Český Rybář

Ale které jsou pak ty nejlepší měsíce k lovu sumců? Tyto a podobné otázky často čtu v mailech. Paušální odpověď se hledá jen velmi těžko, protože dnes už zdaleka neplatí to, co před několika lety. Běžné doby braní ryb a dobré fáze, kdy se sumci vydatně krmí, jsou vinou naruby převrácené přírody jen velmi obtížně předem definovatelné. Okolnosti jako počasí a především teplota vody jsou rozhodující, stejně jako fakt, kdy a kam se sumci v honbě za potravou vydávají. Počasí je již několik let po sobě šíleně nevyzpytatelné, a tak například v zimě roku 2013 jsme v tričkách stražili na sumce při dvouciferných hodnotách teploty vody…

Přichází jaro a velké hody začínají!

Na jaře startuje velká sháňka po potravě ve chvíli, kdy první sluneční paprsky ohřejí vodu a její teplota se pohybuje přibližně kolem hodnoty 12 °C. V tuto chvíli začínají být dravé ryby aktivní a potřebují si tedy logicky doplnit energii, zatímco během zimy většinou letargicky ležely a odpočívaly na dně. Během této rybářsky špičkové chvíle, která začíná většinou na přelomu měsíců března/dubna a vydrží obvykle do konce května, bychom měli, pokud to předpisy a doby hájení dovolí, u vody strávit co nejvíce času. Nyní se totiž šance na ulovení našich mramorovaných přátel pohybují na nejvyšším možném bodě a mimořádné úlovky, například s ohledem na počet kusů, jsou často velmi reálné.

Velikost přírodní nástrahy, stejně jako její druh hrají v tento okamžik spíše podružnou roli. Velké nástražní ryby jsou prakticky stejně úspěšné jako ty menší a také chomáč kroutících se rousnic je na německých vodách jednou z top nástrah. Vsadíme-li na mrtvé nástražní ryby, vyplatí se je na několika místech naříznout a zatraktivnit nějakou pronikavou vůní, aby si rychleji získaly pozornost dravců. Montáž je do značné míry závislá na typu vody a úseku nebo místu, kde hodláme lovit. Na řekách jsou mou jasnou první volbou montáže s podvodními splávky, zatímco na stojatých vodách sáhnu raději po bójích a trhacích montážích. Zjara by nástrahy měly být prezentovány spíše v mělčích rovinatých nebo mírně se svažujících pasážích, protože se zde v ohřáté vodě prohánějí bílé ryby sbírající svou potravu.

Alternativou k pasivnímu lovu sumců může být přívlač. Šance přelstít nějakého vousáče při lovu s přívlačovým prutem v ruce jsou velmi dobré. Například na německém Rýnu se pro tento účel velmi osvědčily 15- až 20centimetrové gumové rybky, k úspěšným nástrahám patří samozřejmě i klasické nebo moderní sumcové plandavky. Naše výhoda při této technice lovu spočívá v tom, že sumci nejsou při hledání potravy příliš vybíraví, jako tomu bývá povětšinou v jiných ročních dobách. Důvod je jasný. Sumci mají po dlouhé pauze, během které svůj příjem potravy redukovali na minimum, zvýšenou potřebu energie, kterou musejí znovu doplnit.

Jakmile se voda ještě trochu více ohřeje, začnou se sumci připravovat ke tření. Co je tím rozhodujícím impulzem, nikdo neví. Mnoho erudovaných lidí v oboru se stále pře o to, zda to má něco společného s teplotou vody, nebo jakýmisi „vnitřními rybími hodinami“. Nejčastěji tato fáze začíná začátkem června, kdy se sumci oddávají milostným hrátkám a naše nástrahy nechávají bez povšimnutí. Samozřejmě se všichni sumci netřou zároveň, což znamená, že někteří jsou již se svým dílem hotovi, zatímco jiní právě začínají nebo se nachází někde uprostřed. Pro nás to jinými slovy znamená, že i během tření máme reálnou šanci na sumčí záběr. Ryby bývají v tuto dobu po milostných aktech trochu poraněné, protože námluvy probíhají velmi agresivně. Podle toho lze i poznat, že se tření blíží ke svému konci. Existuje i možnost najít si pomocí echolotu trdliště a ryby lovit tam. Na takových místech sumci většinou nástrahu atakují okamžitě, což se neděje z hladu, ale díky kousacímu reflexu, kterým zahánějí narušitele. Takové rybaření zásadně neprovozuji, protože v tomto čase je mou prioritou zdraví ryb jako takových a jejich rozmnožovací cyklus.

