Český Rybář

Od nejbližší pevniny ho odděluje 400 km široký Mosambický průliv a jeho flóra a fauna jsou díky dlouhodobé izolaci z 90 % endemické. Kromě nesporného turistického významu jej v minulosti proslavila nejen mezi mladším publikem stejnojmenná animovaná filmová série. Pro nás, sportovní rybáře, je již řadu let považován za jedno z nejlepších míst na světě pro tropický rybolov. Když jsme tedy po mnoha navštívených destinacích hledali nové místo, kam nahodit, padla volba i na základě doporučení právě na tuto lokalitu.

Dostat se sem není zásadní problém, z Evropy létají denně spoje přímo do hlavního města Antananarivo ve vnitrozemí. Menším problémem je však doprava místními aerolinkami na místa na pobřeží. Slyšeli jsme spoustu historek z minulosti a musím potvrdit, že si společnost svou přezdívku „Air Maybe“ (v překladu „možná“) zcela po právu zaslouží. Náhlé zrušení či přesunutí odpoledního letu na časné ráno bez upozornění bývá na denním pořádku! I proto je cestu vhodné plánovat s určitými časovými rezervami, a když se k tomu přidá zpoždění rybářských zavazadel z Evropy, máte rázem i dva dny na prozkoumání části ostrova a národních parků…

Sportovní rybolov na ostrově probíhá zejména okolo severního pobřeží, kdy se od října do prosince upřednostňuje severozápadní část až po ostrov Nosy Be, který je mimo jiné velmi vyhledávaný turisty pro své krásné pláže a podmořský život. Severovýchodní část ostrova se využívá od ledna do dubna. Oblasti jsou záměrně vybírány z povětrnostních důvodů, jelikož vítr zde může být místy velmi vydatný a znemožnit tak rybolov okolo pobřeží.

My jsme na přelomu října a listopadu vybrali západ a také možnost bydlet na katamaránu s využitím další lodě pro sportovní rybolov. Tato varianta je zde místními společnostmi i rybáři hojně využívána, umožňuje totiž bydlení nedaleko lovných míst, minimalizuje tak čas na přesuny a poskytuje tím pádem více času na rybolov. Samotný katamarán, který je po většinu pobytu zakotven v některé ze zátok, nabízí vysoký komfort ubytování s kajutou a koupelnou pro každého rybáře. Na palubě je k dispozici kapitán s pomocníkem/kuchařem, který dokáže v kuchyni vykouzlit skutečné gastronomické speciality. A vzhledem k tomu, že posádku tvoří přistěhovaní Francouzi, odehrává se konverzace u večeře většinou na téma jídlo, víno, ženy, ryby, jídlo, víno…

Lodě zde určené pro sportovní rybolov jsme shledali dostatečně velkými pro 3 osoby a vzhledem k vysokému výkonu jsou výborné pro rychlé přesuny mezi rybolovnými místy. Na každé lodi je kromě průvodce k dispozici pomocník, který odvádí velmi dobrou práci a asistenci rybářům, ať už se jedná o převazování návazců, či výměnu nástrah a vylovení ryb do lodě.

Zásadní otázka… jaké techniky rybolovu používáme a jaké ryby se zde loví? Jelikož jsme (zatím) fyzicky velmi aktivní rybáři, povrchová přívlač – popping a speed jigging – je naše jediná volba . Pruty na házení používáme japonské speciály firem Carpenter a Ripple Fisher pro nástrahy do váhy 230 g, které jsou osazeny navijáky Shimano Stella SW a Daiwa Saltiga. Pletené šňůry (PE) s nosností 60 kg a návazce ze silonu 1,3 mm dávají tušit, že rybolov žádnou procházkou růžovým sadem není, spíše naopak… Zvláště když vás průvodce vybídne k používání spíše větších nástrah a heslo dne je vždy „keep casting“ neboli „nepřestávej házet“. Nástrahy – popy a stickbaity – vybíráme na zdejší ryby opravdu spíše větší – popy Craft Bait GT3 nebo Hammerhead do velikosti 180 g a dále plovoucí nástrahy imitující ryby okolo 25 cm. Pro jigging volíme spíše kratší jednodílné pruty do 1,5 m délky a jigy okolo 150–300 g, podle hloubky, kde právě lovíme, většinou opatřené ocelovými návazci a chobotničkami pro větší atraktivitu. Pokud jste ještě kvůli rybolovu nezačali chodit do posilovny, je nejvyšší čas…

