Český Rybář

Pro nás rybáře je teplota jedním z nejdůležitějších faktorů. Díky jednoduchým a snadno dostupným prostředkům ji můžeme snadno zjistit a při lovu kaprů může mnohokrát hrát rozhodující úlohu. Proto jsem se této problematice rozhodl věnovat následující řádky.

K zvyšování teploty vody dochází v důsledku dopadu slunečních paprsků na hladinu. Teplota vzduchu má jen minimální vliv. Sluneční záření (díky infračervené složce elektromagnetického spektra) intenzivně zahřívá povrchovou vodu, maximálně však do hloubky 1 m. Rychlost zahřívání (a ochlazování) vody v jezerech rovněž závisí na více faktorech.

Hloubka a velikost – čím je jezero menší a mělčí, tím rychleji se zahřeje, ale i ochladí.

Zbarvení vody – přikalená voda odráží méně slunečních paprsků než čistá, a proto se rychleji ohřívá.

Poloha a okolí – při ohřívání vody záleží i na těchto faktorech. Je samozřejmé, že leží-li vodní plocha v kopcovité zalesněné krajině, dopadají sluneční paprsky na hladinu jen určitou část dne a vodu tudíž zahřívají méně.

Proudění vzduchu – zjednodušeně řečeno větry. Pokud foukají často, neohřívá se voda tak rychle, protože zvlněná hladina více odráží sluneční paprsky.

    Pro nás rybáře by tedy asi bylo ideální menší mělké jezero v závětří, nechráněné okolními porosty. Teplota vody má totiž přímý vliv na život a aktivitu různých živočichů (včetně ryb) žijících v jezeře. Čím vyšší je teplota (samozřejmě v rozmezí umožňující život), tím rychleji probíhají chemické reakce spojené s látkovou výměnou. Rostliny i živočichové lépe a rychleji přijímají živiny, rychleji rostou, orgány pracují na plný výkon a ryby jsou aktivnější. Z toho logicky vyplývá, že sezonní změny aktivity studenokrevných živočichů jsou závislé právě na teplotě. Pokud si tento fakt přeneseme do chování ryb (a především kaprů), je jasné, že v zimě je jejich aktivita minimální, málo se pohybují a žijí převážně ze zásob nashromážděných v těle na podzim. Zjara – když se voda začíná ohřívat – je ryba pohyblivější a zvyšuje se i její potravní aktivita. Nejaktivnější je pak v létě, na podzim se vlivem poklesu teploty metabolismus zpomaluje, ale nutnost zabezpečení zimních zásob ještě ryby nutí k aktivitě. Tohle jsou pouze všeobecné poznatky, aktivita ryb však závisí i na dalších důležitých faktorech (např. množství a rozvrstvení kyslíku ve vodě).

    Byli bychom ale naivní, kdybychom si mysleli, že ohřívání vody probíhá na celé ploše a v celém objemu rovnoměrně. Voda není dobrým vodičem tepla a je nepravděpodobné, že by se celý vodní sloupec ohřál na stejnou teplotu. Na rozvrstvení tepla ve vodě má rozhodující vliv specifická vlastnost vody, tzv. teplotní anomálie. Látky při ochlazování zvětšují svou hustotu a objem. Voda je však v tomto směru specifická – při teplotě 4 °C jsou hustota a objem nejvyšší. Na hlubších jezerech se vytváří stálé zvrstvení, které odděluje vrstvu svrchní od vrstvy hlubinné. Hranici mezi nimi tvoří vrstva skočná. K výměně vody mezi svrchní a hlubinnou vrstvou dochází pouze 2x do roka (jaro a podzim), kdy se teploty obou vrstev vyrovnají při teplotě 4 °C. U mělčích jezer a rybníků je promíchávání vody mnohem častější. V zimě pak u dna zůstává teplota 4 °C a směrem k povrchu teplota klesá. Při vytvoření ledové krusty, která tepelně izoluje zbytek vodního sloupce pod ní, tak ryby mohou u dna přežít i velmi kruté mrazy ve vodě se stabilní teplotou.