Aktivní letní metody přináší mnoho ryb

S příchodem léta jsem v Německu často slýchával, že teď přichází ta nejlepší doba pro lov sumců. Z mého pohledu je toto tvrzení velký omyl, protože jsem během let strávených u vody získal úplně jiné zkušenosti. Během letních měsíců může být cílený lov sumců poměrně náročný a člověk se u toho velmi snadno pořádně zapotí. Aktivní metody rybaření jako lov vertikálními přivlačovými technikami a firebally jsou velmi úspěšné, ale také lov s vábničkou přináší nejvíce sumčích záběrů během dne. Ale většinou jde o malé exempláře. Pro mne je však důležitější kvalita, ne kvantita. I přes nepříznivé podmínky a velmi nízkou aktivitu velkých ryb jsem čas od času nějakou přelstil. Stálo to však velké penzum úsilí! Ryby byly ale bohužel vinou nízkého příjmu potravy v předchozích týdnech vzhledem ke svým délkám relativně lehké. Svůj úspěch jsem v této roční době založil na nočním lovu a nástrahy pokládal do mělkých pasáží, například na pískové lavice nebo nad padající hrany se silnějším prouděním, které mají při vysokých teplotách vody vyšší obsah kyslíku.

V létě jsou sumci nedůvěřiví a málokdy hladoví, což znamená, že sumcové montáže je potřeba prezentovat co možná nejméně nápadně. Malé háčky, jednoduché, nekomplikované montáže a málo šňůry ve vodě, to vše bývá nejvyšší prioritou. Zatímco drobné chyby nám sumci na jaře možná ještě odpustí, nyní je každá nepozornost tvrdě potrestána nezájmem o naše nástrahy. Optimální bývá přivázat svou montáž pouze na volnou šňůru na převislé stromy nebo k tyči, kterou si do mělčiny na vhodné místo zatlučeme. Olova, splávky a podobné doplňky jsou na šňůře zbytečné a opatrné ryby dokonce plaší. Chceme-li k lovu použít podvodní splávek, je potřeba zvolit co možná nejmenší model a návazec bez dalších doplňků spojit přímo s kmenovou šňůrou přes obratlík. Abychom zajistili co nejméně šňůry potopené ve vodě, je potřeba ji odbočit a vést podél břehu. Jenom tak můžeme maximální měrou zabránit kontaktům sumců s napnutou šňůrou, což ryby enormně plaší. Lovím-li například ze špičky ostrova rovně od břehu a odbočení šňůry není v takovém případě možné, používám jako v kaprařině zátěže na potopení šňůry, aby směřovala po dně přímo k nástraze. Při volbě nástrah platí stejný princip. Méně je často více, což znamená, že na háček nemusíme za každou cenu věšet vícekilové ryby.

Podzim, velké hody, díl druhý!

Pomalu, ale jistě klesají teploty, noci jsou delší a studenější. Jakmile dorazí podzim, který je po jaře druhou top dobou pro lov sumců, neměli bychom si nechat ujít žádnou příležitost. Když teploměr ukazuje teplotu kolem 10 °C, nabízí se velká šance dostat na háček nějakou skutečně gigantickou rybu. Velké ryby si totiž během této krátké doby vytvářejí tukové rezervy na zimu, a tak se rozhodně nemusíme bát ani velkých nástražních ryb. Zjistil jsem, že v porovnání s braním v dubnu/květnu přináší podzim v průměru větší ryby, zatímco na jaro připadá větší počet ulovených ryb. Zobecněno dle mých statistik – čím později jsem na podzim ulovil sumce, tím vyšší byla jejich průměrná hmotnost.

Nástrahy by se při podzimním lovu sumců měly nabízet trochu hlouběji, což znamená, že je zpravidla pokládám těsně pod hranu. Zde bývá trochu silnější proud, a pokud se v optimálním případě nachází v blízkosti nějaký potopený strom nebo pařez, jsou šance na úlovek téměř 100%.

