Český Rybář

Klasický lov mi za těchto okolností přišel jako špatná volba, proto jsem se rozhodl, že zde budu kapry lovit aktivně. Chtěl jsem ryby nalákat tím, jak se k nim potichu přiblížím a cíleně na ně nahodím.

Vzhledem k tomu, že voda v pískovnách byla velmi čistá, dal jsem si pozor, protože jinak by mě kapři mohli odhalit dříve, než bych je uviděl sám. Náčiní jsem zvolil lehčího kalibru, ale spolehlivé. Přívlačový prut v délce cca 2,70-3,00 m s parabolickou akcí a středně velký smekací naviják naplněný transparentním monofilním vlascem o průměru 0,25 mm. To by mělo být naprosto dostačující. Obecně by prut neměl mít přes tři metry délky, abychom mohli i v zarostlých partiích kolem břehů bez problému nahazovat a zdolávat. Delší pruty skutečně spíše překážejí. Při tomto způsobu rybolovu můžeme klidně počítat i s většími rybami, proto se vyplatí zvolit trochu vyšší průměr vlasce. Pletená šňůra není vhodná, jelikož se loví na velmi krátké vzdálenosti. Chybějící průtah pletené šňůry by měl za následek ztráty ryb.

Splávek a olůvko jsem nechal v krabičce a na kmenový vlasec navázal háček velikosti 8. Jako vrhací zátěž slouží pouze nástraha. Budete překvapeni, jak daleko je možné nahodit se třemi zrnky kukuřice nebo namočenou kůrkou chleba; na ryby v blízkosti břehu je hmotnost nástrahy plně dostačující.

Trocha tuku na muškařské šňůře pomůže udržet nahozený vlasec na hladině a umožní lepší identifikaci záběrů. Poslední, ale nejdůležitější součástí naší výbavy pro lov kaprů z hladiny jsou samozřejmě polarizační brýle, které minimalizují světelné odrazy hladiny, a my pak daleko snadněji můžeme ryby objevit. „Šoulačka“ bez polarizačních brýlí je jako lov se splávkem a zavřenýma očima.

Zachovat klid

Jsme vybaveni, lov může začít. Ačkoliv můžeme být silně nabuzeni, při lovu z hladiny musíme naše pohyby zmírnit o krok a o několik stupňů zpomalit, nechceme-li nic netušící kapry vyplašit. Každý krok, každý pohyb by měly být rozfázovány. Přitom nespouštíme oči z vodní hladiny, abychom kapry vystopovali. Jakmile první ryby uvidíme, začne to být napínavé. Důležité je zůstat v klidu a přesně si rozmyslet, co nyní podnikneme, protože především na chování ryb záleží náš další postup. Zde rozlišuji mezi trojicí různých vzorů chování kaprů.

1. Krmící se kapři

Krmící se kapři jsou nejlepším výchozím bodem při lovu na šoulačku. Rozpoznáme-li, že ryby stojí střemhlav u dna a aktivně vyhledávají potravu, máme téměř vyhráno. Není potřeba ryby nikterak přikrmovat sypkým krmením, protože právě potravu přijímají. Na krmící se ryby můžeme okamžitě nahodit naši nástrahu připevněnou na háčku. Ryby trochu přehodíme a nástrahu necháme zcela volně klesat ke dnu. Pak ji velmi pomalu přitáhneme do blízkosti nic netušících, důvěřivě se krmících ryb. Nebude dlouho trvat, než nějaký z kaprů nabídce neodolá. Zásek může následovat teprve tehdy, když se vlasec rozjede a je tažen po hladině. Mimochodem, příležitostně spatříme ve vodě pouze rozšiřující se mrak zakalené vody, ale samotnou rybu nikoliv. Nahodíme nástrahu klidně do takového mraku, protože s jistotou pochází od ryb potopených při usilovném hledání potravy. Často nám ryba zabere bez toho, aniž jsme ji v rozvířené vodě předtím vůbec spatřili.

2. Táhnoucí kapři

Často vidíme kapry ve sloupci poměrně rychle protahovat. Tyto aktivně se pohybující ryby není vůbec snadné ulovit, protože nejsou zaměřeny na hledání potravy. Jedna z možností, jak to zkusit, by byla předhodit nástrahu s háčkem několik metrů před rybu a celé to načasovat tak, aby potápějící se nástraha byla ve chvíli, kdy ryba kolem potáhne, v plavební dráze a úrovni ryby. Příležitostně se totiž stává, že táhnoucí kapr přesně nabídnuté sousto při cestě kolem nasaje.

