Český Rybář

Zatímco při klasickém páternosteru jsou krmítko nebo zátěž umístěny na kratším bočním přívěsu, teď je kratší návazec s háčkem a krmítko je na přívěsu delším. Máme tedy na vybranou z dalšího typu páternosterové koncové sestavy. Už dříve jsme si řekli, že klasický páternoster je hodně univerzální sestava a prakticky se dá využít téměř všude. Klidně ji můžeme nasadit na vodě stojaté i na řece a poradí si na tvrdém i měkkém dně. Dá se ale tohle říci i o páternosteru s koncovým krmítkem? No, i když můžeme obrácený páternoster využít při mnoha příležitostech, musíme vědět, že se v kombinaci s krmítkem moc nehodí pro lov v místech, kde je bahnité dno, ale tohle je problém všech koncových sestav, zvláště pokud hodláte použít krátký návazec s nástrahou umístěnou blízko u krmítka. V případě této koncové sestavy však také dovedeme najít řešení. To spočívá v umístění návazce dál od krmítka a postavení prutu ve vidličce šikmo nahoru, a to i na stojatých vodách. Tak docílíme toho, že krmítko sice zapadne do bahna, ale nestáhne s sebou návazec s nástrahou. Takto můžeme dokonce nabízet nástrahu i kousek nade dnem. Toho se dá využít i na hodně bahnitém dně s rousnicí při lovu línů, kde to funguje naprosto spolehlivě.

Celý vtip ale není pouze v tom, že dostanete nástrahu nade dno. Pokud si dáte práci s vnadicí směsí a dokážete ji připravit tak, aby z krmítka vypadla ještě před tím, než krmítko spolkne jemné bahno, pak máte všechny trumfy v rukou. Je ideální, když vnadicí směs obsahuje i hrubší, ale přitom lehké částečky, které se udrží delší dobu na povrchu bahna. Je to především hrubší anglická vločka. Masní červi mizí v bahně oproti vločkám poměrně rychle a to není dobře. Při této příležitosti rád využívám jeden svůj nápad. Kapři a líni milují měkkou kukuřici. Zrnka ale také poměrně snadno zapadnou do bahna. Proto je před vložením do krmítka jemným tlakem ještě více zploštím. Když takto zploštělá zrnka vypadnou z krmítka během jeho pádu ke dnu, snášejí se komíhavě a mnohem pomaleji sloupcem, čímž nejen upoutávají pozornost, ale především díky svému plochému tvaru tak snadno nezapadnou do bahna, ale zůstávají hezky na jeho povrchu anebo jsou jen kousíček pod ním. Ryby je přirozeně mnohem snadněji najdou.

Tato koncová sestava s právě popsaným způsobem vnadění je velmi účinná na mnoha malých vodách s menší hloubkou, ale zato silnou vrstvou bahna. Tuhle montáž jsem se naučil využívat nejen k chytání menších ryb a tříkilových kapříků na zabahnělých rybnících a zarostlých tůních, kde je lov problematický. Má pro mě velký význam také při lovu mnohem větších kaprů přímo pod špičkami prutů u břehu. Mohu takto velmi opatrně, přesně a citlivě vnadit. Prostě jen krmítko opatrně spustím ke dnu a maličké škubnutí stačí k tomu, aby se vyprázdnilo. Dostanu tak přesně k háčku s nástrahou dost masných červů, kukuřice i drobných pelet, čímž zajistím maximální atraktivitu lovného místa. Nelákám zbytečně velké množství malých ryb, nýbrž naprosto cíleně předkládám návnadu a nástrahu rybám velkým. To se vyplácí na všech typech vod tam, kde je dostatečná hloubka u břehu, a také tam, kde se Vám na loviště při normálním chytání s krmítkem sjedou tuny drobných ryb. K tomuto lovu jsou zapotřebí delší pruty s parabolickou akcí. Tuhý prut by mohl přijít v kombinaci se silným vlascem (anebo dokonce s pletenkou v kombinaci s více utaženou brzdou) snadno k úhoně, nemluvě o nemožnosti použití slabších, a tím pádem méně nápadných návazců. Velký kapr zaseknutý pod nohama u břehu se rozjede jako tank a s nevhodným nářadím toto zdolávání skončí dříve, než pořádně začne. Pouze měkčí a dostatečně silné pruty dokážou tuhle situaci zvládnout.

