Český Rybář

Takovou ukrutnou dálku... Netrvalo dlouho a najednou je to tady! Kouzlo milovaného Lipna zmizelo jako mávnutím kouzelného proutku a je celkem jedno, zda si za současný stav mohou sami chamtiví rybáři, nebo jej způsobilo nepochybně špatné hospodaření. Od každého trochu a výsledkem je smutný pohled na „mrtvé“ jihočeské moře. Když navíc ještě pár „osvícených“ chytráků zakáže k rybám šetrný trolling s elektrickými motory a následně pak člověk poslouchá optimistické plky sice akademicky erudovaného hospodáře (což v některých případech kupodivu zřejmě nestačí) o tom, jak je to s candáty na Lipně lepší a lepší, mám velkou obavu, že nás při koupání brzy „sežerou“. Je pravda, že mě stávající situace hodně sžírá, a tak raději nechávám poslední lipenské mohykány v klidu žít a raději najedu 40x víc kilometrů, abych byl alespoň na pár hodin v candátí Mekce v povodí španělské řeky Ebro.

Fire Ball

Myslím, že stálo za to se pro začátek trochu rozpálit, protože dnešní candátí povídání se nebude striktně týkat ani jedné ze dvou oblíbených přehrad, ale jedné konkrétní „ohnivé“ nástrahy, o které se toho v našich luzích a hájích zatím moc neví. Lov s ní je sportovní, ne úplně snadný, ale absolutně adrenalinový, což je na celé záležitosti asi nejpozitivnější fakt. Pojďme se ale nejprve trochu poohlédnout do rybářské historie. Když v roce 2006 na svém DVD o lovu candátů mistr světa v lovu dravých ryb, Dietmar Isaiasch působivě v praxi předvedl výhody vertikálního lovu s nástrahou podivuhodného jména Fire Ball, zvedla se v odborných rybářských kruzích okamžitě obrovská vlna zájmu. Prapůvodně byla Fire Ball (v Čechách bychom jí mohli říkat třeba ohnivá koule) stejně jako legendární Drachkovitchův systémek konstruována pro lov s přírodní nástrahou. Postupem doby přišli Fire Ballu na chuť i ti, kteří preferují nástrahy z měkké gumy. Fire Ball je ve své podstatě modifikovaná jigová hlava. Hlavní rozdíl oproti klasické hlavičce je v typu, tvaru a délce použitého háčku. Konstrukce s krátkým ramínkem využívá široký, otevřený háček, který umožňuje snadné nastražení přírodních nebo umělých nástrah, a tím i jejich absolutně přirozenou prezentaci. Dalším podstatným rozdílem je těžiště, jež bylo spočítáno tak, aby kompletní nástraha byla dokonale vyvážena. Fire Ball má i zahakovací očko pro umístění speciálního návazce s trojháčkem, kterému se říká Stringer Hook. Používá se buď jemný ocelový návazec z materiálu Flexonit nebo návazcový monofil o průměru 0,35 mm a kvalitní ostré trojháčky většinou v červeném provedení. Ten je k dostání v různých délkách odpovídajících používaným nástrahám. 5cm návazec je vhodný pro nástrahy délky 6-10 cm, 7,5 cm dlouhý je pak ideální pro nástrahy velikostí 10-16 cm. Ve výsledku to znamená, že si můžete vybrat odpovídající velikost (hmotnost) hlavičky a délku návazce tak, aby nástraha získala téměř „živý“ chod. Volit můžete mezi klasickou kulatou hlavičkou, metalicky lakovanou, typem Stand Up nebo dokonce hlavičkou chrastící. Vše je k dostání v mnoha barevných provedeních.

