Český Rybář

S FEEDEREM POKAŽDÉ JINAK / průběžný páternoster

/ Feeder / Text: Milan Tychler / Foto: autor

Velmi dobře známá, ale při lovu feederem méně používaná (než páternosterová sestava) je klasická průběžka. Těžko říci, proč se používá méně.

Možná někomu připadá, že na zhotovení je jednodušší páternoster, u kterého se můžeme zcela vyhnout veškerým doplňkům a spojovacím prvkům. Ale i průběžka je jednoduchá a přinejmenším stejně účinná. Použít se dá v různých drobných obměnách na všech typech vod, v podstatě na jakémkoli dně a její pomocí můžeme lovit úplně všechny ryby prohánějící se v našich vodách. Feederová průběžná sestava je naprosto totožná s průběžkou, tak jak ji známe z klasické položené nebo z kaprařiny, jen způsob jejího využití je oproti klasice poněkud jiný. Proč to?

Jak už sám název této sestavy – průběžná - napovídá, funguje tak, že ryba, která zvedne nástrahu a ujíždí s ní, by měla volně protahovat vlasec zátěží nebo krmítkem ležícím na dně. Pohybující se vlasec pak slouží jako signalizace, která nám říká, že ryba drží nástrahu a někam s ní ujíždí. Pro zvýraznění pohybu vlasce se na něj před špičku prutu (anebo mezi očka prutu) věší různé mechanické signalizační pomůcky – čihátka.

Při lovu feederem ale nic takového nepoužíváme. Vlasec je v tomto případě hezky napnutý a signalizaci přebírá výhradně špička prutu. Ryba, která se s nástrahou rozjede a zatáhne tak za vlasec, nemůže nikam volně odplouvat s tím, že protahuje vlasec volně zátěží, protože k tomu nemá prakticky žádný prostor. Únik ryby s nástrahou se fakticky okamžitě projeví na špičce prutu a vzdálenost, kterou ryba s nástrahou ujede, je limitována pouze měkkostí špičky a částečně průtažností použitého vlasce. Špička se dá ohnout jen o kousek a pak ryba naráží na tuhý odpor. V takovém případě se samozřejmě okamžitě snaží podezřelé nástrahy zbavit. Při použití klasiky může s nástrahou odjet mnohem dál a my sami můžeme tuhle vzdálenost regulovat tím, kolik vlasce povolíme, čili jak velký průvěs zvolíme pro čihátko. V praxi feederu to znamená, že citlivost a přesnost v odezírání záběru jsou zde vykoupeny zkrácením času, ve kterém musíme reagovat zásekem, abychom mohli být úspěšní. Otázka je, zda je to pro nás výhodné. Jsem toho názoru, že zcela jistě ano, protože díky napnutému vlasci a citlivé špičce máme mnohem větší přehled o tom, co se tam dole děje, a zaznamenáme každý kontakt ryby s naší nástrahou. Někdo může sice oponovat, že to jistě nebude každý kontakt, a já připouštím, že má pravdu, ale i kdyby to nebyl úplně každý, bude jich jistě více než u klasiky, a už to mnoho znamená. Mimo záběry zaznamenáme i kontakt rybích těl s napnutým vlascem, takže je tu i cosi navíc. Lov feederem není jednoduchá rybařina a vyžaduje mnoho pozornosti, ale o to více ryb přináší.

Naskýtá se tu však další otázka. Je to ještě průběžka, když vlasec prochází zátěží mnohdy jen několik centimetrů? Odpověď bude v tomto případě šalamounská a bude znít – ano i ne. Podle konstrukce rozhodně ano, ale podle funkčnosti jen ve zcela omezené míře. Proč, v jakých podmínkách, které ryby se při lovu feederem s touto sestavou chytají a jak se uváže, jste se dočetli v únorovém čísle tohoto časopisu. V březnu jsme probrali, co je to páternoster. Teď je na řadě kombinace obou těchto sestav. Je vůbec možné tak odlišné sestavy zkombinovat a jaké výhody nám to přinese? Ano, jistěže to jde! Je to celkem jednoduché a výhody této kombinace jsou pro nás velmi užitečné, neboť přebírají to dobré z obou variant.

Průběžný páternoster dokáže nabídnout naši nástrahu velmi přirozeně ve všech možných podmínkách. Dovede ji předložit na tvrdém i měkkém dně bez obav, že by nástraha zapadla do bahna, může držet nástrahu u dna, ale dovoluje také její mírný pohyb do stran v proudu i pomalé stoupání a klesání na stojaté vodě. Vše záleží jen na tom, jak dlouhý návazec použijete, jak dlouhý bude boční přívěs, na kterém je upevněna zátěž nebo krmítko, a jakou nástrahu použijete. Průběžný páternoster se konstrukčně téměř shoduje s průběžnou sestavou s tím rozdílem, že zátěž či krmítko nejsou navlečeny přímo na hlavním vlasci, nýbrž na krátkém bočním přívěsu, jehož součástí je průběžný prvek, kterým hlavní vlasec prochází. Tímto prvkem může být obyčejný kovový kroužek, obratlík nebo plastový průjezd. Důležité je jen jedno – tento průběžný prvek musí být spolehlivý. Proto radím – pozor na plasty! Mohou se vlivem těžší zátěže prořezávat, vlasec v nich vázne a vše pak ztrácí smysl.

