Český Rybář
ZBYLY NÁM JEN OČI (ČASY) ZLÝ…
Tak text této staré „pecky“ od skupiny Hudba Praha mě napadne téměř pokaždé, když sahám do krabičky pro poslední wobbler, který nasazuji opravdu jen v případě, že mě ostatní nástrahy zklamaly. Dovolil jsem si ho pro název článku trochu upravit, protože nástraze, které je věnován, se všeobecně přezdívá právě „zlé oko“.
Oko – okno do duše
Říká se, že oko namalované na umělé nástraze hraje velkou roli. A já tomu věřím. Může to být jen schématicky nakreslený tmavý bod na těle světlé nástrahy (nebo obráceně na tmavé světlý) nebo realisticky zpracované tak, jak oči ryb opravdu vypadají. Někdy je oko nalepené z nějaké holografické fólie a někdy dokonce trojrozměrné, které vypadá „jako živé“.
Ale jen málokterá nástraha má oko tak futuristicky provedené jako wobbler ze série Henka Simonsze. A to vlastně i s nazlobenými nadočnicovými oblouky. MW za názvem modelu napovídá, že se wobbler potápí do hloubky dvou metrů a je o dva gramy lehčí než typ DD, který váží 54 g a lehce ho dostanete ke dnu i na revírech, kde hloubka dosahuje pěti metrů. Dlouhý je 14,5 cm, což je velikost naprosto ideální pro lov větších štik, ale i sumců, candátů a opravdu velikých bolenů. Napadl mě i okoun, ale ten, i když doroste trofejní velikosti, s ním bude mít zřejmě problém…
Barva
V letošním roce jsem ho v obchodech viděl v jedenácti barvách, ale pro rok 2012 jsou už připravené další novinky. Jak už je dobrým zvykem téměř u všech renomovaných výrobců, je osazen dvěma kvalitními trojháčky i kroužky, takže se ani o velkou rybu nemusíte obávat. Dokonalému vlnění těla pomáhá hlavně to, že je rozděleno na tři části. Je to klasický „plasťák“, takže kovová kulička uvnitř je dobře slyšet, ale to není jeho jediný zvukový efekt. Povrch je upraven tak, že i on vysílá hydroakustické vlny, které dravec může zachytit dříve postranní čarou než zrakem. Pro rybáře bezesporu velká výhoda – no, pro ryby asi ne.
Patřím k těm rybářům, kteří barvě nepřikládají prvořadý význam, a dělím je spíš na světlé a tmavé, ale tady mám dva velké favority. V první řadě je to okoun (Perch) a ještě častěji putuje pod hladinu Mirror Clown, tedy barva leštěné chirurgické ocele. Hovořím o domácích vodách. Například v Itálii byl nejúspěšnější vzor v barvě přírodní plotice (že by rybám nejvíc připomínal cípaly?) a ve Švédsku zase Pink Phantom, u kterého by se někdo mohl domnívat, že ryby spíš vyděsí. Na testování nových barev se ale teprve těším…
„Klasická“ přívlač i trolling
Takto velké nástrahy vodím zásadně na splétané šňůře. Nebudu opakovat stále používané klišé, že nemá žádnou průtažnost a podobně, ale prostě velké nástrahy mají silnější háčky a zásek s pletenkou lépe sedí. K tomu je pochopitelně nutné použít i odpovídající prut, nejlépe s akcí „active fast“. Univerzální délka na lov z lodě i břehu je pro mě u ultratěžké přívlače 2,40 m.
Lovím cíleně velké ryby a tomu samozřejmě musí odpovídat i ostatní použitý materiál – naviják, prostorný podběrák, ale i pevnostní obratlík s karabinkou a lanko. Model s větším nořítkem je samozřejmě vhodný i pro hlubinnou přívlač, tzv. trolling. U nás je povolen jen na některých revírech, a tak vlastně není ani nijak zvlášť rozšířen. A pokud už se hlubinnou přívlač někdo rozhodne vyzkoušet, využije k tomu běžný vláčecí prut. To je nejsnadnější cesta, jak o něj přijít. Záběr dravce na nástrahu taženou za lodí je tak razantní a prvotní nápor na prut tak velký, že často praskne. Proto doporučuji nešetřit a pořídit si trollingový speciál, který je na takové situace konstruován. Je jedno, zda u tažené nástrahy použijete smekací naviják nebo multiplikátor, důležité je, aby se brzda dala dobře seřídit a ztlumila i ten nejsilnější únik zrazeného dravce. Další zdolávání je už pak jen otázkou zkušenosti…
Zimní štiky
Za chvíli už začne opravdová zima, ale chladno je už nyní. Ráno jsou teploty pod bodem mrazu a i přes den nestoupnou o moc výš, a to i přes to, že občas mezi mraky probleskne sluníčko. Stojím v ranní jinovatce na břehu „mého“ revíru a přemýšlím, proč dravci ignorují pomalu tažené gumové nástrahy. Měním barvy, rychlost a způsob vedení i velikosti gum. Pokud cítím nějaké drbnutí, nejsem si vůbec jistý, jestli ho způsobila ryba, nebo nerovnost na dně.
Nakonec tedy sahám do krabičky pro „zlé oko“. Hloubka tady dosahuje kolem jednoho a půl metru, tak táhnu pomalu, abych nořítko hned nezaryl do dna. První nához, druhý, třetí… a náhle nástraha ztěžkne. Vázka, nebo ryba? Podívám se na špici prutu a ta konečně začne pulzovat. Ryba - a podle způsobu obrany slušná. Za chvíli na podložce leží štika, které naměřím devadesát dva centimetrů. „Zlé oko“ opět nezklamalo. Dopoledne se na něj nechají zlákat ještě dvě ryby, jedna 76 a druhá 84 cm.
Opět jsem se ujistil, že stejně jako nástrahy na velké kapry, existují i selektivní nástrahy na větší dravce! Nalézt je můžete jen stálým experimentováním a hledáním. Pokud budete lovit jen na jeden „osvědčený“ model, často se stane, že domů půjdete s čistou nulou na účtence vašich úspěchů...