    Je tedy jasné, proč je teplota vody pro rybáře tak důležitá. Z pohledu kapraře věnuji teplotě velkou pozornost a její měření pokládám za samozřejmost. Podle zjištěných hodnot pak vyhledávám lovná místa a vytvářím vhodné návnady. Jak je jasné z předchozích řádků, může být teplota vody na různých místech jezera a v různých vrstvách vodního sloupce rozdílná. Především kapr, který má teplou vodu v oblibě, se stahuje do prohřátějších partií, kde nalezne i více přirozené potravy. Do těchto míst najíždějí i dravé ryby stahující se za bílou rybou.

    Nedostatečné je měření teploty u břehu a může nám posloužit jen velmi orientačně, stejně jako měření teplotní sondou umístěnou těsně u hladiny. Nejdůležitější je teplota vody u dna – podle té volím nástrahu. Především na jaře je měření velmi ošidné. Výbornými pomocníky jsou přídavné sondy. Díky nim (ve spojení se sonarem) si dokážu udělat přesnou představu o teplotním rozvrstvení vody v jezeře. Jak toho dosáhnout?

    Téměř ke každému sonaru je možné připojit doplňkový teplotní snímač (u některých modelů až 3). Sonar většinou dokáže zobrazit hodnoty ze všech tří čidel. Čím více jich použijeme, tím ucelenější obraz teplotního rozvrstvení dané lokality získáme. Sondu můžeme připojit ke třem základním typům echolotu:

1. Echolot bez GPS (bez možnosti záznamu)

    Tento sonar Vám ukáže teploty vody v různých hloubkách sloupce v závislosti na počtu snímačů (sond). Nevýhodou je, že i když naleznete teplotní zlom, můžete si ho označit pouze mechanicky (např. H-bójkou) a bez označení se na nalezená místa vrátíte jen s obtížemi.

2. Echolot s GPS (bez možnosti záznamu)

    V tomto typu sonaru si už díky GPS můžete jednotlivé nalezené zlomy zaznamenat (uložit). To je velká výhoda, protože nalezené a uložené zlomy opět bez problémů najdete. Velmi důležitý je systém ukládání bodovým způsobem (např. od výrazné změny), kdy si jednotlivá místa označíte body, které pojmenujete třeba naměřenou teplotní hodnotou (např. 8 °C). Komplikovanější je systém označení bodů při snímání teploty třemi čidly najednou. Označit taková místa je nutné hned po zjištění změny teploty, protože jinak ztratíte přesnou pozici a je těžké ji znovu nalézt.

3. Echolot s GPS a možností záznamu

    Představuje ideální řešení pro rybáře, kteří se chtějí věnovat rybám naplno a pokročit dál v získávání nových znalostí. O využití tohoto zařízení už bylo napsáno mnoho článků, ve kterých se propíralo opravdu vše, od možnosti zaznamenání sumce útočícího na nástrahu po tvorbu vrstevnicových modelů či map zatopených koryt potoků a řek. Já alespoň v krátkosti zmíním funkci, kterou ocení především kapraři, a tou je „hloubkový systém měření teploty“. Výhody jsou jednoznačné. Pomocí možnosti záznamu (nahrávání) si můžete vytvořit kompletní nahrávku dané lokality. Při nahrávání pak dochází k záznamu všech naměřených údajů, tedy i teploty vody ze všech použitých snímačů. Máte-li zapnuté GPS, automaticky se zaznamenávají a ukládají i GPS koordináty jednotlivých míst. Vzniklou nahrávku si pak můžete kdykoliv přehrát (třeba až na břehu) a na základě zjištěných údajů si vyberete ta rybářsky nejzajímavější místa. Ty si stiskem patřičného tlačítka můžete i uložit a následně se k nim vrátit s přesností do 3 m. Je dobré použít dělené zobrazení, kdy v pravém okně uvidíte Vaši polohu na uložené trase a v levém pak nahrávku z echolotu. Tím zjistíte, kde se Vaše loď nacházela v okamžiku nahrávání. Na nalezení vhodného místa pak máte dost času na břehu – nemusíte se rychle rozhodnout přímo na vodě při mapování lokality.