Český Rybář

Když si kapři s nástrahou jen tak pohrávají a nemají se k pořádnému záběru, je fixovaná těžká zátěž s krátkým návazcem a nástrahou na vlasovém přívěsu asi tou nejvhodnější variantou. Lov s normální průběžnou sestavou s jedním háčkem a návazcem s klasickou nástrahou, jako je například zrnko kukuřice, kostička vařené brambory či rousnicí, vidíme v současné době čím dál tím méně. Lovci kaprů jsou dnes rozděleni na dva tábory – rybáře, kteří používají k lovu kaprů výhradně boilie a pelety (které samozřejmě umísťují mimo háček), a takové ty klasiky, jimž vládnou různé systémy se dvěma háčky, srkačky a podobné věci, určené k co nejrychlejšímu a nejefektivnějšímu odchytu jakýchkoli kaprů za účelem jejich konzumace. Zatímco při moderním lovu s boilie lovíme téměř výhradně pomocí poměrně silně napnutého vlasce, při ostatních způsobech se obvykle používají různé lehčí mechanické signalizátory zavěšené na vlasci, který není zdaleka tak napnutý jako při lovu s boilie, a očekává se, že ryba popojíždějící s nástrahou povleče nějaký ten kus vlasce s sebou a pohyb signalizátoru to dá zcela jasným a zřetelným způsobem najevo. Tak tohle je opravdová klasika.

Jak je to ale při lovu feederem a má i zde smysl používat zátěže pevně fixované na vlasci? S napnutým vlascem lovíme přece tak jako tak a způsob lovu s feederem nám vlastně ani neumožňuje lovit s povoleným vlascem a signalizátorem mezi očky prutu. Ale i to už jsem viděl a „vynálezce“ tohoto způsobu mě vehementně přesvědčoval, že je to tak lepší. Při chytání kaprů s feederem můžeme použít variantu nástrahy na háčku a také nástrahu umístěnou mimo háček. Mnohokrát jsem se přesvědčil o tom, že lov kaprů feederem s nástrahou umístěnou na vlasovém přívěsu má smysl a procento zužitkovaných záběrů je vyšší. Počet záběrů je stejný, ale výhoda lovu s háčkem mimo nástrahu spočívá v tom, že Vám z háčku spadne ryba jen ve zcela výjimečném případě.

Při lovu s nástrahou na háčku nikdy nemáte kontrolu nad tím, ve kterém místě tlamy bude ryba zaseknutá, a běžně se stává, že je ryba chycená v měkké části horního patra nebo jen za blanku v pysku a během zdolávání z háčku spadne. Při správném umístění nástrahy mimo háček bude každá ryba chycená pevně za pysk a riziko je minimální. Je to zcela evidentní, ale kupodivu u feederu stále poměrně málo využívaný fakt. Příčinu vidím ve větší pracnosti nastražování. Můj názor je takový, že se ta chvilička navíc v každém případě vyplatí, a i zrnka kukuřice při lovu větších kaprů nastražuji přímo na háček spíše jen výjimečně. Dám si tu práci a třeba i jedno zrnko pověsím pod háček. Nejednou se na něj chytí opravdu pěkná ryba. Zdolávání větších kaprů ulovených feederem je fantastický zážitek. Je to zcela jiné zdolávání než dvou či třílibrovým kaprovým prutem, takže Vaše pocity jsou fantastické. Na silném, ale měkčím feederu si to opravdu užijete. Dnes už se na mnoha vodách dokážu obejít bez kaprařské výbavy, která teď doma po většinu roku zahálí. Čas od času ji sice u vody „provětrám“, ale po pravdě přiznávám, že je to čím dál méně často. Tam, kde lovím v kratších vzdálenostech, a to je na většině vod, které navštěvuji, si prostě s feederovými pruty naprosto pohodlně vystačím a navíc jsou příjemnější při zdolávání menších ryb, což vždycky oceníte.

Při lovu kaprů feederem jsem se občas dostával do situace, kdy bylo zapotřebí celkem radikálně změnit celou koncovou sestavu, a tak jsem zcela logicky hledal způsob, jak si to celé ulehčit. První věcí, kterou jsem udělal, bylo to, že jsem při chytání kaprů zcela vypustil páternosterové koncové systémy. Ty se mi při chytání kaprů tak jako tak nikdy příliš neosvědčovaly, takže žádná škoda. Přešel jsem na průběžné koncové sestavy a při jejich případné úpravě během lovu jsem si obvykle jen hrál s délkou návazce a velikostí háčku a nástrahy. Všechny zásahy se tedy týkaly výhradně jen návazcové části. Část sestavy od obratlíku nahoru zůstávala nedotčená.

