Český Rybář

1. Jak dlouho rybaříte?

Rybařím od malička a mnoho lidí tvrdí, že jsem uměla dřív nahodit prutem než mluvit, ale to je samozřejmě vtip. Asi je mi tento krásný koníček souzený a mám velké štěstí, že jsem se k němu dostala. Díky regionu „Rybářství Chlumec nad Cidlinou“, ze kterého pocházím, a díky tomu, že rybaří celá rodina, jsem k tomu měla veškeré předpoklady. V mládí jsem ani netušila, že existují i jiné koníčky, vždyť ať jdete v Chlumci jakýmkoliv směrem, narazíte na rybník plný ryb nebo na Cidlinu.

2. Kdo Vás přivedl k rybaření a který způsob rybaření Vás nejvíce přitahuje?

Pocházím z rybářské rodiny, kde se kromě mamky (která ale pracuje u státního rybářství v Chlumci nad Cidlinou) věnují všichni rybaření. Zájem o tento koníček jsem začala mít v šesti letech, když mi můj děda na procházkách kolem řeky vypravoval zážitky od vody a ukazoval mi místa trofejních ryb. K rybaření jsem se dostala až díky mému bratrovi, který vedl rybářský kroužek. Od mládí jsem chytala na plavanou. Nejvíce se mi na ní líbil počet záběrů a následné množství úlovků. Splávek pohybující se na hladině má pro mne své stálé kouzlo. Později jsem začala rybařit přívlačí a tato technika mě drží až dodnes. Poslední dobou občas lovím i feederem. Vzhledem k časové tísni není docházek tolik, kolik bych si představovala. Přívlač mě chytla asi nejvíce a kdysi jsem i závodně rybařila.

3. Která z ulovených ryb Vás nejvíc potěšila a proč?

Nemám vyloženě nejoblíbenější rybu. Jsem nadšená z každého úlovku, ale potěší mne i pěkná ryba někoho jiného. Mnoho rybářů to nechápe. Je to zvláštní, ale mám radost, když rybu uloví i kolega vedle mě. Ráda se koukám a kochám pohledem, jak je rybář po ulovení šťastný. Ten pohled mě naplňuje. Dává mi to optimismus a sílu do dalších chvil. V dnešní době si člověk takových chvil neumí moc užívat, a to je škoda. Nepřepočítávám, jestli se mi vyplatí ta či ta povolenka, ale užívám si příjemných chvilek strávených u vody a v přírodě. To mě na rybařině těší nejvíc.

4. Je jen velmi málo rybářů, jejichž koníček je tak výrazně spojen i s jejich prací. U Vás tomu tak opravdu je. Můžete nám k tomu prosím něco říci?

Každý má své sny. K těm mým nesplněným rybářským snům patří navštívit krásnou krajinu plnou nádherných ryb, jako je například Kanada. A když se nad tím tak zamyslím, tak se mi i v naší zemi poštěstilo navštívit mnoho krásných zákoutí. Proto ten sen považuji skoro za splněný. K dalším splněným snům by mnoho lidí počítalo situaci, kdy se jim podaří spojit koníčka se zaměstnáním. Já takové štěstí opravdu měla. Jsem majitelkou rybářských potřeb – obchodu. Mé zaměstnání se mi stalo koníčkem a jsem velice spokojená. Pokud se z časové tísně nedostanu na ryby, tak mohu o tomto koníčku polemizovat s rybáři u nás na prodejně v Mladé Boleslavi.

5. Která z Vašich nástrah je nejoblíbenější? Máte nějakou zvláštní příhodu nebo zkušenost s rybolovem na tuto nástrahu?

Strašně ráda vláčím na twistery. Je to z toho důvodu, že jim rybář musí svou rukou trošku pomoci v chodu, respektive záleží na správném vedení nástrahy. Jednou jsem s manželem byla vláčet na přehradě Seč a lovili jsme okouny. No, abych se pochlubila, tak jsem je lovila spíš já. Na stejné nástrahy, na stejné gramáže jigových hlaviček, na stejnou sílu vlasce a... manžel neměl ani záběr! Já, i když jsem mu to házela přímo „pod nohy“, jsem tahala okouna za okounem. Nemusím Vám dlouho vyprávět, že jsme museli jet brzy domů a celou cestu bylo v autě ticho. Prostě někdy to tak je, někdy je potřeba ten správný pohyb (třes) ruky.

