Český Rybář
KDYŽ NÁS VIDÍ... / lov v chladné a čisté vodě
Čistota vody na revíru není většinou aspektem, nad kterým se nějak zvlášť pozastavujeme, ale v chladném období roku – tedy v době, kdy aktivita ryb není na příliš vysoké úrovni – se může jednat o faktor, který výrazně ovlivní úspěšnost našeho lovu.
Hned na úvod našeho povídání se musím bez okolků přiznat, že nepatřím právě k těm šikovným, citlivým a jemným rybářům. Šikovnost a jemnost jsou pro mne termíny, které mi přijdou spíš jako něco, co si mohu objednat v luxusní restauraci, než jako vlastnosti, kterými bych měl popisovat své chytání! Investoval jsem spoustu času do zkoumání chování ryb a získané poznatky ovlivňují jak můj výběr lovných taktik, tak i výsledky vlastního rybolovu.
Začátkem minulého roku skončil jeden starý revír poblíž mého bydliště. Tedy... vlastně pouze změnil majitele a ten nový nakonec odvedl obrovský kus práce, celou lokalitu zvelebil, úroveň šla hodně nahoru a já mohl od léta s plavačkářskou výbavou navštěvovat jeden z nejlepších komerčních revírů v okolí. A v novém revíru zůstala i slušná řádka pěkných kaprů a dalších ryb. V létě jsem si tam užil krásné dny, a dokonce vyhrál závody s úlovkem více než 90 kg ryb! S nadcházející zimou ale barvy okolního porostu vybledly, aktivita ryb se značně snížila a vymyslet nějakou účinnou taktiku lovu bylo stále obtížnější. Ale zima uplynula, a i když je voda ještě stále studená, pomalu ale jistě se o vládu nad krajinou hlásí jaro.
Po nepovedeném dni na rybách je vždy nejjednodušší tvrdit, že na zvoleném místě prostě nejsou ryby, ale protože znám úroveň zarybnění tohoto revíru, bylo mi jasné, že to není možné. Viděl jsem další rybáře pachtící se neúspěšně za úlovkem a znovu mne to donutilo zamyslet se nad taktikou lovu.
Zaujalo mne, že ačkoli počet plavačkářů lovících na lokalitě nijak neklesal, ryby jako by vyklidily bitevní pole. Nikomu se nedařilo, ale... proč? Nakonec jsem dospěl ke dvěma základním teoriím. Ryby prostě ztratily chuť krmit se, a proto nenajížděly na krmná místa, nebo je ta spousta děliček neustále se pohupujících nad jejich hlavami prostě odrazovala.
Další vycházky mi daly za pravdu. Ryby se opravdu bály připlout na krmení do mělčích partií u břehu, protože voda se s nastupujícím chladným obdobím hodně vyčistila a pohyb prutů nad hlavami je děsil. Vymyslel jsem proto jednoduchý plán, při kterém dělička zůstane v obalu a do mého vezírku snad konečně přibydou nějaké ryby.
Bez děličky
Děličku jsem tedy vyměnil za odhozový prut, nemával tudíž rybám nad hlavou žádnou tyčí a doufal, že znovu přijedou blíže ke břehu, kde se bez zbytečných pohybů prutu nad hlavami budou cítit bezpečněji.
A rychle zvolit metodu lovu! Já chtěl vyzkoušet hned tři, u kterých mám ověřeno, že v zimě i brzy na jaře fungují. První je klasický lov s wagglerem, druhý na feeder za použití krmítka s lákavou návnadou a třetí klasické chytání s průběžným olůvkem. Základ pro lov s odhozovým prutem.
Oproti ostatním jsem rovněž chtěl zvolit (až na jednu malou výjimku) pouze lov na červy. Červi při chytání s wagglerem, při lovu s krmítkem i při klasické položené s olůvkem. Věřím totiž, že v chladném počasí jsou právě kroutící se potvůrky tím nejlepším, co k přilákání ryb můžete použít. Další výhodou je, že červi nejsou tak selektivní jako jiné nástrahy (kukuřice, pelety, boilie) a umožní vám lovit i ty druhy ryb, které při použití větších laskomin na háčku prostě nemají šanci zabrat. V době, kdy čekám, až na krmné místo připlují kapři, mohu chytat plotice, perlíny a cejnky. Mám rovněž ověřeno, že podle záběrů menších ryb můžete odhadnout i pohyb těch větších ve vašem okolí. Když totiž kapři či cejni připlují na krmné místo, záběry plotic a perlínů prakticky ustanou.