Jiná možnost by byla nabídnout táhnoucím rybám nejprve několik samostatných návnad a vyčkat, zda se nechají vyprovokovat ke žraní. Někdy se ryby tímto způsobem dají přilákat ke dnu. Pokud na naši nabídku zareagují, můžeme na ně brzy nahodit s nástrahou na háčku. Podstatné je též neházet rybám nástrahu přímo na hlavu, ale kus před ně do jejich předpokládané cesty. Pokud hodíte nástrahu přímo na rybu, většinou zpanikaří a vystřelí do bezpečí. Kostní červi se hodí výtečně, protože se velmi pomalu potápějí a často přitáhnou ryby až ke dnu.

3. Leniví kapři

Kapři nehybně stojící v blízkosti klidné hladiny rozhodně nejsou nejlepší výchozí pozicí pro lov, přesto je příležitostně ulovit můžeme. Zde se vyplatí nejprve vyzkoušet, zda ryby chtějí potravu přijímat, či nikoliv. Nabízí se možnost vyzkoušet to s pomalu se potápějící návnadou, jako kostními červy nebo sladkou kukuřicí z plechovky, jestli ryby nástrahu sledují, nebo o ni nejeví žádný zájem. Pro tento účel vhodíme malou dávku do bezprostřední blízkosti ryb stojících u hladiny. Nikdy k rybám neházejte plné dlaně! Bubnování návnad o hladinu ryby s jistotou vyplaší. 5-6 zrnek kukuřice nebo několik kostních červů, kteří nenápadně přistanou v blízkosti kaprů, je s jistotou nebude rušit. Celé to několikrát zopakujte a sledujte, zda se ryby nechají ke žraní přemluvit. Pokud ano, již víte, co dělat. V zásadě platí: čím nižší je teplota vody, tím je větší šance, že ryby budou na naše nástrahy reagovat.

Pokud ryby potápějící se návnadu nepřijímají, vyvstává ještě možnost vyzkoušet kapry zlákat soustem z vodní hladiny. Připouštím, že to velmi často neklapne; na vodách s velkým rybářským tlakem je to téměř vyloučené, ale za pokus to vždy stejně stojí. Rybaření s plovoucím chlebem na hladině je prostě klasika. Na hladinu nahážeme několik kousků chleba tak, aby je hladinové proudění doneslo směrem ke kaprům. Zajímají-li se kapři o návnadu a nasávají-li ji z hladiny, přichází ten správný čas pro naši nástrahu na háčku. Jednoduše na háček napíchneme kousek chleba, krátce jej potopíme do vody, abychom zvýšili vrhací zátěž, a nyní nástrahu musíme nepozorovaně se zbylou návnadou dopravit směrem ke kaprům. Začne-li se nějaký kapr o naše nabízené sousto zajímat, měli bysme zaseknout teprve tehdy, když se vlasec rozjede. Jinak se vystavujeme příliš velkému riziku, že rybě vytáhneme nástrahu z tlamy.

Mějte na paměti, že při tomto způsobu rybolovu máme nejčastěji k dispozici pouze jeden jediný pokus rybu ulovit. Jedno hlasité šlápnutí nebo rybářův příliš rychlý pohyb mohou ryby splašit a naše šance zůstane promarněna. Zakrmení bychom měli provádět prakem, protože pouhý švih paže při hodu může být kontraproduktivní. Schovejte co možná nejlépe v rákosí nebo za keři a k vodě se přibližujte opatrně v přikrčeném postoji.

Fair play

Šoulaná s volným vlascem je nepochybně nejnapínavější metoda, jak lovit kapry. Úlovkem jsou ale nejčastěji spíše menší exempláře. Kapitální kusy, kterými se mohou pochlubit například boilie-specialisté, jsou absolutní výjimkou, a přece ne nemožnou.

Mnoho kaprů nalezneme v blízkosti překážek. Je to pochopitelné, protože leknínová pole, potopené pařezy a stromy nebo pasáže před rozlehlými rákosinami jsou místa, kde se kapři cítí zvláště dobře. Chovejte se férově a pokoušejte se ulovit pouze ty ryby, které jste následně schopni i zdolat. „Desetikiláč“ stojící přímo u potopeného stromu bude s jistotou vítězem celkem marného souboje. Bohužel ale s uvízlým háčkem v tlamce. To přeci nemusí být! Odhadněte raději předem a racionálně své šance a rozhodněte se, co uděláte. Ryby Vám určitě poděkují!