6. Myslíte si, že spojení Vaší práce a rybaření má vliv na Vaše rybářské úspěchy?

Myslím si, že je to oboustranné. Práce má určitě vliv na mé rybářské úspěchy a naopak moje rybářské úspěchy mají vliv na moji práci. Dle mého názoru je například pro zákazníka u nás v Mladé Boleslavi v rybářských potřebách hodně důležité, že jim někdo dokáže poradit. Myslím si, že pokud zákazník přijde a vidí, že prodavač tomu vůbec nerozumí a nikdy nechytal ryby, tak ho to odradí a nebude mu věřit.
Mojí velkou výhodou je, že si s většinou rybářů dovedu o rybolovu popovídat. Díky tomu poznají, že vím, o čem mluvím. Naopak já zase získám několik dobrých rad od nich. Ty pak mohu použít přímo u vody. Dalo by se napsat, že to je přesně podle názvu filmu „Musíme si pomáhat". A úspěchy se dostaví na obou stranách.

7. Co je rozhodující pro opravdového rybáře?

Jedním z nejdůležitějších vlastností rybáře je trpělivost. Další z důležitých vlastností je pro opravdového rybáře láska k rybařině. Mám to štěstí, že jsem obklopena lidmi, kteří jsou opravdoví rybáři, a mezi nimi se cítím skvěle. Miluji tento koníček a snažím se podle toho chovat. Společně s manželem se snažíme působit na rybáře, aby se dokázali správně chovat a pustit rybu. Současně se ale přiznávám, že nejsem ortodoxní zastánce metody „chyť a pusť“. Já totiž u vody ryby automaticky pouštím, aniž bych cokoliv řešila nebo někomu vnucovala svůj názor. Prostě to tak dělám. Je to pro mě přirozené. Pokud si chce někdo od vody rybu odnést, tak mu nenadávám a nechává mě to klidnou. Jediné, co mi vadí, je bezduchá masařina. Prodej nebo vyměňování ulovených ryb. To se u nás bohužel stále děje, i když v menší míře než dříve, za což vděčíme rybářské stráži.

8. Když ryby pouštíte, to znamená, že je nejíte?

Ryby jím ráda, ale jen občas, protože manžel je „nemusí“. Kupuji většinou mořské ryby, ale někdy i candáta nebo pstruha. Ve vaření se s manželem střídáme, ale jak jsem již zmínila, ryby jsou na našem stole jen zřídka.

9. Jaká je Vaše rada nebo doporučení pro rybáře, aby byli úspěšnější?

Jak jsem již zmínila, je to určitě trpělivost a doplnila bych to ještě o ohleduplnost k ostatním rybářům. Toleranci k sobě samým a rybám. Myslím si, že správným přístupem a zacházením s rybami se do budoucna dostaví úspěch sám. Techniku lovu v dnešní době může nastudovat každý na různých webech a v rybářských časopisech, ale chování k rybám by měl rybář vycítit sám. Jinak každý loví svou technikou a každému pobyt u vody něco přináší. Nemá cenu tady radit lovcům, kteří sami vědí, co od svého koníčku očekávají. Myslím, že by se ale neměli rybáři škatulkovat na kapraře, vláčkaře, muškaře a jiné, měli by být k sobě ohleduplnější a více se respektovat.

10. Co byste chtěla vzkázat nebo popřát všem rybářům?

Na závěr bych všem rybářům popřála mnoho úspěšných výprav, bohaté úlovky a trochu více vzájemné tolerance, kterou budeme všichni (nejen u vody) potřebovat.

Za poskytnutý rozhovor a materiály děkuje

Milan Rozsypal