Z nákresu a z fotografií je zcela jistě jasné, jak se taková sestava vyrobí, takže můžeme tuhle popisující část vypustit a podíváme se spíše na funkčnost a využití této sestavy, která zřejmě díky nějakému nedopatření není mezi rybáři lovícími feederem téměř vůbec vidět. Jak již bylo řečeno, lze tuhle sestavu využít na všech typech vod a nezáleží na tom, jakou povahu dna tyto vody mají. Nehodí se jen pro dno kamenité, kde zátěž na krátkém přívěsu může váznout, ale i tomu se dá pomoci. Přívěs je obvykle asi 15–20 cm dlouhý, aby se využilo výhod páternosteru. V případě měkkého dna je však na místě udělat tento boční přívěs delší, aby se zabránilo stažení části návazce do bahna. Delší boční přívěs v kombinaci s dlouhým návazcem také využijeme tehdy, chceme-li zajistit pomalé klesání návazce nade dnem anebo potřebujeme, aby se nástraha v proudu pohybovala nade dnem. Někdy je právě mírný pohyb nástrahy do stran anebo nahoru a dolů jakýmsi konečným popudem k tomu, aby ji ryba uchopila. Boční přívěs se obvykle zhotovuje z běžného vlasce, ale podle mých zkušeností je lepší využít mnohem silnějších průměrů, než je vlasec kmenový, neboť tím zcela vyloučíme to, aby se koncová sestava zamotala.

Varianta pro kamenité dno je rovněž jednoduchá. Boční přívěs pro zátěž nebude z vlasce, ale z tuhé plastové trubičky. Nejdříve jsem tento přívěs zhotovoval tak, že jsem trubičkou protáhnul 1 mm silnou feederovou gumu a zátěž na jedné straně trubičky prostě pomocí gumy a zamačkávacích kovových válečků spojil s obratlíkem na druhé straně trubičky. Bylo to však pracné a pro takovou práci byly ideální čtyři ruce. Později mě napadla úplně jiná a zcela jednoduchá varianta, která se báječně osvědčila. Konec trubičky prostě nahřeji, vložím do ní zátěž s očkem a za tepla kleštěmi zmáčknu. To samé udělám na druhé straně s obratlíkem. Je to jednoduché, rychlé a bezpečné. Takových přívěsů si můžete vyrobit do zásoby, kolik jen chcete, jak dlouhé chcete a také s různě velkými zátěžemi. Jiná varianta je taková, že místo zátěže na jedné straně připevníte do trubičky obratlík s karabinkou a tak budete moci během lovu měnit velikost zátěže, nebo zátěž nahradíte krmítkem, aniž byste museli celou koncovou sestavu rozebírat.

Klouzavý, čili průběžný tuhý přívěs má v podstatě univerzální využití a hodí se pro jakékoli dno. Zvláště se osvědčuje na dně kamenitém, kde oproti zátěži na vlasci vázne jen minimálně. Na kamenitém je nejlepší varianta s namáčknutou zátěží přímo v trubičce. Nic tužšího neexistuje a vázky v kamenech omezíte na minimum, což vám umožní prochytat například zajímavá místa s parmami, na kterých si mnozí vylámali zuby. Tato koncová sestava, ať už s pevnou trubičkou nebo s vlascem, se výborně osvědčila také při lovu kaprů, kde nám dává velký prostor pro nalezení nejvhodnější alternativy stran délky návazce i bočního přívěsu, a tak se můžeme propracovat (s vydatným přispěním těžších zátěží) k velmi chytlavé sestavě a naprosto jednoznačným a zřetelným závěrům.

Zátěž, respektive její hmotnost v této sestavě, hraje velkou roli a značně ovlivňuje funkčnost celé sestavy. Po dlouhém zkoušení jsem přišel na jednu věc – neexistuje zde žádné optimum nebo střed, ale dva velmi dobré protipóly. Tato sestava je vynikající s většími zátěžemi, které ryba jen stěží odlepí ode dna a které tak podporují jakési částečné samozaseknutí ryby a pak je zde opak, kde využíváme maximální citlivost této sestavy při lovu s malými zátěžemi v krátkých vzdálenostech na stojatých vodách s těmi nejjemnějšími špičkami. Tuto sestavu lze po správném „vyvážení“ použít v proudu k lovu s „cestující“ nástrahou. Zde doporučuji dlouhý návazec. V tomto případě lze přívěs snadno vyrobit jen z obratlíku, kousku vlasce a několika broků či kombinace broků s drobnými průběžnými zátěžemi. Kvůli výhodné tuhosti přívěsu opět doporučuji tuhý vlasec a klidně jej můžete dát dvojitě. Při lovu s tenkými návazci lze tak jako u většiny feederových koncových sestav vložit mezi kmenový vlasec a návazec feederovou gumu. Věřte, že v našich vodách není ryba, která by se pomocí této sestavy nedala chytit!

 

Zábavný winklepicker / CEJN VELKÝ VE STOJATÝCH VODÁCH

Cejn velký se rozhodně netěší oblibě u všech rybářů, ale ostatně není sám.

S JEDNÍM PRUTEM...

Pro rybářské eso Bena Townsenda jsme tentokrát měli zajímavý úkol, a to lovit na neznámé ...
Naši partneři