Český Rybář

Protože si však nejsou jisti, na co budou ryby brát, tak pro jistotu na každý háček napíchnou něco jiného. Rozhodně si nemyslím, že právě tohle je ta správná cesta k úspěchu, a zkušení rybáři mi dají jistě za pravdu. Pokud tohle udělá rybář sedící u dvou prutů nahozených normálně na položenou, tak se nad tím ani nijak zvlášť nepozastavím. Nijak to nekomentuji a nářek v tom smyslu, že ryby neberou a jen nástrahy popotahují tak, že nejde zaseknout, přecházím s úsměvem. Znalý rybář ví, že každá nástraha vyžaduje jiný okamžik pro zaseknutí. Pokud máme na háčku například jedno zrnko kukuřice, je nutné zaseknout prakticky ihned. Jestliže lovíme na rousnici a ta není právě malá, je třeba dát rybě čas, aby sousto správně uchopila. Jak ale může rybář vědět, kdy zaseknout, když má na každém háčku jinou nástrahu a neví, na kterou mu ryba právě bere? Každé zaseknutí je pak jako sázka do loterie. Buď to vyjde, nebo ne.

Pokud jsou na háčcích stejné nástrahy, je to opravdu úplně něco jiného a úspěšnost záseku se samozřejmě zvyšuje. Málo pochopitelné však je, když rybář použije dva návazce a loví přitom pomocí průběžné koncové sestavy. Princip průběžky spočívá přece v tom, že když ryba táhne nástrahu, měla by při tom pociťovat co nejmenší odpor. Má volně protahovat vlasec otvorem v zátěži nebo krmítku a nějaký mechanický signalizátor pod prutem pak hlásí záběr. Tak funguje normální průběžná sestava. Když však s sebou ryba táhne ještě jeden návazec s objemnější nástrahou, který klade odpor, a přitom se může kdykoli o něco na dně zachytit, pak to celé postrádá smysl. Ryba musí odpor cítit a nástrahu zákonitě pustit dřív, než stačíte reagovat, anebo ještě před tím, než vůbec zjistíte, že se s nástrahou něco děje.

Mnohem logičtější je používat větší krmítko nebo těžší zátěž pevně zafixovanou na vlasci a využít tak té možnosti, že se ryba vyleká při náhlém silném odporu sestavy, bude se snažit uniknout a přitom dojde k samozaseknutí. V tomto případě je však nutné správné napnutí vlasce a jakékoli čihátko na vlasci pod prutem je zbytečné. Přesto je tam stále vidíme. Pokud se bez něj neobejdete, pak ho tam tedy nechte, ale s opravdu minimálním průvěsem. Čím větší průvěs, tím méně úspěšných zaseknutí.

Ideálně napnutý vlasec a správně seřízená brzda navijáku jsou tím, na co byste se měli především soustředit. Lov na položenou s napnutým vlascem je v podstatě princip lovu feederem. Ten je ve srovnání s klasickou položenou dotažený k větší dokonalosti, neboť máme tu výhodu, že nám záběr signalizují citlivé špičky prutu. Můžeme si proto dovolit lov s mnohem menšími zátěžemi než při klasické položené. A teď se nabízí otázka – je možné lovit pomocí feederu se dvěma návazci? Jistěže dá, ale běžné to samozřejmě není. Úskalí dvou návazců je totiž víc, než jen zvýšený odpor. Neustále zde hrozí riziko zamotání a v neposlední řadě pak to, že se volný háček zachytí v podběráku při vylovování ryby. To by nebyl takový problém, když už je ryba v podběráku. Horší je zachycený háček v síti a pěkná ryba stále mimo podběrák. Nakonec může všechno dobře dopadnout, ale mnohem častěji je to právě naopak. Ryba se v poslední chvíli utrhne a je po legraci. Můžete sakrovat, jak chcete, ale rybu už zpět nevrátíte. Nic z toho Vás nemusí zajímat, pokud budete lovit s jedním návazcem.

