Český Rybář
ZÁVODNÍ KAPRAŘENÍ
Ještě před několika lety byly závodění a lov kaprů spojovány pouze s tzv. gulášovými závody. Tato (obvykle jednodenní) klání byla často náročnější na koordinaci pohybů po notných dávkách alkoholu, který byl rozvážen závodníkům podél vody, než na samotnou přípravu a výkon během lovu. Vyhrál každý, kdo odešel po svých, bez újmy na zdraví či své výbavě.
Moderní závody v lovu kaprů se sice také neobejdou bez větších či menších množství posilňujících nápojů, ale nároky na závodníky bývají mnohem větší. Zvlášť při týdenních maratonech si účastníci často hrábnou na dno sil, a to jak psychických, tak fyzických. Taktéž nároky na materiální vybavení jsou nesrovnatelně vyšší než v minulosti. Dnes už prostě není možné spoléhat na štěstí, přijít nepřipraven s trochou krmení a doufat v úspěch. Jak to tedy udělat, abyste měli šanci?
V první řadě je to vhodný výběr samotných závodů. Je sice hezké chtít vyhrát ty nejznámější a nejprestižnější, ale nemáte-li velké zkušenosti, budete zde akorát do počtu. Proto bych doporučil se nejprve otrkat na méně věhlasných víkendových nebo 3-4denních závodech. Na nich si odzkoušíte souhru s kolegou, své možnosti, taktickou vyzrálost, kvalitu vybavení apod. I když si to málokdo uvědomuje, je obrovský rozdíl mezi pohodovou víkendovou kaprařinou u grilu a závodním kaprařením, kde hrají velkou roli i zdánlivé maličkosti.
Když si vybavím své první velké závody, měl jsem velmi dobrý los, poměrně slušné zkušenosti s lovem kaprů, ale téměř žádné se závody. Bylo z toho slušné páté místo, ale dodnes jsem přesvědčen, že kdybych si předtím nějaké byť i menší závody vyzkoušel, tak bych tyto s přehledem vyhrál. To se mi povedlo až při těch druhých, v Tovačově roku 2006, kde jsem zúročil právě poznatky a chyby z těchto předchozích.
Rada číslo jedna tedy zní: „Vyzkoušejte si pár menších závodů, než se přihlásíte na týdenní prestižní maraton.“
Pokud už jste někde přihlášeni, pokuste se získat co nejvíc informací jak o samotném závodě, tak o daném revíru. Velmi důležité je zejména to, od jaké velikosti se bodují kapři. Je velký rozdíl, když se počítají všichni kapři, nebo ti od 50 cm, 3-5 kg či dokonce od 10 kg. K tomu je nutné mít dobré informace o obsádce revíru. Pokud je předpoklad, že hlavní lovenou (a přitom bodovanou) rybou budou kapři 50-60 cm, je nutné zvolit úplně jiný přístup než tehdy, když v revíru nejsou velká hejna menších ryb nebo se úlovky počítají až od vyšších váhových kategorií. Právě na těch zmiňovaných prvních závodech jsem udělal největší chybu v tom, že jsem se zaměřil na velké ryby, ale naprostá většina bodovaných tam měla 55-60 cm. Kdybych na to byl připraven, použil jemnější návazce, menší háčky a nástrahy, určitě bych jich ulovil víc. Naopak na letošních závodech na Merenye, kde se bodovali kapři od 10 kg, jsme krom jiného zvítězili i díky tomu, že jsme si připravili takové nástrahy, které nám umožnily selektovat ryby vyšších váhových průměrů, jinými slovy, tahali jsme v průměru větší ryby než závodníci v našem okolí.
S otázkou velikosti bodovaných ryb úzce souvisí i to, jaké jsou při závodech povoleny návnady a nástrahy. Někde je povoleno takřka cokoli, od vnadicích mixů přes partikl, pelety až po boilie, jinde jsou větší či menší omezení. To je velmi důležité dobře vyhodnotit. Nemá cenu jet na závody, které budou převážně o menších rybách, jen s boilie, pokud Vám pravidla umožňují použít kukuřici, pelety a k tomu třeba vnadit method mixy. Naopak na vodách, kde to je spíš o velkých rybách, mohou být drobné návnady a nástrahy spíš na škodu. Neméně důležité je i dostatečné množství a kvalita návnad. Viděl jsem spousty závodníků, kteří to měli dobře rozjeté, ale poslední dny doplatili na nedostatek krmení nebo jeho nižší kvalitu. Musí být velmi frustrující držet se většinu závodů na bedně a pak z ní spadnout jen proto, že dojde krmení. Při klasickém rybolovu to není problém, když si pár dní dobře zachytáte, spotřebujete víc návnad, než jste čekali, a tak poslední dva tři dny už jen v klidu dochytáte. Ale na závodech? Celá snaha a námaha v tu chvíli může přijít vniveč. Ještě dlouho si pak budete vyčítat, že jste byli příliš šetrní.