Ve vodách Madagaskaru se nachází neskutečná druhová rozmanitost ryb, my jsme se v případě našeho rybolovu zaměřili na pár ryb, které se nám s úspěchem dařilo lovit – šlo zejména o kranase obrovského (GT – Giant Trevally, Caranx ignobilis), tuňáka dogtooth (Gymnosarda unicolor), jobfish (Aprion virescens), makrelovce wahoo (Acanthocybium solandri), barrakudy (Sphyraena barracuda), královskou makrelu (Scomberomorus cavalla) a různé druhy snapperů (chňapalů) a kaniců. V 99 % se zde jedná o rybolov „chyť a pusť“, nicméně rybou na večeři jsme také nikdy nepohrdli…

Každé ráno po dobu 6 dní vyplouváme po východu slunce z katamaránu vstříc novým rybářským zážitkům. Lovíme do vzdálenosti 20 km od pobřeží, na místech podmořských hor, útesů a jiných zlomů, kde se ryby vyskytují nejvíce a dravci zde často hledají kořist či pouze hlídají své teritorium. Průvodce má každý den k dispozici nespočet lovných oblastí, nespornou výhodou je fakt, že pokud nejsou ryby zrovna aktivní na povrchu, tak místo, kde lze spustit jig do hloubky, je většinou v těsné blízkosti. Poměrně stabilní vítr však téměř celý den dost komplikuje komfort na lodi a musíme se tak vypořádat s nejednou nestandardní situací. Z informací z minulosti víme, že se v této oblasti pravidelně loví kranasi GT přesahující váhu 40 kg, a tato ryba je taky naším cílem číslo jedna. Jednou zvláštností, na kterou nejsme oproti ostatním tropickým destinacím zvyklí, je fakt, že člověk fakticky nevidí přímo útes, kam hází, ale orientuje se podle pokynů průvodce, případně podle hejn menších rybek na hladině. Úspěchy však přicházejí, a ačkoliv se nám žádné opravdu velké GT na háček nepověsí, chytáme ryby 33 a 29 kg a dalších cca 40 průměrných kusů, což se dá taky považovat za úspěch. Téměř každý den se do lodě a před objektiv fotoaparátu podívá více než 30 ryb, za celou dobu strávenou na moři se jejich počet zastaví na čísle 122. Hlavně povrchový rybolov je kvůli větru dosti komplikovaný, vítr se na aktivitě ryb dost projevuje a i prezentace nástrah je v těchto podmínkách dosti složitá a vyžaduje značné zkušenosti. Také přítomnost žraloků v oblasti malinko znepříjemňuje rybolov mému parťákovi, který na ně má prostě smůlu, a několik soubojů tak končí velmi rychle ukousnutím nástrahy či návazce. Jigging nám však dostatečně vyplňuje veškerý další čas, kdy druhová rozmanitost lovených ryb je opravdu velká a ryby povětšinou výborně „spolupracují“ – kranasi, jobfish, makrely a kanici v různých velikostech a barvách, někdy i více záběrů najednou… a někdy i žraloci, kteří velmi ochotně na zdolávanou rybu útočí, a člověk v lepším případě zdolá žraloka, v tom opačném vytáhne torzo napůl sežrané ryby…

Shrnuto a podtrženo, jsme z místních vod nadšeni, hlavně zde vidíme ohromný potenciál na opravdu velkou rybu, takže na vysněné GT 50 kg+ se chystáme již v lednu 2018, tentokrát na východní pobřeží ostrova a se stejnou posádkou, protože servis je zde opravdu prvotřídní.

Cesta zpět probíhá kupodivu již bez problémů, a tak po 9 dnech máváme ostrovu na rozloučenou a budeme se těšit na další úžasné zážitky, které místní vody nabízí.