Český Rybář

Každá sestava, ve které je feederová guma, je sice o tento prvek a dva uzlíky komplikovanější, ale tuto bolístku přinášená pozitiva zcela jednoznačně převažují. Vždyť pokud se rozhodneme rybařit, tak nám jde přece o ryby a děláme maximum pro to, abychom měli co nejvíce záběrů. Proč se tedy o ně připravovat anebo proč zbytečně riskovat ztráty už zaseknutých ryb? Každý ví, že mnohem více záběrů přichází, použijeme-li slabší vlasce a menší háčky. Není ani žádná náhoda, když Vám při lovu klasickou položenou na dva pruty velká ryba zabere právě na ten, kde máte slabší vlasec a menší háček. Spousta rybářů pak může říci, že právě díky slabému háčku nebo tenkému vlasci o tuto rybu přišli.

Při lovu feederem je to naprosto stejné. Když ryby nejdou, stačí často jen vyměnit návazec za slabší s menším háčkem a ryby zase začínají žrát. Menší háčky a tenké vlasce samozřejmě přinášejí rizika. Tenký vlasec se mnohem snáz přetrhne a tenký háček se může z rybí tlamy (pokud je zaseknutý v měkké tkáni) takzvaně vyříznout. Dnešní moderní vlasce jsou sice mnohem pevnější než jejich předchůdci, ale i jejich možnosti jsou omezené. Větší ryby je dokážou přetrhnout mnohdy i v případě, že k lovu používáte poměrně měkký prut a naviják se spolehlivou brzdou. K utržení vlasce, respektive návazce, dochází při zdolávání ryby nejčastěji v těchto třech momentech: 1. Hned, anebo těsně po záběru, když polekaná ryba vystartuje z místa. 2. Někdy se ryba rozjede pomalu, ale nabírá na rychlosti a pak teprve vlasec praskne. 3. Poslední nebezpečí hrozí v závěrečné fázi zdolávání, kdy je vlasec nejvíce namáhán. Je opravdu k vzteku, když delší dobu úspěšně zdoláváte velkou rybu a ona Vám pak dá těsně u podběráku vale. Možná si pak řeknete, že jste měli k lovu použít silnější vlasec, ale to byste pak možná tento záběr neměli. Takže co s tím?

Není nutné nic vymýšlet. Všechno už je dávno vymyšlené a také v praxi vyzkoušené. Tady Vám velkou službu prokáže právě zmiňovaná feederová guma. Při lovu feederem se nejčastěji jako kmenový používá vlasec o průměru 0,16–0,20 mm. Dobrá osmnáctka má dnes takovou nosnost, že bez problémů zvládne opravdu velké ryby a můžete na ní odhazovat plné, 40 g zatížené krmítko. Ideální by bylo například při lovu s páternosterovou sestavou přivázat háček přímo na osmnáctku. Získali bychom tak pevnou sestavu pouze se dvěma uzlíky. Jeden je tam, kde se sestava rozdvojuje, a druhým je přivázaný háček. Bylo by to perfektní, ale je v tom zádrhel – ryby jako jsou plotice, velcí cejni, ostroretky či tloušti, budou jen stěží akceptovat tento průměr vlasce u háčku. Netvrdím, že takto žádnou rybu nechytíte, to bych byl pěkně hloupý. Budu však tvrdit, že pokud nahradíte osmnáctku třeba čtrnáctkou či dvanáctkou návazcem s drobným háčkem, ulovíte mnohem více ryb.

Problém je v tom, že teď vzniklo v koncové sestavě slabé místo. Už není zdaleka tak pevná jako předtím a riskujete ztrátu větších ryb. Abyste tomu předešli, provedete opatření v tom smyslu, že více povolíte brzdu navijáku a budete zasekávat i zdolávat ryby opatrněji. Jenže teď si s Vámi budou větší ryby dělat to, co samy chtějí, doba zdolávání se neúměrně prodlouží a při podebírání riskujete úplně nejvíc. Zkušení rybáři si i v těchto situacích dovedou účinně poradit. Při podebírání povolí cívku navijáku ještě více a v závěrečném tažení ryby do podběráku na ní drží prst, aby se neprotáčela. Také to tak dělám, ale jen ve zcela výjimečných situacích při některých závodech, kde je nutné lovit až s dráždivě jemným náčiním a bylo by nutné použít v sestavě velmi tenkou gumu. Ta se však více protahuje a jakoby utlumuje záběry, které já potřebuji vidět. Při opravdu slabém a nečitelném braní tedy gumu nepoužívám, ale jak říkám - je to jen ve zcela výjimečných případech. Naopak, pokud pro co nejcitlivější přenos záběrů použiji tenoučkou pletenku místo vlasce, pak je v koncové sestavě kousek feederové gumy prakticky vždy.

