc prochytat širší úsek vody.

„Podkameňák“ neboli „ukrývající se ryba“ je další má vymyšlená metoda, kterou rád používám při lovu candátů na stojaté vodě. Potápivé provedení Slideru nechám propadnout až na dno. Rychlým zatažením s následným krátkým povolením a několika dalšími škubnutími v prutu nástrahu oživím. To všechno proto, abych ji znovu nechal dopadnout na dno. Jak to tedy vypadá u dna? Po rychlém zatažení špičkou se potápivý Slider odlepí od dna. Krátkým povolením mu umožním skluz – úhyb do strany. Následují další škubnutí. Slider se několikrát „prohne“ v křeči, aby vzápětí znovu klesl na dno. Po dopadu zvíří sediment dna. Tím navíc poutá pozornost dravé ryby. Pohyb nástrahy musí být co nejvěrnější imitací pohybu unikající rybky. Candát musí být přesvědčen, že se mu podařilo vyplašit rybičku ukrývající se pod kameny, která před ním prchá a ukrývá se ve dně. Jakmile získáme candátovu pozornost, máme i candáta. Při dalším pozvednutí nástrahy přijde záběr. Tato metoda je mi blízká, protože má podobný základ jako je při lovu na smáčka - mou oblíbenou nástrahu.

Zdají se vám názvy mých metod divné? Máte pravdu! Ono totiž nezáleží na tom, jakým honosným názvem se metoda pyšní. Záleží jenom na Vás. Na Vašich schopnostech a na tom, jak si dokážete s nástrahou „hrát“! Každý si může vymyslet svou metodu. Důležité je, aby byla účinná a přinášela lovci radost z lovu. Při chytání na jerky je pěkné, že někdy stačí obyčejné tažení Slideru, jindy je účinnější oživení nástrahy pozvolným pohybem prutu nahoru a dolů, abychom vzápětí zjistili, že nejlépe vydráždíme dravce agresivním pohybem wobbleru po hladině.

Jerkování spojené s útokem dravé ryby na povrchový Slider, to je divoká symfonie adrenalinu hraná na rybářovy nervy!

Mobilis in mobili – pohyblivý v pohyblivém živlu

Latinský název v ponorce kapitána Nema mi navždy bude připomínat nedělní dobrodružství. Slunce bylo už vysoko a já od rána neměl záběr. Twistery ani hlubinné wobblery přeorávající dno nepřinesly žádný úspěch. Proplouval jsem na svém boatu po hladině rozlehlé přehrady a v dálce u břehu viděl divoké zalovení. Velké oukleje letěly po hladině jako sprška rozstříknuté vody. Vzápětí následoval další útok. Potichu jsem připlul téměř ke břehu - hladina byla stojatá jako olej. Hejna projíždějících ouklejí se občas prozradila sebráním na hladině.

Do karabinky připínám plovoucí jerk Salmo Fatso 14 cm. Dusné počasí spolu s velkou nástrahou vytváří napjatou atmosféru. Nahazuji podél břehu kousek od posledních útoků velké ryby. Vláčím kousek pod hladinou. Hloubka je zde velmi ošidná od 0,5 m až do 1,5 m. To podle toho, jak zde zůstal nakupený lomový kámen z hráze. Po jednom náhozu prudce zatáhnu a Fatso se rychle rozjede do hlubin. Klep! A už stojí. V tom stejném okamžiku vidím v místech, kde nástraha zastavila, ohromný závar. Záběr! Okamžitě zasekávám. Je to skoro zbytečné. Silná ryba vyráží podél břehu. Brzda navijáku kvílí v šílených otáčkách. Prut se ohýbá. Dávám se do pohybu. Vlečen ohromnou rybí silou pluji bezmocně za rybou. Horečně přemýšlím, jak se dostanu z této nezáviděníhodné situace. Ryba si se mnou, jako přívěškem, hlavu neláme. Dlouho mne nevozí. Podjíždí pod prvním potopeným stromem a ozývá se lupnutí vlasce. Jenom zbytky sumčího slizu na utrženém vlasci ukazují na mého přemožitele.

Hladinové útoky na rybičky ustaly. Navazuji proto potápivou verzi Slideru a prohledávám kamennou hráz v hloubce okolo 1,5 m. Slider oťukává dno. Potahuji, povoluji. Potichu proplouvám okolo břehu. Při jednom pozvednutí cítím ve špičce prutu prudké zhoupnutí. Ryba vyráží okamžitě do hlubin. Po pár výpadech se objevuje u hladiny candát. Je to zatím můj nejmenší candát, jakého jsem letos chytil. Pouhých 66 cm mu zaručuje okamžitý návrat na svobodu.

Dovětek

Stejně jako zvítězil Nautilus v místech, kde ostatní lodě ztroskotaly, vítězí jerk - podivná bezlopatková nástraha v rukou vnímavého rybáře tam, kde ostatní nástrahy selhávají. Musím přiznat, že každý úlovek na Slider mě překvapí. V duchu se ptám: „Cožpak jsem ho doteď nepochopil?“ Čím více tu nástrahu poznávám, tím více mě udivuje, jak málo toho o ní vím. Slider je klíčem k novým fantastickým dobrodružstvím v rybářském světě. Přál bych každému rybáři, aby díky této nástraze poznal divokost hladinového útoku a radost z lovu na tyto úžasné nástrahy.