Český Rybář

V souvislosti s lovem feederovými pruty se ale toto označení zcela vžilo jako označení jedné nejzákladnější koncové sestavy pro feeder. Je jen těžké říci proč, neboť sestava byla i s názvem převzata ze zahraničí. Můžeme se jen domnívat, že je tomu tak proto, že nástraha nabídnutá na této koncové sestavě má také kruhový rádius, jehož středem je zátěž anebo krmítko. Možná je tato sestava nazývána páternosterem proto, že základem pro její vytvoření je uzavřená smyčka (tedy uzavřený okruh), která se pak rozstřihne. Ale ať je to, jak chce, důležité je, že tuhle sestavu známe a že s její pomocí můžeme snadno a rychle ulovit ryby. Vytvořit si základní páternoster je velmi snadné, a pokud jste jen středně šikovní, bude Vám to trvat, včetně uvázání háčku a karabinky, asi dvě minuty.

Jak takový páternoster vypadá? Tato koncová sestava pro feeder může mít mnoho podob a nejrozumnější bude, když začneme tou úplně základní, od které se všechno odvíjí. Když provléknete vlasec očky prutu, uděláte na vlasci pevnou smyčku dlouhou asi 40 cm. K tomu nám nejlépe poslouží třikrát až čtyřikrát protažený obyčejný uzel. Než ho utáhnete, tak jej nasliňte. Zabráníte tak při dotahování jeho nadměrnému zahřátí a tím jeho oslabení. Hotovou smyčku pak rozstřihneme na dvě části – jedna bude dlouhá 60 a druhá 20 cm. Pokud se jedná o vlasec do průměru 0,16 mm, pak stačí na delší konec přivázat háček a na kratší pak obratlík s karabinkou, do které můžete zapnout zátěž nebo krmítko podle potřeby. To je vše. Jak už jsem řekl, je to práce asi na dvě minuty. S takto uvázanou koncovou sestavou můžete lovit jak na vodách stojatých, tak i tekoucích s velmi dobrými výsledky, a to jak ryby vysloveně malé, tak i ty největší. Uváděné délky v téhle sestavě jsou jakýmsi standardem, ovšem v určitých podmínkách nebo při lovu některých druhů ryb je výhodné sestavu lépe přizpůsobit.

Obecně platí, že prodlužujeme délku přívěsu se zátěží, ale i délku vlasce s háčkem v případě, že lovíme na zabahněném dně - zabráníme tak zmizení nástrahy ve vrstvě bahna. Část vlasce s háčkem ponecháváme delší také v případě, že ryby nenajíždějí přímo ke krmítku, ale sbírají kousky potravy vyplavené proudem kousek pod ním. Na řekách není ničím neobvyklým, když se háček nachází až metr pod krmítkem. Delší vlasec ponecháváme také v případech, že lovíme na objemnější nástrahy a ryby nástrahu jen tak oždibují a k jejímu pozření potřebují více času.

Je-li nutné experimentovat - jste-li na neznámé vodě anebo si od počátku nejste jisti, jak se bude situace při lovu vyvíjet - pak je výhodnější používat návazce, abyste nemuseli stříhat a předělávat vždycky kompletně celou sestavu. Při vázání sestavy začnete úplně stejně, jen uděláte smyčku kratší a rozstřihnete ji napůl. Vzniknou tak dva stejně dlouhé konce. Na jeden uvážete obratlík s karabinkou a na druhém vytvoříte asi dvoucentimetrovou smyčku, do které pak způsobem „smyčka do smyčky“ vložíte návazec. Tuhle variantu doporučuji, neboť má oproti předešlé velkou výhodu v tom, že můžete snadno a rychle měnit návazce. Měníte libovolně nejen délky, ale i průměry vlasců, aniž byste museli cokoli stříhat. K roztažení spojovací smyčky nám výborně poslouží jehla ukrytá v plastovém vyprošťovači háčků. Návazce si v různých délkách a průměrech můžete připravit do zásoby pohodlně doma a u vody tak ušetříte spoustu času. Výhoda je i v tom, že pokud háček někdy uvázne, pak utrhnete pouze návazec s háčkem a neztrácíte tak celou sestavu i s krmítkem a kusem kmenového vlasce. Je však nutné vždycky používat návazce o nižší nosnosti, než je hlavní vlasec. To je ale samozřejmost. Občas se stane, že Vás ryby přinutí použít opravdu jemné návazce, a pokud máte jako kmenový vlasec osmnáctku, pak už je použití návazců z vlasce o průměru 0,14 mm a slabších dost problematické, zvláště pokud chytáte bojovnější ryby, jako jsou třeba kapři anebo parmy.