Později jsem vypozoroval, že ačkoli lovím s napnutým vlascem, nemusí to v některých případech (i když chytám s nástrahou umístěnou mimo háček) stačit k tomu, aby se ryba spolehlivě zasekla a bylo nutné zátěž na vlasci pevně zafixovat. Její hmotnost významně pomohla k přidržení volného háčku v kapřím pysku. K tomu, abych zátěž zafixoval, postačil jen jediný maličký broček přimáčknutý na hlavní vlasec za průjezd, na kterém je připevněná zátěž. Pevně fixovaná zátěž v kombinaci s feederovým prutem funguje stejně, jako když chytáte s tvrdším kaprovým prutem. Kapr, když nasaje nástrahu a popojede, narazí na tvrdý odpor těžší zátěže, a to vyvolá únikovou reakci, což se projeví rychlým záběrem a odvíjením vlasce z cívky, kterou musíme mít nastavenu velmi citlivě, aby nedocházelo k utržení ryb hned po záběru. V žádném případě se od prutů v této situaci nevzdalujeme! Takto se ryba chytí prakticky sama a my nejsme nuceni stále sledovat špičky prutů.

Tento způsob lovu využívám při chytání se selektivními nástrahami. Pokud použijeme jen menší zátěž a nebudeme ji fixovat, zaznamenáme na citlivých špičkách více pohybů. Někdy se dokonce špička začne pomalu a plynule ohýbat a vzápětí se zase pomalu narovnává. Měl jsem podezření, že to způsobuje kontakt rybích těl s kmenovým vlascem, ale když jsem pak zkusil zaseknout, ryba byla chycena za pysk. To se potvrdilo vícekrát, a tak bylo jasné, že některé ryby dokážou unikat i takové pasti, jako jsou napnutý vlasec a nástraha mimo háček. Ani plynulý odpor, který klade měkká špička, jim není překážkou. Zvláště na hodně prochytávaných vodách, kde jsou ryby opětovně pouštěny zpět do vody, je to evidentní. U feederu si můžeme pomoci dvěma způsoby. Buď sekáme při pohybu špičky nebo zafixujeme těžší zátěž. Zátěž nemusíme fixovat bezprostředně u obratlíku, který slouží jako zarážka, ale můžeme ponechat libovolnou vůli. Kapr tak nenarazí na odpor hned, ale až po překonání části odporu špičky, čímž se opět dostáváme k tomu, že záběry opravdu vidíme na špičce a nečekáme jen na takzvaný „hrčák“, což bych ponechal klasikům. Z této možnosti vyplynula speciální feederová sestava, kde se průjezd se zátěží pohybuje na omezeném prostoru v uzavřené smyčce, která je vytvořena buď přesně v té velikosti, jakou potřebujeme a chceme, anebo se udělá větší a vůli průjezdu opět vymezíme malým bročkem anebo jinou vhodnou zarážkou.

Tato jednoduchá feederová sestava se však nepoužívá jen v kombinaci s vlasovou metodou a lovem kaprů, nýbrž je velmi často využívána i ve spojení s běžným napíchnutím nástrahy na háček. Je velmi účinná při lovu na stojatých vodách, ale své kvality prokazuje i na vodách tekoucích, kde je velmi hojně využívána k lovu všech druhů ryb, zvláště pak ryb větších a pověstných svou opatrností. Aby se tato sestava co nejméně motala, využíváme k její přípravě více materiálů. Je výhodné, když je smyčka zhotovena ze silnějšího vlasce, než je návazec i kmenový vlasec. K motání pak prakticky nedochází. Já tuto část vážu z fluorocarbonového vlasce, který je tužší než běžný monofil. Takto zhotovenou sestavu pak používám zvláště na čistých řekách. Výhodami fluorocarbonu jsou jak jeho tuhost, tak nenápadnost ve vodě. V zahraničí je tato feederová sestava velmi oblíbená a myslím, že své místo má i u nás.