Český Rybář

Představa chycení pěkného dravce je ovšem lákavá, a tak to mnoho kolegů řeší tak, že prostě loví feederem, jak je to baví, a někam stranou ještě nahodí prut s rybkou. Když se něco chytí, je dobře, a když ne, tak žádná škoda. Přitom stačí tak málo a s feederem a rybkou si můžete užít mnoho zábavy. Pomocí feederu se dají velmi účinně lovit ryby kaprovité, ale stejně tak dobře i ryby dravé. Nejde samozřejmě o žádné obry, ale feeder snadno zvládne i toho největšího candáta, pěknou štiku, na kterou obyčejně nejsme při lovu candátů připraveni, pochytáte mnoho pěkných okounů a na rybku či její část ulovíte i další ryby. Pravidelně zabírá tloušť, chytí se parma, mník, úhoř, a dokonce ani kaprovité ryby si nenechají uniknout maličkou rybku nebo drobnější filetku z čerstvého rybího masa. Na kousek rybiny chytíte nejen kapry, ale i cejny, karasy a mnoho dalších ryb, které byste vůbec nečekali. Mimochodem kapři berou na drobné rybky v létě velmi dobře a šílené nezaseknuté jízdy s rybkami nastraženými na candáty mají na svědomí právě oni. Záměrně nastražuji v létě na háček malé kostičky rybího masa, abych se zbavil drobných rybek, a zcela pravidelně takto kapry chytám. Techniku lovu kaprů na rybí maso jsem dovedl tak daleko, že nastražuji kostky rybího masa na přívěs mimo háček stejně jako třeba boilie. Zní to divně, ale funguje to naprosto skvěle jak na kapry, tak na parmy i tlouště. V letním teplém období tento způsob lovu prostě nemá chybu.

Lov pomocí feederového prutu nás posouvá do zcela jiného světa lovu s rybkou. Lovím takto převážně na řece a musím říci, že oproti klasické položené je způsob lovu s feederem mnohem aktivnější. V podstatě existují dvě verze jak s feederem a mrtvou rybkou chytat – můžete si vybrat vhodné místo a v poklidu lovit na dva pruty, anebo s jedním proutkem obcházíte víc míst a postupně je a jejich okolí systematicky prochytáváte. S delším prutem a špičkou zvednutou vzhůru udržíte svou nástrahu v klidu i v místech, která byste při lovu na položenou normálně vynechali.

Další výhodou oproti klasické položené je mnohem větší citlivost feederu. Jemné špičky hlásí každé popotažení masitého sousta a při jeho správné velikosti a správné velikosti háčku či háčkového systému je zde mnohem větší procento úspěšných zaseknutí. Zajímavé je, jak jemně dravci berou. Člověk by očekával, že dravá ryba prostě mrtvou rybku bleskově popadne a buď s ní bude uhánět nebo ji rychle pozře. Většina záběrů ale vypadá tak, jako by Vám brala hodně opatrná plotice. Špička se prostě jen chvěje a pomalu ohýbá a zase narovnává. Teprve pak se ohne výrazněji, a to je ten pravý okamžik k záseku. Z tohoto jasně vyplývá, že ani dravec s pozřením mrtvé kořisti nijak nespěchá. Dobře ví, že už mu neunikne, a požírá ji v klidu. Feederová špička nám dá jasnou zprávu o tom, že se tam dole něco děje, avšak u klasické položené často nevíme nic a nemáme možnost se na zásek připravit. Z toho také pramení to množství nepodařených záseků. Pokud se špička bez předchozích signálů bleskově ohne a ryba hned jede přes brzdu, je to většinou malý candát, štička anebo zcela jiná ryba než dravec. Mám tu zkušenost, že čím větší dravec, tím opatrnější a pomalejší je záběr. Záběr velkého candáta se nejednou projeví jen trvalým chvěním špičky, a pokud včas nezaseknete, candát sousto prostě pustí. Teprve když chcete přehodit a nástrahu kontrolujete, tak na ní zjistíte candátí zuby. Než jsem tohle zjistil, přišel jsem o mnoho pěkných ryb. Stále jsem čekal na razantní ohnutí špičky a jemné záběry jsem nechával absolutně bez povšimnutí. Když jsem pak jednou spíše z netrpělivosti seknul, protože jsem myslel, že se mi na vlasci zachytila nějaká tráva, a proto se v proudu chvěje, na háčku zůstal viset první candát přes 70 cm. Když jsem si to později dal do souvislosti a reagoval i na slabé podněty, přineslo mi to mnoho pěkných ryb, o kterých bych jinak neměl ani tušení.

