Český Rybář

V některých případech je zátěž excentrická, takže omezuje točení krmítka a tím kroucení vlasce. Srkačka je dále vybavena dvěma velmi krátkými návazci z pletené šňůrky s poměrně velkými háčky. Šňůrky jsou pevně spojeny s krmítkem, a v tom vidím tak velký problém, že bych tuhle variantu srkačky zcela jednoznačně zakázal! Když totiž ryba utrhne tuto hrůzu z vlasce, ke kterému je pochopitelně připevněna, pak se nemůže systému nijak zbavit a navíc zde hrozí nebezpečí, že se volný háček zachytí někde na dně nebo ve větvích pod vodou a ryba zahyne. Není v silách vyčerpané ryby utrhnout krátký návazec z pevné pletenky. Srkačka jako taková je geniální vynález, který opravdu chytá ryby, bohužel ji ale vymysleli a používají rybáři zcela bezohlední, které já nemohu v žádném případě nazývat rybáři sportovními, ani v tom případě, když ulovené ryby pustí. Myslím, že nikoho, kdo alespoň trochu přemýšlí, se tato slova nemohou dotknout.

Srkačka funguje tak, že krmítko naplníte vnadicí směsí a prostě nahodíte. Ryby, většinou kapři, nasávající dobroty z krmítka pak nasají i některý z volných háčků a chytí se. Háčky se někdy nadlehčují polystyrenovými kuličkami nebo jinou plovoucí hmotou a může se na ně klidně dát i nějaká nástraha. Princip ale spočívá především v tom, že kapři projeví zájem o krmítko a potravu v jeho nejbližším okolí. Háčky pak vykonají své. Jestliže se nechcete srkačky vzdát a jde Vám alespoň trochu o zdraví a životy našich pěkných kaprů, můžete pro to něco udělat.

První krok je ten, že na srkačce vyměníte háčky za jiné bez protihrotů, anebo je z háčků, které protihroty mají, jednoduše odstraníte. Je to naprosto jednoduché řešení problému utržené srkačky. Pokud háčky nemají protihroty, je pro ryby mnohem snazší se jich zbavit. Přitom se nemusíte obávat toho, že byste díky absenci protihrotů na háčcích zdolali méně ryb. Háčky bez protihrotů jsou jehlově ostré, a pokud během zdolávání držíte stále napnutý vlasec, ryba z něj nespadne. Pokud ano, pak věřte tomu, že by spadla i z háčku s protihrotem, neboť byla zaseknuta velmi mělce, pravděpodobně jen za nějakou blanku v tlamě. Sám používám tyhle upravené háčky už hodně dlouho a v žádném případě jsem nezaznamenal zvýšený počet ztracených ryb během zdolávání. Na mnohých vodách v zahraničí a na většině vod soukromých u nás jsou protihroty na háčcích tak jako tak zakázány. Buďte tedy bez obav a alespoň to zkuste.

Kdysi jsem nad účinností srkačky dlouho přemýšlel a pokusil jsem se pak využít její výhody v praxi, ale ne klasicky tak, jak se srkačka používá, nýbrž po nezbytných úpravách a s feederovým prutem. Jako nejschůdnější řešení mi připadala velmi podobná a naprosto stejně fungující průběžná sestava s velmi krátkým návazcem. Spirálové nebo i jiné krmítko na trubičce v kombinaci s krátkým návazcem, slabším, než je kmenový vlasec, funguje naprosto shodně jako srkačka, a přitom ryby nijak neohrožuje. Pokud sestava praskne, pak je to vždycky v návazci a krmítko zůstane na kmenovém vlasci. Výhoda této sestavy s krátkým návazcem je také ta, že velmi dobře a přesně létá (podobně jako srkačka), což je výhoda, pokud chcete lovit dál od břehu. Pořád to ale není srkačka tak, jak ji známe. Je to prostě průběžná sestava s krátkým návazcem.