Vraťme se ale ke dvěma návazcům a feederu. Má vůbec nějaký smysl tuto sestavu se dvěma háčky používat? Podle mého názoru vůbec není špatné si ji vyzkoušet, ale hodí se spíše k lovu drobnějších ryb. U chytání velkých ryb, jako jsou třeba kapři nebo parmy, nemá smysl cokoli riskovat, i když právě k lovu kaprů nejvíce láká. Při závodním rybolovu se nepoužívá. Myslím, že nikoho z rozumných závodníků by to ani nenapadlo, a pravidla to ani nepovolují. Máme ale kdykoli možnost si to vyzkoušet při normálním rybolovu, a tak to také uděláme. Ideální k lovu bude nějaká stojatá voda s větším množstvím drobnějších ryb, jako jsou plotice a cejni. Myslím, že takovou vodu nebude třeba hledat nijak dlouho. Ryby tam dobře reagují na vnadění, a to je to, co potřebujeme. Použijeme prut typu medium se středně velkým navijákem, na kterém bude vlasec o průměru 0,18-0,20 mm. Dal by se použít i slabší vlasec, ale my budeme odhazovat poměrně velké krmítko, abychom přilákali rychle co nejvíce ryb, a také musíme být připraveni na to, že budeme občas zdolávat i dvě ryby najednou. Nikdy nemůžeme vědět, jak budou velké, a tak je nějaká ta rezerva vždycky na místě.

Sestava se dvěma návazci v mém provedení vypadá následovně – v podstatě vyrobím zcela běžnou průběžnou sestavu s tím, že použiji vlasec o průměru 0,20 mm jako kmenový, na ten navléknu plastový průjezd s karabinkou, do které později připevním krmítko, pak navléknu gumový stoper a přivážu obratlík, který poslouží jako zarážka. Do volného očka obratlíku pak navléknu návazec o průměru 0,18 mm z měkkého vlasce, dlouhý 20 cm. Asi 7 cm nad obratlík a plastový průjezd přimáčknu dva maličké bročky. Sestava je tedy průběžná, ale jen částečně. Při lovu feederem s napnutým vlascem stejně o průběžce hovořit nemůžeme, ale tato vzdálenost stačí k tomu, aby ryba zabírající na spodní návazec táhla jen vlasec, zřetelně ohýbala špičku a přitom hned nenarazila na odpor krmítka. 35 cm od této zarážky připevním na hlavní vlasec 15 cm dlouhý návazec z vlasce o průměru 0,16 mm. Je to z toho důvodu, aby se návazce nemohly dostat k sobě a zamotat se, a pokud se návazec umístěný blíž k prutu někde zachytí, je snadné ho utrhnout, aniž bychom utrhli celou koncovou sestavu. Celé to uvázat je velmi jednoduché a existuje více variant, jak to snadno provést. Osobně používám asi tři čtvrtě metru čtyřicítky vlasce mezi hlavním vlascem a zarážkovým obratlíkem, čímž se velmi omezí motání horního návazce. Případné motání, které je však spíše jen náhodné a vzniká nejčastěji tím, když rychle stahujete sestavu po hladině a ona skáče, omezíte i tak, když budete nahozenou sestavu před dopadem na hladinu mírně brzdit. Dopadne-li natažená, nezamotá se. Pokud padá nekontrolovaně všechno na jednu hromadu, pak je zde prostor pro zamotání.

Při lovu s touto sestavou používám téměř výhradně masné červy. Ryby je berou spolehlivě, dobře drží na háčku a snadno se s nimi zasekává. Použít však můžete jakoukoli jinou nástrahu, třeba zrnka měkké kukuřice z plechovky. Důležité je, aby nástraha nebyla příliš velká a ryba ji mohla snadno a napoprvé uchopit. Zasekáváme stejně tak, jak jsme zvyklí při chytání s jedním návazcem, protože i záběry se projevují stejně. Při chytání se dvěma háčky se při větší koncentraci ryb přilákaných vnaděním často stane, že nějakou tu rybu podseknete. První dojem pak je, že máte na háčku velkou rybu, ale nakonec se ukáže, že je všechno jinak. V každém případě je třeba dávat velký pozor především při vylovování jakékoli ryby podběrákem, neboť stále existuje riziko zachycení volného háčku do síťky podběráku, což přináší velké problémy spojené většinou se ztrátou ryby. Tuhle sestavu jsem, pečlivě naddimenzovanou a s kouskem feederové gumy, samozřejmě vyzkoušel i na kaprech. Byla úspěšná, ale o nic víc než ostatní s jedním návazcem, jenže rizika jsou zde mnohem vyšší. Proto mohu dva návazce doporučit jen při lovu menších ryb.