Český Rybář

Můžeme rozkrmit místo, kde budeme v permanenci po celou dobu lovu, nebo zvolíme druhou variantu, při které se sice tolik nenadřeme neustálým vytahováním menších ryb a opětovným nahazováním, ale riskujeme, že očekávaná větší ryba prostě nepřijde a my v lepším případě nic nechytíme nebo v tom horším můžeme třeba ztratit umístění v závodu. Na názor jsme se zeptali mezinárodní anglické závodnice Kayleigh Smith, jejíž odpověď zní... kouzlo úspěchu tkví v kombinaci obou variant!

Pokud se účastním týmových závodů, je jasné, že několik ryb ve vezírku, potažmo tedy několik dekagramů navíc, může v konečném účtování hrát velkou roli, zvláště když týmy od sebe dělí pár bodů. Zjistila jsem ale, že tento způsob uvažování nemusí vždy přinést nejlepší výsledky při individuálních závodech. Nejsem právě typ rybáře, který cíleně straží na větší ryby a stačí mu ke štěstí několik proměněných záběrů za den, ale čas od času je potřeba tento přístup pozměnit a začít uvažovat jinak.

Nástraha = záběr

Neobjevím zrovna Ameriku, když řeknu, že největší vliv na množství záběrů a druhy lovených ryb má volba nástrah. Ty velké, jako kukuřice, boilie nebo třeba kostka lančmítu, určitě nevyprodukují větší množství záběrů, ale budete chytat větší ryby, zatímco s červy nebo pinkies na háčku si braní užijete celý den, ale k vítězství v závodech musíte nalovit opravdu hodně rybek. Jak jsem řekla v úvodu, nemám příliš v lásce dlouhé čekání na záběr větší ryby, ale při závodech se musím přizpůsobit. Začínám tedy lovit s červy, ale podle toho, jak se vše vyvíjí, klidně přeladím, a když dojde na lámání chleba, nahodím i větší nástrahu. Většinou pak přidám kukly v kombinaci s trochou krmné směsi, ryby se začnou znovu shánět po potravě a hlavně... kukly dokážou zvednout i větší druhy, jako jsou kapři, líni, cejni i okouni.

Za naprosto zásadní považuji krmení červy. Teď myslím pravidelné přikrmování menším množstvím, čímž jednak zajistíme, že propadávající návnada zaujme menší ryby, a vrstva, která zůstane po dopadu na dně, zase udrží na místě ryby větší. Obojí je důležité. Propadávající červi totiž vydráždí k aktivitě menší druhy, jako plotice, perlíny či cejnky, ale ty zase často vyburcují k akci větší, které se pak shání po krmení na dně a luxují směs i živé návnady. Tedy... málokdy zaboří hlavu do dna, ale spíše se pohybují v tom mumraji těsně nad ním, a jak krmení propadává, postupně vyzobávají větší kousky partiklu a kukly. Tahle myšlenka má velký vliv na návazce, které při lovu používám.

Zvažte své možnosti

Potvrdilo se mi, že pokud chci cíleně lovit širší paletu druhů, které se krmí různými způsoby, potřebuji k lovu takové návazce, které mohu rychle vyměnit a přizpůsobit podle toho, jaké ryby na místo najedou.

Jak jsem zmínila, ráda přecházím na lov s kuklami v místě prokrmeném směsí a červy, kde se ryby krmí v různých partiích vody, takže mé návazce bych rozdělila do dvou kategorií – chytání ve sloupci a těsně nade dnem.

Návazec pro lov nade dnem nasazuji, když se ryby krmí pravidelně a důvěřivě na dně a odtud přicházejí záběry. Na stojatých vodách používám lehké 0,6–0,8g splávky (záleží, na jaké hloubce chytám), které dovážím 2–3 bročky. Nástraha se pohybuje v těsné blízkosti dna a láká ryby, které aktivně shání potravu a vyzobávají dobroty z usazenin pod ní. Návazec se uplatní ještě jedním způsobem... ve dnech, kdy berou malé rybky ve sloupci, dostane nástrahu rychle ke dnu, kde často můžeme „vytěžit“ i nějaký ten větší kousek.