Pokusil jsem se tedy u srkačky nahradit návazce z pevné pletenky vlascem, který měl nižší nosnost než vlasec kmenový. Nebyl to žádný problém, ale z počátku jsem udělal chybu. Použil jsem příliš tenký vlasec ve snaze kopírovat vlastnosti pletenky, která je samozřejmě velmi měkká a poddajnější než vlasec. Věřil jsem tomu, že kapři háčky spíše nasají na měkkém vlasci. Nasávali je bez problémů, ale větší ryby je také mnohem snadněji trhali. Naštěstí jim háčky bez protihrotů nemohly nijak ublížit. Nahradil jsem tedy vlasec mnohem silnějším a najevo vyšla jedna zajímavá věc – tuhý krátký vlasec byl spíše přínosem, neboť ryby se volného háčku na tuhém krátkém návazci prakticky nedokázaly zbavit. Celé to fungovalo stejně jako kaprařské sestavy, kde jsou návazce záměrně ztužovány, anebo je k jejich výrobě používán obzvlášť tuhý fluorocarbonový vlasec. V tomto případě ovšem musely být použity opravdu kvalitní háčky, a ne taková kopyta, se kterými se originál srkačky prodávají. Bylo to fakt dobré, ovšem nosnost návazců už zde velmi hraničila s nosností kmenového vlasce, neboť při lovu feederem jen zřídka kdy používám vlasce silnější než 0,22–0,25 mm. Pozitivní bylo také to, že na tuhých návazcích byly chyceny spíše větší ryby. Mohu se jen domnívat, že to bylo tím, že malé ryby při nasávání prostě nedokázaly tak snadno tužší návazec odlepit ode dna.

Situace se však rázem změnila, když jsem návazce zvednul pomocí plovoucí hmoty, anebo jsem na ně umístil malé nástrahy. Pak s nimi neměly ani malé, podmírové ryby problém. Tuhé návazce se vyplácely, pokud mi šlo o opravdu velké ryby a loviště bylo předem připraveno vnaděním. Jakmile jsem místo provnadil peletami, kukuřicí a k lovu použil tuhé návazce, vždycky to bylo o větších rybách. Bez vnadění (anebo po vnadění koulemi ze sypké směsi doplněné kukuřicí a peletami) bylo mnohem méně záběrů, a tak jsem zkoumal, zda mají na tuto situaci zásadní vliv síla a tuhost návazců, anebo jen způsob vnadění.

Dospěl jsem k zajímavému závěru – jakmile byly tuhé návazce vyměněny za měkčí, počet záběrů rapidně stoupl, ovšem braly spíše menší ryby. Stejná situace nastala i v případě, když jsem návazce ke krmítku nepřipevnil pevným uzlem, ale volnou smyčkou. Návazce lehce se pohybující na smyčce už nasávaly menší ryby mnohem snáz. Velké ryby se chytily také, ale bylo jich samozřejmě méně.

Ukázaly se tedy dvě věci – na počet záběrů a velikost ryb mají vliv jak způsob vnadění, tak tuhost návazce a způsob jeho připevnění. Pokud Vám tedy jde o větší kapry, pak je třeba vnadit jen hrubými sousty a je dobré použít tužší návazce pro omezení záběrů malých ryb. Pokud se chcete bavit a na velikosti ryb až tolik nezáleží, navnaďte kombinací hrubých soust a sypké vnadicí směsi. Ta přiláká na loviště ryby všech velikostí. Při použití měkčích anebo pohyblivých návazců pak máte šanci ulovit většinu z nich bez ohledu na velikost. S příliš velkými rybami však vzhledem k silnému rozruchu na lovišti příliš počítat nemůžete.

Pro opravdovou zábavu a ulovení mnoha ryb na většině našich vod s tím, že se nebudu specializovat pouze na kapry, jsem „vyladil“ další typ srkačky. V tomto případě používám koncové krmítko kapkovitého tvaru se zátěží v kombinaci slabého návazce z vlasce vedeného očkem připevněným ke krmítku, čímž se návazec stává velmi pohyblivým. Konec návazce je připevněný jednoduchou smyčkou do očka obratlíku s karabinkou, která spojuje toto krmítko se silnou feederovou gumou. Gumu vkládám mezi krmítko a hlavní kmenový vlasec proto, aby nedocházelo tak snadno k utržení slabého návazce. Tento způsob srkačky se ukázal jako velmi efektivní při lovu snad všech kaprovitých ryb. Protože zde používám jen opravdu slabý vlasec, mohu si dovolit i háček s velmi malým upraveným protihrotem, na který nastražuji třeba i masné červy, kteří by z háčku bez protihrotu brzy spadli. To se mi už mnohokrát vyplatilo při lovu cejnů a plotic z velké dálky. Slabý návazec s malým háčkem přináší mnoho záběrů od opatrných ryb, praskne vždycky dřív než kmenový vlasec, ale díky feederové gumě toho snese opravdu hodně. S jeho pomocí lze na volné vodě zvládat kapry úctyhodných velikostí. Když návazec praskne, velká ryba za sebou netahá krmítko a drobného háčku se brzy zbaví. Myslím, že právě tak by to mělo vždycky být, a nevidím důvod, proč by to mělo být jinak.