Český Rybář

Rozhodl jsem se vrátit o nějaký ten rok zpět, abych si ověřil, jestli vůbec nad tím, co dělám, přemýšlím správně. I když se poslední dobou hlavně na řece chytalo velice slušně, rozhodl jsem se pro návštěvu hodně malé vody, která bývá pod velice silným tlakem a kde sáhnout si na ty slušnější ryby nemusí být úplně jednoduché.

Po příjezdu mě přivítala zcela prázdná voda. To mohlo znamenat pouze jednu věc, že se kapři třou. Nebyl jsem daleko od pravdy. Procházející kaprař, který končil krátkou vycházku, mi potvrdil, že ryby jsou po tření, a když se nějaká slušná uloví, jedná se o mlíčáka, který je vesměs slušně dobitý. Co naplat, rozhodl jsem se a budu bojovat. V období před třením je samozřejmě jednodušší ryby nachytat už jen z toho důvodu, že se intenzivněji krmí a jsou trochu méně obezřetné. Ale teď? Nemohl jsem se trefit do horšího období.

Po rozbalení jsem spekuloval o tom, jak nastartovat krmná místa, jaká vlastně vybrat a jak prezentovat své nástrahy. Už opticky se zde nabízí chytat pod větvemi převislými nad hladinou, kde se i pod vodou nachází velké množství vázek. Chci ale taková místa cíleně prochytávat? Drtivá většina lidí bude lovit právě takovým způsobem. Já rozhodně ne. Jeden z prutů jsem směroval pod protější břeh, kde to vypadalo, že by mohla být klidová část, a nastražil pouze jedno boilie na dno. Kolem montáže jsem rozhodil jen deset kuliček, protože v minulosti se mi to právě zde vyplatilo nejvíc. Druhý prut jsem nastražil klasicky na panáčka a přihodil deset koulí tentokrát na půlky. Až do půlnoci se nic nedělo. Stáhl jsem pruty a ještě dlouho poslouchal, jestli se někde kapři ukážou. Nějaký pohyb jsem slyšel na půl cesty od prvního prutu.

Ráno jsem udělal obměnu prezentace nástrah za pop up a byl zvědav, jestli právě takto předkládaná nástraha ryby zaujme. Celé ráno a odpoledne se nic nedělo. Odpoledne mi to nedalo a rozhodl jsem si místa pod vodou obšlápnout a zjistit, jak to na dně vypadá. Po hodince ve vodě jsem měl naprosto jasno, což mě přimělo trochu pozměnit místa a začít pruty umisťovat na tvrdší dno. Před změnou jsem montáže nahazoval na dno, které bylo velice měkké, a nezdálo se mi i bahno, které se na dně nacházelo. To se mi po prošlapání jen potvrdilo. V hlubších částech bylo měkké dno, které rád prochytávám, ale s tím problémem, že bahno na těchto místech dost zapáchalo, a to není zcela ideální. Lámal jsem si samozřejmě hlavu nad samotnou prezentací nástrahy. Šlo vyloženě, dalo by se říci, o laboraci s tím, jak kaprům nástrahu předložit.

Myšlenkové pochody mě zavedly až do doby, kdy jsem zde strávil první výpravu a podařilo se mi za čtyři dny lovu zdolat pouze jednoho kapra, zato však s váhou 16 kg. No, že mě to nenapadlo dřív… neutrálně vyvážená nástraha. Sázka padla na hard balls B17 společně s pop up reflex česnek. Kombinace těchto dvou kuliček mi přinesla už nejeden slušný záběr. Opět se ukázalo, jak důležité je nad tím, co u vody děláme, přemýšlet. Rozmístění prutů jsem vybral podle toho, co se nacházelo na dně, a aby si co nejméně konkurovaly. Pravý prut jsem nahodil zhruba patnáct metrů od břehu, kde se dno svažovalo z 1 metru na 1,8 metru a bylo velice tvrdé. Poté pokračovalo do větší hloubky, až do 2,5 metrů, kde se postupně měnilo v měkčí dno. Levým prutem jsem se rozhodl prochytávat část na volné vodě. Na obou prutech byla nastražena stejná nástraha. Další věcí, kterou jsem se rozhodl použít, bylo chytání s povolenými vlasci. I když prakticky vždy používám zpětná olova, jsem si jistý, že na takto prochytávaných vodách je lov s povoleným vlascem hodně důležitý. Udělal jsem vše, jak nejlépe to šlo, a čekal na nějakou odezvu ze strany kaprů. Vpodvečer se ryby začaly ukazovat, což nebývá právě tady úplně na denním pořádku. Potěšil mě pohyb ryb v těsné blízkosti montáží. Práce, kterou jsem odvedl, a hlavně to, jak jsem nad tím přemýšlel, přinesly první úspěchy. Do půlnoci přišlo několik záběrů a podařilo se mi nachytat ryby až do 11 kg. I když nešlo o bůhvíjaké velikány, byl jsem hodně spokojený už s počtem záběrů. Budík na čtvrtou ranní a šel jsem si lehnout.

Ranní aktivita ryb mi trochu napověděla, že by se ještě mohl podařit nějaký záběr. V průběhu dopoledne se tak i stalo a na podložce se postupně vystřídalo pět ryb. Po obědě se situace uklidnila a po kaprech ani památky. S přicházejícím večerem voda opět ožila. Sledoval jsem hladinu a největší pohyb ryb byl daleko víc na volné vodě. S největší pravděpodobností jsem ryby v místě montáže rozplašil. Napadlo mě tedy nahazovat na větší vzdálenost. Rozhodnutí se vyplatilo a do půlnoci z nového místa přišly dvě pěkné ryby. Ranní nához a opětovné sledování hladiny. Zpozoroval jsem nějakou aktivitu v těsné blízkosti břehu a pravý prut zanesl přímo k místu, kde byly vidět bubliny od krmících se ryb. Použil jsem pouze PVA bez volných návnad. Během velice krátké doby se prut ozval brutálním záběrem. Zdolávání proběhlo úspěšně a jednalo se o zatím největší rybu výpravy. V místě záběru bylo okolo 80 cm vody, rozhodl jsem se prut do těchto míst už nedávat a zkusit to zde až za tmy. Opět jsem se snažil z volné vody. V průběhu celého dne už bylo vidět, že se blíží víkend a ryby zde na konec týdne reagují velice negativně. Je znatelné, jak moc se dokážou poučit a reagovat na určité situace. V průběhu pátku se u vody objevilo hned několik rybářů a bohužel i ve velice blízké vzdálenosti ode mě. To mělo za následek, že i když jsem se snažil sebevíc, do neděle se mi podařilo zdolat už pouze jednu jedinou menší rybu. Vzal jsem si z toho mnoho ponaučení.

Celá výprava pro mě byla takový comeback někam do doby, kdy jsem nad vším ještě hodně přemýšlel, a připomněla mi, jak moc důležité to je. I když se mi nepodařilo ulovit vysněnou rybu, která v těch místech bezesporu plave, opětovně jsem se utvrdil v tom, že žádný stereotyp není dobrý a je dobré se občas vrátit v čase, zastavit se a přemýšlet.

Ať se vám u vody daří co nejlépe!