Je zde velký rozdíl v nosnostech vlasců, a proto často dochází k utržení návazce. Tomu se dá ale poměrně snadno předcházet, pokud se naučíte používat feederovou gumu, která je právě pro tuhle situaci určená. Feederová guma velmi účinně vyrovnává handicap slabšího návazce a tlumí výpady ryb bojujících na tenkém vlasci. Zvláště potřebná je při jemném lovu velkých ryb v krátkých vzdálenostech, kdy často dochází k utržení ryby hned po záseku, a je naprosto nezbytná v případě, kdy místo kmenového vlasce použijete tenkou pletenou šňůru, která prakticky vůbec nepruží. Použití feederové gumy v páternosterové sestavě je velmi jednoduché – mezi hlavní vlasec a návazec prostě vložíte asi deset centimetrů feederové gumy. Pro spojení s kmenovým vlascem a návazcem je nejlepší použít buď malinké spojovací kroužky anebo mikroobratlíky. Je jasné, že čím více uzlíků na sestavě je, tím je menší její pevnost. V tomto případě je ale použití feederové gumy velké plus. Po vložení gumy se tahle sestava stává trochu komplikovanější a není-li správně sestavena, pak se také občas motá. Pokud však dodržíte dvě zásady, pak se Vám to stane jen zcela výjimečně.

První zásada je taková, že se první obratlík gumy (v místě kde je guma spojena s kmenovým vlascem) nachází výš než obratlík s karabinkou, na které je pověšeno krmítko. Tužší guma nemá sklony zaplétat se s karabinkou a neustále udržuje návazec v odstupu od krmítka. Také vizuální kontrola před odhozením sestavy je velmi snadná díky síle gumy.

Druhá zásada je taková, že když po záseku nezůstane na háčku viset ryba, tak stahujeme sestavu k sobě tak, aby neskákala po hladině. V opačném případě je více než pravděpodobné, že k zamotání dojde. Pokud si ještě zvyknete odhozenou sestavu před dopadem na hladinu plynule přibrzdit, pak zamotání absolutně nehrozí.

Velkou výhodou páternosterové sestavy je její použitelnost na všech typech vod, možnost kombinace jak se zátěží, tak s krmítkem, a také je zde varianta zatížení bočního přívěsu jen bročky, což umožní proudu posouvání sestavy a nástrahy po dně, a tím jednak prohledávání mnohem většího úseku a zároveň nabídnutí nástrahy jiným, zajímavým způsobem. Pro ryby je totiž nástraha v pohybu v některých případech mnohem zajímavější, než nástraha ležící bez pohybu na dně. Volná nebo, chcete-li, cestující páternosterová sestava se využívá v hojné míře pro lov s takovými nástrahami, jako jsou třešně, velký kus pařené housky nebo rybka a její části. S páternosterem lze lovit menší ryby dna, jako třeba hrouzky, plotičky, cejnky malé, ale i perlíny a oukleje, tedy ryby pohybující se spíše ve sloupci. Chce to jen pomalu klesající zátěž a dlouhý návazec. Běžně pak lovíme také ostroretky (u kterých funguje kratší návazec), podoustve, velké cejny (s dlouhým návazcem), líny, kapry, karasy, na řekách parmy a tlouště a samozřejmě také candáty, mníky i úhoře. K tomu samozřejmě i další ryby, které nebyly jmenovány.

Pomocí páternosteru můžeme také nabídnout nástrahu na kratším návazci ležícím na dně, pomalu klesající na delším návazci a také nástrahu cestující po dně. Je zde také možnost použití neutrálně vyvážené nástrahy na středně dlouhém nebo delším návazci, kterou proud občas pohne a tím dráždí ryby k útoku. Myslím, že páternosterová sestava je jednou z těch, se kterými se dá lovit nejen na všech vodách, ale také ve všech ročních obdobích.

Za zmínku stojí ještě jedna varianta této sestavy, a tou je obrácený páternoster. Znamená to, že krmítko anebo zátěž jsou umístěny na přívěsu, který je delší než návazec. Tento páternoster nachází využití při lovu proti proudu na řekách. Záběr je pak signalizován většinou velmi výrazným povolením vlasce a narovnáním špičky. Používá se také na stojatých vodách, pokud chceme nabídnout nástrahu nade dnem. Pak ale lovíme s prutem umístěným ve stojanu tak, že jeho špička směřuje vzhůru.