A jdeme na to! Začneme s první alternativou děličky, totiž s lovem na odhoz s wagglerem. Nehážu s ním nijak daleko, tak do 14 až 18 m, což je přesně linie, kde ještě špička děličky může ryby rušit, a dál si proto netroufnou. Použiji 3g Matrix Loaded Insert Waggler, který zajistím ve správné hloubce gumovými zarážkami, a celý systém dovážím pouze třemi bročky na vlasci. Tím docílím jednak toho, že systém bude při dopadu na hladinu ryby minimálně rušit, a jednak tato montáž zajistí přirozený propad nástrahy sloupcem. Používám 0,12mm návazec Power Micron s malým háčkem vel. 18 a s celou sestavou lovím tak, aby se nástraha dotýkala dna.
Další krmné místo založím o něco dále, tak ve 22–25 m. Prokrmím ho trochou červů, které na místo dopravím pomocí speciálního krmítka, a lovím buďto na feeder, nebo s průběžným olůvkem podle toho, jak ryby reagují. Při lovu s feederem bývá (zvláště v zimě) ne úplně dobrým zvykem nacpat krmítko návnadou, co nejvíc to jde, a poslat vše na krmné místo. S olůvkem jednak značně snížím hlučnost při dopadu na hladinu a také mi tento systém zabrání v pokušení masivně krmit. Nasadím opět návazec 0,12 mm a háček vel. 18. Je to jemné náčiní, ale když si i s větší rybou při zdolávání pohrajete a dáte jí čas, nebudete mít problém.
Zjara někdy používám ještě jednu taktiku, která rovněž dobře funguje. Totiž klasický lov s průběžným olůvkem a jako nástrahu nasadím lisovaný toustový chléb. Sestava je prakticky stejná, jen vyměním bročky na vlasci za lehčí, aby lisovaný chléb mohl ve vodě vzplývat. Jednoduše speciálním vykrajovátkem vyříznu dvě kolečka chleba a za pomoci Superstopu je nastražím na vlas mimo háček. Během krátké chvíle po nahození chléb nasákne vodou a vznikne tak kulička zhruba velikosti 10mm boilie, což je nástraha, která bude v chladné čisté vodě dobře vidět. Vím, že někteří rybáři k sobě poskládají a nastraží až pět koleček vykrojeného pečiva, ale pro mne jsou dvě (tedy v zimě a začátkem jara) až dost. Pravda, tato metoda u mne obnáší tak pět relativně rychlých náhozů, a když nepřijde ryba (což se většinou děje tak do 3 minut po nahození), většinou se dál věnuji feederu nebo waggleru s červy. Celý pokus s chlebem mi zabere tak 10–15 minut. Pozor... při lovu na chleba se často stane, že uvíznete v pasti, a z patnáctiminutového pokusu je najednou 90 minut ztraceného času, což může být zvláště při závodech fatální!
Správné zakrmení
Nemám rád časté používání známých frází, ale co se týče krmení, jednu bych poslal do placu. „Co do vody nasypeš, už nemůžeš vzít zpět!“ Platí doslovně, a to zvláště pro zvolené taktiky lovu, při kterých chceme lovit ryby v čisté vodě nedaleko našeho místa na břehu bez toho, abychom je zbytečně rušili, kvůli čemuž jsme odložili i děličku. To mějte na paměti a vězte, že poslední věc, kterou potřebujete, je hromada krmení naházená do vody, která poplaší ryby rychleji, než řeknete „neberou a neberou“.
Proto krmím raději méně, blíže ke břehu a uvažuji asi takto. Ryba, která připluje ke břehu najít něco k snědku, asi potravu aktivně vyhledává, zatímco ty brousící ve středu jezera zřejmě žrádlo moc nezajímá. S tímto poznatkem v mysli prokrmím více (ale ne přehnaně) linii pro lov s wagglerem, méně místo pro lov s průběžným olůvkem a plac, kam několikrát pošlu lisovaný chleba, nekrmím vůbec. Při dokrmování to rovněž nepřeháním. Každých pět minut 4–8 červů nastřelených k waggleru a půl krmítka na červy pro feeder na každý nához. Pokud chci lovit na těžko s olůvkem, pošlu na zvolené místo předem pár krmítek s červy.
Když začnu chytat s wagglerem, mohu po nějaké době dávky krmení zvyšovat, ale to pouze v případě, kdy záběry přichází pravidelně. Pokud jsou spíše ojedinělé, ponechám dokrmování na dřívější úrovni. Pamatujte, že v chladném období je vždycky lepší, aby si o množství krmení rozhodly ryby samy. Vy se naopak ptejte – když spočítáte množství nalovených kusů – zdali tyto ryby už byly schopny „vyluxovat“ veškeré krmení na místě. Pokud zní odpověď ne, nezvyšujte dávku.
Velmi důležité je vždy si uvědomit, že v chladné a čisté vodě ryby mnohem citlivěji vnímají, co se kolem nich děje, a i proto může být přechod na odhoz velmi efektivní. Spojení dobře zvolené taktiky lovu a správné umírněné krmné kampaně vám umožní plně důvěřovat tomu, že pokud se kdesi ve vodě před vámi pohybují ryby, udělali jste vše pro to, abyste je i úspěšně lovili.