K lovu obvykle používám feeder typu medium, menší naviják a dvaadvacítku vlasec. S tím se dají zvládnout pěkné ryby, a dokonce i menší sumci, kterých jsou u nás na Moravě spousty. Nastražení rybky je jednoduché a obyčejně se používají dva způsoby – buď použijete větší jednoháček, anebo dva trojháčky uvázané kousek nad sebou. Často používám speciální dvojháčky s nestejně velkými háčky. Je to takový chňapací systém. Záleží na velikosti sousta, které nastražujete. Důležité je, aby ryba, která zabírá, měla po uchopení sousta nějaký ten háček v tlamě. Když lovíme s trojháčky, zasekáváme okamžitě po signalizaci záběru. S jednoháčkem počkáme na výraznější ohnutí špičky. Obava, že by ryba polkla malou nástrahu s trojháčkem nebo trojháčky nějak hluboko, je naprosto zbytečná, pokud se budete prutu opravdu věnovat a nebudete si kus od prutu povídat se sousedem. Z vlastní praxe si nevzpomínám na případ, že by měla jakákoli zaseknutá ryba háčky hlouběji v tlamě. Oproti klasické položené je zde jen absolutní minimum případů, že by byly ryby zaseknuté v jícnu. Každou rybu pak můžete bez problémů pustit.

Jako nástrahu nejčastěji používám drobné, ne příliš vysoké rybky do 10 cm. Ideální jsou hrouzci, plotičky, hodí se i perlín a spoustu ryb nachytám na nenáviděné střevličky východní, které jsou velikostně pro tento lov jako stvořené. Pokud nemáte možnost nachytat si drobné rybky anebo nemáte možnost je nijak rozumně skladovat, vůbec to nevadí. Často to řeším tak, že chytím jednu větší plotici nebo pořádnou ouklej, kterou nakrájím na malé filety a na ty pak chytám. Mnoho rybářů se mě snažilo přesvědčit o tom, že celá rybka je mnohem účinnější než rybí cárek, ale já tento názor nesdílím. Zdá se mi, že mnohdy je to právě naopak. Filetek musíme jen častěji vyměňovat, protože se poměrně rychle vylouhuje.

S cárkem rybího masa anebo s celou mrtvou rybkou se dá dobře lovit i z ruky. Znamená to, že vůbec nepoužijeme vidličku a celou sestavu zatížíme jen tak, aby mohl proud s nástrahou a zátěží pomalu pohybovat po dně. Prut držíme v ruce a snažíme se stále držet napnutý vlasec. Když se nástraha na dně zastaví, ponecháme ji chvíli na místě. Když se nic nestane, tak ji lehce nadzvedneme a necháme proud, aby ji poponesl zase kousek dál, kde ji necháme klesnout a zase chvíli počkáme. Musíme si tak trochu pohrát ze zátěžemi, a proto je nejjednodušší celou sestavu vyvažovat jen velkými broky, které můžeme bez problémů přidávat anebo naopak ubírat. Tímto způsobem se dá pročesat úplně celá řeka a o záběry opravdu nebývá nouze. Musíte být pozorní, protože záběry jsou jemné a mohou přijít kdykoli. Když jsem s feederem a rybkami začínal, měl jsem obavu z toho, že to bude nuda. Velké množství záběrů mě však rychle přesvědčilo o opaku, a od doby, kdy jsem vyzkoušel i lov s pohyblivou nástrahou, nedám už na masité nástrahy a jemné špičky dopustit.

Červenec je vhodná doba pro všechny experimenty a rozhodně doporučuji vyzkoušet i tento. K lovu se bezvadně hodí místa pod jezy a většina proudných úseků řek s tvrdým dnem. Pokud se rozhodnete pro cestující nástrahu, pak je na místě vždycky jen varianta s jednoduchým háčkem. Trojháčky mají velkou tendenci váznout a neustálé trhání a vyprošťování udice by Vás jistě rychle přestaly bavit. Záběr nejenže uvidíte na špičce, ale také jej ucítíte v ruce. V tomto případě nemusíte hned zasekávat. Dejte rybě vteřinu nebo dvě, a pak ostře sekněte. Když se na druhém konci vlasce zhoupne těžké rybí tělo, jistě si řeknete, že ten den nebyl až tak špatný, ať už se předtím stalo cokoli.