Většinou ale nasazuji lehčí variantu, která naopak umožní pomalý přirozený propad nástrahy sloupcem. K tomu potřebuji splávek 4 x 12, který dovážím 11 bročky rozmístěnými na vlasci. Když tuto sestavu pustím do vody, přizvedávám ji, zase spouštím, až se dotkne dna, a zkouším napodobovat kukly volně propadávající sloupcem. Na tento návazec většinou zaznamenám velké množství záběrů a ulovím větší množství ryb než na ten těžší (včetně slušné řádky větších bonusových kusů), takže ho v průběhu sezony používám častěji.

Chci-li chytat menší ryby, ale zároveň mít jistotu, že zdolám i větší kusy, celá sestava musí být jemná a vyvážená. Jako kmenový používám vlasec Power Micron 0,12 mm, na návazec pak průměr 0,10 mm. Sestavu doplním háčkem Matrix Silver vel. 18 a gumou číslo 5.

Přístup k lovu

Na začátku lovu jsem zvyklá masivněji provnadit lovné místo, což v praxi znamená prohození několika koulemi směsi se žížalami, červy a kuklami. Po tomto úvodním zakrmení velmi vzácně dokrmuji koulemi směsi (vlastně občas jen v případě, že je místo lovu hodně hluboké), ale zato pravidelně nastřeluji kousky žížal, červy a kukly. Důvod je jednoduchý... prokrmím tak trochu větší plochu, než když koncentruji návnadu do relativně pevné koule směsi, což nutí ryby aktivně hledat menší množství potravy ve větším prostoru.

Jednou jsem si vyzkoušela připravit lovné místo tímto způsobem (na začátek pár koulí a pak už jen pravidelné přikrmování červy a kuklami) a naučila se jednu zásadní věc – totiž nebýt úzkostlivá a nebát se většího množství živé návnady. 20–30 kukel nastřelených každých několik minut se může zdát hodně, ale ryby většinou reagovaly opravdu dobře a tímto způsobem jsem si značně zvýšila množství úlovků.

Uvidíte, že jednotlivé lovy probíhají často podobně. Po úvodním prokrmení většinou následuje první vlna aktivity (způsobená ploticemi, perlíny a cejnky), po níž přichází období klidu. To obvykle signalizuje, že do loviště připlouvají větší ryby, které vytlačují ty menší. Nastává čas k nasazení těžší montáže, protože vzápětí následuje série záběrů, která může přinést pár pěkných ryb do vezírku. Záběry postupně ubývají a přichází čas pro jemnější návazec.

Ale pozor... ještě před tím, než se pokusíte obnovit aktivitu ryb nastřílením červů a kukel, dejte vašemu místu 5–10 minut čas. Úbytek záběrů ze dna může signalizovat, že loviště připluli prozkoumat kapři. Často přijde záběr, než se pohnou zase dál. Pokud ale v průběhu oněch 10 minut nezaznamenáte žádnou známku aktivity, nastřelte na místo červy s kuklami, což většinou mívá okamžitou odezvu.

Při provozování této taktiky jsem si všimla, jak je důležité, co v určitých dnech nastražíte na háček. Kousek žížaly (hnojáčka) nebo kukla může znamenat obrovský rozdíl v konečném výsledku. Jedna nebo dvě kukly bývají velmi efektivní nástrahou (speciálně pro cejny), ale jsou dny, kdy raději nastražím malý kousek žížaly, který často v lovišti způsobí pěkný rozruch, a najednou chytám na každý nához. Tato nástraha je totiž smrticí pro okouny (i hodně slušné), kteří se vyskytují ve vodách většiny lokalit, a i když na ně málokdo straží cíleně, předvedou-li svou show, mohou v konečném účtování řádně zamíchat pořadím.

Pokud dokážete správně přikrmovat a udržet ve vodě kolem vaší sestavy dostatek něčeho, co bude ryby zajímat, uvidíte, že tato taktika lovu vás určitě odmění pěknými úlovky. Nikdy si nebudete jistí, který druh uvízne na háčku jako další, od malých plotic přes kapry po zlatavé líny, kteří pro mne osobně vždy znamenají velmi vzrušující úlovek. Tuto metodu je prostě dobré uchovat skrytou v paměti a sáhnout po ní vždy, když se na revíru s bohatou druhovou obsádkou ryb dlouho nic neděje.