Techniky

Vedle candátů a štik mohou být v případě použití menších nástrah cílovými rybami i okouni nebo pstruzi. S Fire Ballem lze lovit dvěma rovnocennými způsoby. Buď vertikálně, nebo ji můžeme citlivě odhazovat tak, abychom si v případě použití přírodní nástrahy rybičku prudkým hodem zbytečně nepoškodili. Použijeme-li nástrahy z měkké gumy, můžeme se do náhozu naopak opřít dle libosti. Největší půvab z mého čistě subjektivního pohledu má ale s velkým odstupem vertikální technika rybolovu. Nástrahu spustíme ke dnu, přizvedneme a jemně s ní pracujeme. Není potřeba prudkých ani dlouhých pohybů. Stačí prolínat mírné zhoupnutí s klidovou fází. Tímto způsobem můžeme prohledávat spodní část vodního sloupce, protože se velmi často může stát, že se candáti v honbě za potravou vydávají poměrně vysoko ode dna. Jako optimální se mi jeví spojení vertikálu s kvalitním sonarem. Tady totiž existuje občas velmi reálná šance navést rybě nástrahu přímo do tlamy. Na druhou stranu je však i vidět, kolik ryb se kolem námi nabízeného sousta jen bez zájmu otočí nebo si je chvilku prohlíží a pak netečně odjíždí vstříc novým dobrodružstvím... Technika házení se prakticky neliší od té, kterou běžně praktikujeme s umělými nástrahami z měkké gumy. Mějme ale na paměti, že velká rychlost přitahování je zde spíše kontraproduktivní. Někdy báječně funguje metoda „stop & go“, někdy zase klasické vedení s mírným poskakováním nástrahy a delší klidovou fází.

Praxe

V praxi občas bývá hodně krušno, a tak jsem zvolil se skupinou známých z výše zmiňovaných důvodů raději destinaci, kde si na záběr candáta nemusíte vybrat celou zákonem stanovenou dovolenou. Lovili jsme všemi možnými způsoby, aktivně především vertikálně, zkoušeli různé techniky s nástrahami z měkké gumy jako, např. Drop Shot nebo „klasiku“, ale zlákat rybu k záběru bylo téměř nad lidské síly. A přitom ryby na přírodní nástrahy na položenou nebo plavanou braly pravidelně a velmi ochotně. Dva dny jsme tápali, zkoušeli navlékat rybičky na klasický jigový háček, ale tento způsob prezentace byl natolik nápadný, že se nám určitě candáti už z dálky smáli. Ze slepé uličky mě vyvedl až Peter Pandura, kterého považuji za jednu z nejlepších evropských kapacit v lovu candátů. Jeho znalosti by daly na knihu, rybářská praxe na celou knihovnu, ale on sám není snad kvůli své povaze příliš sdílný. Občas něco velmi podstatného utrousí a když vidí, že by mu člověk chtěl oponovat nebo nejeví patřičný zájem, ihned od tématu uteče. Naštěstí pro mě jsme od začátku našli společnou řeč a já celkem pokorně přijal roli žáka. Peter mi na lodi věnoval jednu Fire Ball, ukázal, jak ji správně nastražit a já rázem mohl konkurovat jeho tajnému „home made“ systémku. Chvilku trvalo, než jsem ještě doladil správný typ prutu, ale nakonec to byla obrovská rozkoš. Kolem patnácti záběrů denně, některé z nich velmi energické, a krásné souboje se statnými rybami nad 65 cm byly pověstnou třešinkou na dortu. Úspěšní byli i kolegové, a tak jsme si mimo krásných zážitků a celé řady pěkných fotek odvezli do Čech i jednu „ohnivou zbraň“.

Poděkování

Velký dík patří Peteru Pandurovi, Christophovi a vůbec celému týmu na Rancho Rio Ebro za standardně příjemný pobyt a dobrou péči o celou naši sestavu. Chcete-li vyzkoušet rybaření na dvou nejznámějších španělských přehradách, neváhejte a navštivte Rancho. Více informací na: www.ranchorioebro.cz.

Tip!

Pro vertikální rybolov jsou optimální krátké pruty v délkách 1,80-2,10 m. Jednodílné mají nepatrně lepší průběh akce, ale to ve výsledku dvoudílné pruty nijak nedehonestuje, protože ty jsou naopak díky rozumné transportní délce kolem jednoho metru velmi skladné. Pozor, pro lov candátů nevybírejte příliš jemné pruty, jinak budete mít reálný problém rybu proseknout. Ideální jsou modely s vrhací zátěží do 25-30 g. Zde je to též velmi individuální záležitost. Vybírejte a zkoušejte pečlivě a mějte na paměti, že ne všechno, co na prutech bývá napsáno, odpovídá realitě. Naviják volte menší, lehčí, s přesnou a dobře fungující brzdou. Ideální je, když se sestavu podaří přesně vyvážit. V navijáku by měla být tenká, ale kvalitní pletená šňůra, kterých je v současnosti na trhu napříč všemi značkami dostatek.