Český Rybář

Samozřejmě není proud jako proud. Jsou místa, která jsou opravdu jalová, jenže mnohá se tak jen tváří, a přitom skrývají opravdové rybí poklady. V proudech žijí především parmy, ale v hlubších místech najdete i mnoho dalších druhů ryb. Některé z nich byste tam nikdy nečekali. Například s ostroretkou se v proudu samozřejmě počítá, ale takový cejn, kterého řadíme automaticky do klidně tekoucí vody, nás dokáže vždycky překvapit, stejně jako kapr. Je jasné, že tyto ryby zde nežijí trvale, ale v létě na ně narazíme poměrně často, a to nemusí být proudy ani nijak zvlášť hluboké. Mnohokrát jsem chytil tyto ryby v hloubce, která dosahovala sotva šedesáti centimetrů.

Pod většinou jezů se chytá v místech, kde je proudění nejmenší a kde se vytváří různé prohlubně, tůňky a „ouplavy“. To je v pořádku, protože v těchto místech se ryby opravdu drží a chytá se tam celkem snadno. Ovšem v létě je tomu jinak. Zatímco v tiché vodě budete mít sotva pár záběrů od plotiček a jiné drobotiny, takže se Vám bude zdát voda téměř mrtvá, po nahození do proudu začnete chytat jednu pěknou rybu za druhou. Stává se to především v době letních veder, kdy se ryby stahují do míst, která jsou bohatší na kyslík. Pak chytíte v proudu v podstatě jakoukoli rybu včetně těch, které je vyloženě nemilují a nikdy byste je tam nehledali. Jsou to třeba lín a karas. Lína a karasa máme všichni zafixovány jako obyvatele klidných vod, spíše stojatých tůní zarostlých lekníny a rákosím. V řekách nepatří k rybám, které by se chytaly naprosto pravidelně (zvláště lín ne), avšak jednou přijde den, kdy i tuto rybu ulovíte na nečekaných místech, pokud se jim nebudete vyhýbat. Pravda, spíše ji chytíte na okraji proudu než v místech, kde voda proudí nejsilněji, ale i tak to bude jistě překvápko. On totiž také není proud jako proud. Některý vypadá na pohled divoce, ale ve skutečnosti tomu tak není, zatímco druhý se tváří jakoby nic, a přitom je schopný podrazit Vám nohy.

Aby se ryby v létě sjely do proudů, nemusí tam zrovna být peřej za peřejí. Stačí rychlý a plynulý tah. Když vyměníte své místo nad jezem za proud pod ním, rázem se ocitáte v jiném světě a mohu říci, že pokud jsou tam alespoň trochu slušné hloubkové poměry, máte na svého kapra minimálně stejnou, ne-li větší šanci než nad jezem, kde ryby v letních vedrech moc nežerou a je to tam jen trápení s drobotinou anebo mnoho prosezených hodin zcela bez záběru. Týká se to především velkých řek, jako jsou třeba Labe, Vltava, Morava o podobně. Hluboké a pomalejší proudy v podjezí hostí celoročně více ryb (a samozřejmě mnoho velkých ryb) než proudy v říčkách malých. Nicméně změna je to stejná, jen v trochu  jiných rozměrech.

Řeky položené výše budou mít nepochybně mnohem menší druhové zastoupení ryb a kapr zde bude rybou z říše snů, avšak to si budete myslet jen do té doby, než jej tam chytíte. Oproti velkým řekám, kde jsou kapři na denním pořádku, to sice bude vzácnost, ale byť i ten jediný se počítá. Na většině vod, ne-li na všech, můžeme s naprostou jistotou počítat s tlouštěm. Toho najdete opravdu všude. Ne že by mu proudy nějak obzvláště vyhovovaly, ale tato ryba je nesmírně přizpůsobivá a je všude tam, kde je potrava. Jakmile se i drobné rybky, které vyplňují velkou část tlouštího jídelníčku, začnou přesouvat do proudivé vody, tloušť je okamžitě následuje. Vysloveně rybou proudů je parma. Tu tam najdete celoročně a společnost jí často dělají stříbrně se lesknoucí hejna ostroretek. Tyto ryby naleznete jak v hlubokých a opravdu silně proudících vodách, tak v mělkých brodech, kde se jim voda jen tak tak přelévá přes hřbety. Dennodenně v proudech prohledávají dno, aby si tu našly svou potravu. Najdete zde ryby malé, ale i trofejní kousky.