Přednost koncového krmítka ale vidím i jinde než v lovu v zabahněných vodách a pod špičkami prutů. Tato sestava je dobrá také pro lov ve velkých vzdálenostech, a to především proto, že velmi dobře a přesně létá. Lovit feederem na opravdu velkou vzdálenost není běžné a ani snadné. To, že daleké hody jsou také méně přesné, je jasné. Rozptyl se s přibývající vzdáleností zvětšuje a krmítko pak přestává být efektivní. Každá maličkost, která je schopná nám v této situaci pomoci, je jistě vítána. Pokud jste schopni pomocí vnadicí rakety přesně navnadit například ve vzdálenosti šedesáti metrů drobným partiklem, pak byste měli automaticky sáhnout po sestavě s koncovým krmítkem, která bude ze všech sestav nejpřesněji létat na prokrmené místo. Díky většímu koberci z partiklu a krmítku, které upozorní na Vaši nástrahu, dosáhnete maximálního počtu záběrů, a to i od velkých ryb, které se zdržují v bezpečné vzdálenosti od břehu. Tato sestava a vůbec celý způsob vnadění se osvědčuje hlavně na velkých vodách jako jsou třeba Novomlýnské nádrže, a na mnoha pískovnách i přehradách. Dostanete se tak k pěkným cejnům i kaprům v době, kdy se tyto ryby u břehu prakticky nezdržují, což se na velkých vodních plochách stává velmi často. Sestava s koncovým krmítkem je velmi jednoduchá a uvážete ji během malé chviličky.

Postup může být stejný jako u klasického páternosteru, takže začnete třetinovým rozstřižením zhotovené smyčky. Na krátký konec teď přijde háček a na delší obratlík s karabinkou a do ní zátěž nebo krmítko. Takhle to jde udělat při použití vlasce o průměru 0,16-0,18 mm a v době, kdy rybám takto silný vlasec u háčku nevadí. Častěji ale vážu tuhle sestavu jinak. Když protáhnu očky osmnáctku vlasec, spojím jej s osmdesáti centimetry vlasce o průměru 0,40–0,50 mm. Na konec padesátky připevním obratlík s karabinkou. Na tuhle padesátku pak přijde návazec v síle a délce, jaké nám v dané chvíli nejvíce vyhovují. Univerzální délka návazce je asi 30 cm a s kmenovým vlascem jej spojujeme obvykle systémem rozebíratelné smyčky. Jednu vytvoříme na kmenovém vlasci a druhou je ukončený návazec. Použití silného vlasce jako ukončení kmenu není samoúčelné, ale zabráníme tak účinně motání kmenu se slabším návazcem. Výhodné ale je, když návazec na kmenovou padesátku připevníme tak, aby se dal posouvat. Můžeme to zajistit jednoduchou zarážkou, kterou můžeme na kmenu přestavovat. Postačí k tomu dva malé bročky, které na vlasec přimáčkneme. Klidně můžete přitlačit bez obav, že vlasec oslabíte. Padesátka už něco vydrží.

Pokud máte jasno v tom, kde přesně bude zarážka, a nebudete s ní pohybovat, pak jsou tu další možnosti. Po spojení kmenového vlasce s padesátkou na ni navlečte přes dvě očka trojcestný obratlík anebo plavačkové téčko. Klidně to ale může být i perlička s obratlíkem. V místě, kde byste jinak dali zarážku, teď udělejte jednoduchý několikrát protažený uzel. Ten zabrání navlečenému průjezdu, aby sklouznul dolů ke karabince s krmítkem. Pokud je očko perličky či jiného průjezdu velké, musíme před ně ještě umístit stoper. U trojcestného bratlíku stačí očko trochu smáčknout peánem.

Tento návazec může být pevný, ale také průběžný. Je ale lepší průjezdy nijak nefixovat. Při dalekých hodech se tak mohou otáčet podobně, jako je to u kaprařské helikoptérové sestavy a vyloučí se tak riziko zamotání. Letové vlastnosti jsou velmi dobré, a tak je i přesnost v mezích normy. Pokud byste chtěli ve velkých vzdálenostech lovit velmi jemně (například pěkné cejny) a je nutné použít velmi tenké návazce s malými háčky a malou nástrahou, je možné mezi kmenový vlasec a silnou padesátku vložit několik centimetrů feederové gumy. To postačí, aby Vám ryby netrhaly slabé návazce hned po zaseknutí. Při lovu na velké vzdálenosti často používám místo kmenového vlasce tenkou pletenku. Ta by byla bez gumy mezi ní a padesátkou naprosto nepoužitelná se slabým návazcem. Tady musíte mít brzdu nastavenou hodně citlivě.

Sestava s koncovým krmítkem se často využívá také při lovu proti proudu. Máme tak zaručeno, že nástraha leží v pachové stopě linoucí se z krmítka. Krmítka můžeme využít buď běžná anebo i speciální koncová a také u feederu málo využívaná pružinová. Ty jsou zvlášť vhodná pro dlouhé hody. Pro lepší názornost byla při fotografování detailů sestav použita pletenka místo vlasce.