Feederová guma je zvláštní guma a v žádném případě ji nemůžeme zaměňovat za gumu, která se používá jako amortizér při lovu s biči či odkládacími pruty na plavanou. Plavačková guma se totiž protahuje několikanásobně, zatímco feederová zhruba dvojnásobně. Záleží na průměru gumy. Feederová guma má v koncové sestavě jeden důležitý úkol – vyrovnává vzniklý handicap mezi silnějším kmenovým vlascem a tenkým návazcem. Tím jak guma vložená mezi kmenový vlasec a návazec pruží, není tak snadné návazec přetrhnout a právě o to tady jde. Dalším plusem je to, že se ani háček z tenkého drátu z rybí tlamy tak snadno nevyřízne. Myslím, že tohle jsou opravdu pádné důvody, proč feederovou gumu používat ve svých koncových sestavách. Tím, že gumu použijete, si budete moci dovolit slabší návazce a tenké ostré háčky. Počet záběrů se tak podstatně zvýší a Vy si nejen lépe zachytáte, ale stoupnou i šance na záběr větší opatrné ryby.

Gumu můžeme do sestavy vložit tak, že ji dáme přímo mezi kmenový vlasec a návazec, anebo ji můžeme dát rovnou před celou koncovou sestavu. Záleží na tom, co Vám více vyhovuje, a také na tom, jak silnou gumu používáte. Jde o to, aby guma, která je vložena před sestavu, unesla a spolehlivě odhodila plné větší krmítko a nedocházelo tak k jejímu přetržení při nahazování. Feederová guma se dá použít v podstatě ve všech typech koncových feederových sestav. Obvykle se její délka pohybuje v rozmezí zhruba 10-30 cm, přičemž platí, že čím je silnější guma, tím méně pruží a tím delší kousek v sestavě používáme. Pokud použiji gumu o průměru do 0,60 mm, pak její délka v sestavě nikdy, tedy alespoň v mém případě, nepřesáhne 15 cm (pokud nemám místo hlavního vlasce pletenku), a to ze dvou důvodů: a) zbytečně dlouhá guma utlumuje viditelnost záběrů, b) opožďuje a utlumuje zásek. Zvláště tehdy, když jsou záběry nerozhodné a musíte být při záseku hodně pohotoví, je příliš dlouhá guma negativním elementem.

Na našem trhu je několik druhů feederové gumy od různých výrobců. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že její cena v tomto případě rozhodně není ukazatelem kvality. Levným a vždy použitelným výrobkem je feederová guma MAX GUM firmy Balsax a za výbornou považuji gumu značka OPTIMA, která je ještě cenově dostupná. Někomu vadí její červená barva, ale mohu říci, že barva nemá absolutně na nic vliv, zvláště ne v našich neprůhledných vodách. Rybám ale nevadí ani v čisté vodě.

Abychom gumu spolehlivě začlenili do koncové sestavy, je třeba použít nějaké spojovací prvky. U slabších průměrů to ani není třeba, neboť na slabé gumě můžeme dělat uzly jako na vlasci. Můžeme tedy klidně použít známé spojení smyčka do smyčky. Pokud se Vám tohle spojení zdá zbytečně robustní, použijte jako spojovací prvek třeba maličké obratlíky nebo muškařské kroužky. Perfektní jsou třeba i kovové oválky používané v kaprařině. Gumy slabých průměrů k nim přivážeme stejným způsobem, jako když vážeme třpytku na vlasec. Zbytek gumy neodstřiháváme úplně u uzlíku, ale kousek ponecháme jako pojistku proti sklouznutí. Aby se o tento kousíček nezachytával vlasec anebo návazec a sestava se zbytečně nemotala, zvykl jsem si překrývat tyto spoje kouskem silikonové hadičky. Sestava je pak bezproblémová a i na pohled vypadá mnohem uhlazeněji. Na silné gumě už uzly nedrží, a tak pro jejich spojení či vytvoření spojovací smyčky používám zamačkávací trubičky z měkkého kovu. Spojení je to bezpečné a vyzkoušené i tahem opravdu velkých kaprů a parem. Na trhu občas najdete i hotové systémy s gumou anebo kousky gumy s oušky na obou koncích. Vychází však poměrně draho a uzly na nich nejsou vždycky stoprocentní. Pokud si sestavu sami uvážete, vždycky budete vědět, na čem jste. Jemné vlasce a malé háčky využijete kdykoli v roce, ale nejvíce právě teď v chladné vodě, takže jestli jste ještě nezkoušeli chytat s desítkou i slabším návazcem, tak to můžete s feederovou gumou vyzkoušet.