Mise zimní sumci

Jakmile teplota vody spadne hluboko do jednociferných čísel, je šance přelstít sumce skutečně malá. Ryby v tuto dobu jen většinou leží líně na dně, aby spořily energii. Fáze, kdy přijímají potravu, jsou minimální a člověk musí často prokázat velké odhodlání a „sitzfleisch“, aby dosáhl svého cíle. Ten může být ale enormních rozměrů, protože vyhlídka na výjimečnou rybu s vysokou hmotností je v zimě dobrá.

Šance na řekách jsou lepší, protože zde bývají ryby díky proudu neustále v pohybu. Znamená to, že si čas od času musí doplnit energii. Přijímají tedy více potravy než sumci ve stojatých vodách. Tam je nejprve ve velkých hloubkách potřeba ryby lokalizovat, abychom měli vůbec nějakou reálnější šanci na sumčí záběr. V řekách je to tedy se sumci v zimě jednodušší, což zvyšuje šanci na úlovek. Velkým záchytným bodem při umisťování nástrah pro nás mohou být hejna bílých ryb, v jejichž bezprostřední blízkosti se vousáči zdržují. I tak bychom měli ale k rybolovu volit nejméně proudné úseky. Hloubka vody není v tomto případě rozhodující, a tak i v mělkých pasážích s dostatkem bílých ryb a menším proudem je možné dosáhnout vysněného záběru. Dále jsem v praxi vypozoroval, že oproti jiným ročním obdobím přicházejí záběry především přes den. Mírné zvýšení teploty je potřeba brát velmi vážně, protože toho sumci využívají, aby doplnili energii. To je i případ doby kolem poledne, kdy bývá voda nepatrně teplejší. Volba velikosti přírodní nástrahy je nyní otázkou důvěry v ni, protože mně osobně záběry v zimních měsících přinesly obě varianty. Daleko podstatnější je způsob prezentace nástrahy, protože jak na řece, tak i ve stojaté vodě by měla být nabízena v bezprostřední blízkosti dna.

Malým tipem pro zimní lov sumců mohou být na různých revírech čas od času se vyskytující přítoky teplé vody. Rybařím nejvíce na Rýnu a zde je několik takových strategických míst, která mohou s klidným svědomím v zimě nosit nálepku „Hot Spot“. Prohání se zde valná většina rybích druhů, protože tady ohřátá voda používaná při průmyslové výrobě přitéká přímo do řeky. Podstatná je jistá pravidelnost přísunu teplé vody, jinak podobné místo nebude tím, co od něj očekáváme. Je potřeba si uvědomit, že tato místa znají i jiní rybáři a cíleně zde loví. Z tohoto důvodu zde zkouším své štěstí raději během týdne, protože to na jednu stranu bývá snazší s výběrem místa, na stranu druhou je tu i nejmenší rybářský tlak.

Závěrem

Tak jak tak, rybaření je napínavé v každou roční dobu, protože v průběhu celého roku máme šanci na úlovek velkého sumce. Na jaře a na podzim bychom měli využít každé volné minuty, abychom byli u vody. To jsou optimální části roku, během kterých člověk může zažít i neopakovatelné chvíle, kdy se voda „otevře“. Léto je pro nás rybáře asi nejpříjemnější roční doba, sumci jsou ale trochu leniví. Se správnými montážemi, respektive technikami můžeme i tak slavit úspěchy. Aktivní rybaření, jako například lov s vábničkou nebo vertikální rybaření, přináší nejvíce ryb během dne, zatímco v noci máme šanci s jednoduchou montáží s uvázanou nástražní rybou v mělkých partiích. V zimě jsou sumci hodně pasivní a zima v kombinaci s často nepříznivými povětrnostními podmínkami většinu rybářů odradí natolik, že své štěstí ani nezkusí. Ovšem zabere-li v tuto dobu sumec, bude to pravděpodobně velká ryba. Mohu každému z vás poradit jen to, abyste v rámci svých možností a rybářských předpisů využili k lovu sumců maximum času, protože záběr může přijít jen tehdy, je-li nahozeno!