Parmy jsou vyhledávané bojovnice, a pokud na ně nejste vyloženě připraveni, mnoho jich ztratíte. Jejich bojovnost je pověstná, a kdo měl pořádnou parmu na prutu, jistě toto tvrzení potvrdí s tím, že si opravdu oddechl, až když měl rybu v podběráku. Ostroretka (zvláště velká ostroretka) také dokáže zabojovat, ovšem to je jen stín slavné parmy. Všechno nám však vynahradí větším počtem záběrů, takže se s nimi opravdu pobavíte, zvláště tehdy, pokud Vám proud dovolí použít i jemnější nářadí. V proudících vodách cejnového pásma najdete také podoustev. Místy jich je opravdu požehnaně, ale ne všude dorůstají alespoň trochu slušných velikostí. Nejčastěji se setkáte s rybami okolo 30 centimetrů. Čas od času ale na větších vodách narazíte i na ryby dosahující bezmála 50 centimetrů a tyto kusy už dovedou bojovat!

V proudech cejnového pásma budete chytat v podstatě všechny druhy ryb, které se zde vyskytují, a jediné, co pro to musíte udělat, je náležitě se pro lov v proudu připravit, aby to nebylo jen trápení s nulovým výsledkem. Pokud někdo chytá pouze klasickou položenou, pak se ani nedivím, že se mu do proudu moc nechce, ale feederový lov je technika pro proudy jako stvořená. Byl by absolutně neodpustitelný hřích nevyužít tohoto nářadí, se kterým se v tekoucích vodách počítá.

Prut volíme s ohledem na velikost vody a sílu proudu. Jistě najdete místa, kde budete moci klidně lovit s pruty light a medium, ale také bude mnoho takových míst, kde bez prutu typu heavy nepořídíte nic. A především o takový lov tu jde. Mohu říci jedno - kdo si nevyzkoušel lov se silným nářadím v pořádném proudu, ten neví, o čem vlastně feeder je. Silný prut, těžké krmítko a hromada živé nástrahy je to, co v hlubším  proudu boduje, ať jde o jakoukoli rybu. V proudech ryby jen těžko zaujmete chudým vnadidlem bez živé složky. Proud návnadu rychle rozplaví a účinek je nulový. Silně páchnoucí vnadicí směs je to, co rybu přiláká, a živá složka (v našem případě masní červi a hnojáčci) ji udrží na místě. Velmi dobrým doplňkem takové směsi jsou drobné peletky, které v mnoha případech dělají doslova divy.

Při lovu feederem v silném proudu vnadím nejčastěji pomocí krmítek, neboť tak mám velkou jistotu v tom, že každá krmná dávka padne tam, kam chci, a nástraha leží přesně v prokrmené zóně. Nemáte-li dost zkušeností s vnaděním koulemi v proudech, raději to nedělejte. S krmítkem budete mnohem přesnější. Čím přesněji budete vnadit, tím více budete chytat. Tak to bylo, je a vždycky bude. Základem je soustředit ryby na co nejmenší plochu.

K lovu v proudech mohu na většině řek doporučit sýrové krmení. Ačkoli se o něm říká, že je vyloženě na parmy, není tomu tak. Sýrové vnadicí směsi jsou velmi univerzální a dokážete s nimi skvěle zachytat i na stojatých vodách. Dobře na ně kromě parem, ostroretek a podouství reagují velcí cejni, kapři, tloušti i ostatní kaprovité ryby. Silná „vůně“ dokáže ryby vždycky zaujmout a červi v krmení a na háčku nezůstanou nepovšimnuti. Jako vynikající nástrahu mohu doporučit také měkké peletky určené přímo na háček.

V silném proudu někdy bývá problém odhadnout, jakou zvolit sílu špičky. Některé se možná budou zdát až příliš tvrdé, avšak po nahození je proud dokáže ohnout tak, že už v podstatě nezbude žádný prostor pro signalizaci záběru. Nebojte se silnějších špiček. Ryby v proudu berou mnohem razantněji než v klidné vodě a záběry budou zřetelné. Ryby v proudu dobře vědí, že když sousto pořádně nepopadnou, nebudou prostě žrát, a tak se s našimi nástrahami opravdu příliš nemazlí. V silně tažné vodě je tvrdší špička menší zlo než příliš měkká. Záběry budou možná vypadat trochu jinak (záleží jaký typ špiček používáte), ale brzy přijdete na to, kdy seknout. U tužší špičky je to tak, že se špička sice ohne méně výrazně, ale zato v ohnuté poloze trochu déle setrvává, takže máme dost času na to, abychom zasekli. Chce to jen chvíli chytat a po pár záběrech už všechno přichází tak nějak samo sebou. Je samozřejmé, že jemné návazce vyměníme za kapánek silnější, ale co je důležité – zvětšíme i háčky. Tah ryby v proudu je násoben a příliš tenké návazce se trhají a malé háčky se snadno vyříznou, pokud nejsou zaseknuty v tvrdé části tlamy.

Léto už je sice za námi, ale i v tuto dobu ryby v proudech najdete. Stačí jen popadnout nářadí, namíchat dobré krmení a vyrazit. Věřte tomu, že bez záběru nebudete!