Český Rybář

Co se tedy vlastně ve vodě po ponoření elektrod a zavedení elektrického proudu do vody děje? Protože je voda vodivá, vytvoří se v ní mezi elektrodami elektrické pole. Vodivost vody je ale různá. Obecně se dá říci, že čistá a měkká voda je méně vodivá, voda s větším množstvím různých rozpuštěných látek je vodivější. Ve vodě s vyšší vodivostí se vytvoří elektrické pole s vyšší intenzitou (spádovým napětím), které umožňuje účinnější lov.

Elektrické pole může mít různý tvar, na otevřených vodních plochách je pravidelnější, v potocích a řekách se členitým dnem a břehy je velmi různorodé. Nejvyšší intenzitu má vždy v blízkosti elektrod, dále od nich se jeho intenzita stále více snižuje. Pro pochopení působení elektrického proudu na ryby je potřebná alespoň minimální znalost nervového systému ryb.

Základní stavební částí nervové soustavy je nervová buňka - neuron. Tyto buňky jsou tvořeny tělem a výběžky – nervovými vlákny. Nervová vlákna jsou navzájem propojená a tvoří tzv. bílou hmotu mozkovou, která je umístěna v centru mozku, na povrchu míchy a v nervech. Slouží k přenášení vzruchů. Těla neuronů vytvářejí šedou hmotu mozkovou tvořící povrch mozku, centrum míchy, nervové uzliny a jsou také v čidlech. Jejich funkce je rozhodovací a řídicí.

Impulsy elektrického pole dráždí nervová zakončení (receptory, čidla) v kůži ryb. Podráždění je ve formě vzruchu vedeno dostředivými nervy do centrální nervové soustavy, tvořené mozkem a míchou. Zde jsou získané informace vyhodnocovány a podle jejich intenzity jsou vydány příkazy, přenášené odstředivými nervy k výkonným orgánům, většinou svalům. Tato reakce organismu na vnější podněty se nazývá reflex. Pokud je ryba na okraji působení elektrického pole, kde je menší spádové napětí, její receptory jsou podrážděny a je vyvolán únikový reflex – ryba odplouvá z elektrického pole. Ryba blíže k elektrodě je v části elektrického pole, kde je větší spádové napětí. Natáčí se hlavou ke kladnému pólu - anodě. Elektrické impulsy vyvolávají záchvěvy svalů v ocasní partii ryb, ryby připlouvají k anodě a jsou ve stavu mírného omámení. Tento jev se nazývá elektrotaxe. V bezprostřední blízkosti u elektrody je intenzita pole vysoká, dochází k silným stahům svaloviny ryb. Při dlouhodobějším působení nebo vyšší intenzitě pole vyvolávají tyto stahy tetanickou strnulost – omráčení ryb působením elektrického proudu.

Nejvhodnější okamžik pro odlov ryb je ve fázi elektrotaxe, před nástupem galvanonarkózy (omráčení ryb). Ryby odlovené ve fázi elektrotaxe jsou v normálním stavu bezprostředně po ukončení působení elektrického proudu, omráčené ryby se po přemístění do čisté vody s dostatečným obsahem kyslíku záhy zotaví a obnoví se jejich tělesné funkce. Přesto je omráčení ryb stresovým faktorem, kterému se pokud možno vyhýbáme.

Uvedené projevy ryb vyvolává pouze stejnosměrný pulsující elektrický proud. Pro jeho správnou účinnost je nutná správná frekvence pulsů, u větších ryb většinou postačuje do 50 Hz za sekundu, u malých ryb se používá vyšší frekvence pulsů. Stejnosměrný elektrický proud nemůže vzhledem ke stálému působení vyvolat potřebné reakce ryb, proto je pro lov ryb nepoužitelný. Střídavý elektrický proud pro lov ryb také není možné používat. Vzhledem ke změnám polarity nemůže zajistit kladnou elektrotaxi ryb, ryby jsou dezorientované, staví se kolmo k siločárám elektrického pole a upadají do stavu narkózy. Tetanickými křečemi dochází k poranění ryb, při dlouhodobější expozici i k jejich usmrcení.

Různé druhy ryb jsou na účinky elektrického pole různě citlivé a mírně odlišně reagují i v elektrickém poli. Obecně lze říci, že kaprovité ryby jsou citlivější, lososovité ryby potřebují ke vzniku stejných reakcí vyšší spádové napětí. Pro únikovou reakci se u lososovitých ryb udávají hodnoty napětí mezi hlavou a ocasem ryby 0,3–0,6 V, pro galvanotaxi 0,8–1 V a pro vyvolání galvanonarkózy 1,5–2 V. Velmi citlivě reaguje na elektrický proud lipan podhorní, za nejcitlivější z našich ryb je považovaná vranka obecná. Větší ryby (vzhledem k většímu spádovému napětí mezi hlavou a ocasem) reagují lépe než ryby malé.

Působení elektrického proudu na ostatní organismy ve vodě bývá často zveličováno a jeho nebezpečí přeceňováno. Při správném používání elektrického agregátu jsou malé ryby, rybí jikry a bezobratlí živočichové vystaveni jen velmi malému spádu napětí, který je nijak nepoškozuje. U raků a obojživelníků nevzniká galvanotaxe. Pokud jsou v blízkosti lovící elektrody, lze pozorovat krátké ztuhnutí a rychlé zotavení po ukončení působení elektrického pole.

Použitá literatura:

Dubský, K.; Kouřil, J.; Šrámek, V. Obecné rybářství. Informatorium Praha, 2003. 308 s.