Těžko dát nějaký byť jen přibližný návod, jaké množství si kam brát, protože to vždy závisí na mnoha okolnostech. Třeba Vám alespoň trochu pomůže informace, kolik jsem spotřeboval na svých nejúspěšnějších týdenních závodech. Pokud si dobře vzpomínám, na Tovačově 2006 jsme zkrmili zhruba 30-40 kg boilie a 50-60 kg pelet. Tentýž rok na Liptovské Maře podobné množství boilie a 150 kg řepky. Letos na Merenye nejméně 50 kg boilie, stejné množství pelet a kolem 10 kg tygřích ořechů. A to jsem v prvních dvou případech ještě litoval, že toho s sebou nemám víc. Všechno jsou to ale hojně zarybněné vody, takže nemusíte mít obavu, že taková množství jsou nutná vždy a všude. Navíc ne vždy je velké množství návnady efektní. Na loňském mistrovství světa jsme vedle sebe měli Angličany, kteří hned zpočátku silně zakrmili partiklem. Odhadoval jsem to na 50 až 80 kg během první hodiny. I když jsme s sebou měli kolem 80 kg boilie, pelety i partikl, nemělo cenu pokoušet se je přebít množstvím, navíc jsme nebyli na příliš dobrém místě. Proto jsme se rozhodli použít jen minimum návnady, ale o to kvalitnější. Za týden jsme zkrmili necelých 5 kg. Na celkový úspěch to nestačilo, ale na rozdíl od sousedů jsme ulovili alespoň jednoho 15kg kapra.
Rada číslo dvě tedy zní: „Mějte vždy dostatek kvalitních návnad, mnohem více než pro běžný rybolov, ale větší množství použijte jen tehdy, pokud si to situace vyžaduje.“
Nesmírně důležitá je i kvalita ostatního vybavení pro lov. Nemám teď na mysli to, jestli máte pruty za tři nebo za deset tisíc, ale celkovou vybavenost. Na velkých vodách je zásadně důležitý stabilní člun. Viděl jsem už několikrát závodníky, jak používají polorekreační nafukovačky nebo málo stabilní laminátky. Na rybníku nebo za bezvětří to jde, ale na velkém jezeře v půlmetrových vlnách si neškrtnete nebo budete hazardovat se životem. Stabilní nafukovací čluny s pevnou podlážkou jsou zde nutností. Mnoho sil Vám může ušetřit i motor, což jsme poznali při posledních závodech, kdy kolega tvrdil, že to v pohodě odjezdí, a tak jsme pohon nevzali. Po třech dnech jsme oba kolabovali, nadávajíc na vlastní hloupost.
Nesmírně důležitý je i dostatek kvalitního oblečení. Obyčejné Vám promokne hned. Kvalitnější, pokud bude několik dní v kuse pršet, sice také, ale udrží Vás mnohem déle v akci. Právě na letošním Merenye jsme v hustém dešti jako jediní jezdili na vodu. Možná to ostatním nebralo, nebo spíš neměli kvalitní a k tomu ještě rezervní oblečení, aby to mohli podstoupit.
Mějte všeho dostatek, počítejte i s věcmi, které se stávají zřídka. Nedávno mi známý vyprávěl, jak mu během závodů v bouřce plující kmeny stromů přetrhaly vlasce a poté prakticky nemohl vyvážet, neboť s tím nepočítal a neměl náhradní. Jestliže je předpoklad, že budete chytat s odpadávajícími kameny, raději si je přivezte s sebou. Několikrát jsem se spolehl na to, že na místě určitě nějaké najdu, a polovinu závodů pak strávil jejich hledáním. Také posledně mi došly v nejméně vhodnou dobu, kdy jsme stahovali náskok na vedoucí mužstvo a každá ryba byla doslova zlatá. Vezměte si náhradní vesla, i když jste je dosud nezlomili. Můj kolega zlomil dvoje během jedné hodiny, a kdyby nebyl zručný kutil, nedostali bychom se v druhé půli závodů vůbec na vodu a o vítězství si mohli nechat jen snít.
Rada číslo tři tedy zní: „Buďte připravení na všechny okolnosti, situace i na věci, které se běžně nestávají.“
Pokud jste vybrali správné závody, máte dostatek návnad a kvalitní vybavení, můžete se vrhnout střemhlav do boje. Bude záležet už jen na tom, jestli dobře vylosujete, a pokud ano, jestli toho dokážete využít. Někdy rozhodne i fyzická kondice. Málokdo si uvědomuje, jak náročné je celý týden prakticky nespat a být celé noci na nohou. Nezřídka se stalo, že po dvou nocích plných záběrů nechali někteří závodníci další noc vytažené pruty, aby se vyspali a byli schopni pokračovat. Osobně jsem byl také několikrát na hraně kolapsu. Posledně jsem byl dokonce po čtvrté noci bez spánku tak znavený, že jsem se zamotal a spadl z mola do vody. A věřte, nebo ne, neměl jsem přitom v sobě ani kapku alkoholu. V té době už ale na ostatních stanovištích bylo úplně mrtvo, takže soupeřům možná došly síly ještě dřív. Je zřejmé, že kdo vydrží aktivně chytat déle, má větší šanci na dobrý výsledek. Velmi také záleží na dovednosti a taktické vyspělosti. Mnohdy vyhraje tým ze zdánlivě průměrného místa, který však zvolí nejlepší strategii. O tom ale až někdy příště. Anebo přímo na závodech.