Český Rybář

A ta středa přišla a vše se přizpůsobilo blížícímu se odjezdu. V neděli jsem opravdu vyrazil k jednomu z několika významných evropských jezer, na které padla má volba poté, co jsem zvážil, kde bych měl větší šanci uspět. To ale neznamená, že bych si to chtěl zjednodušit. Úlovky z těchto jezer jsou mezi evropskými lovci kaprů stále vysoce ceněny. Proto jsem nic nenechal náhodě a odjížděl dokonale připraven, ať už po materiální, ale i psychické a fyzické stránce. Výbava byla připravena na lov ze břehu, ale samozřejmě i na můj oblíbený „svobodný, činorodý a kreativní“ lov ze člunu.

Jezero, které jsem upřednostnil před ostatními, je pověstné kromě obřích kaprů a línů i početnou obsádkou sumců rekordních rozměrů, kteří se právě v tomto období projevují svou agresivní žravostí. Tomu jsem přizpůsobil i přípravu nástrah. Měl jsem připravené dvě varianty.

První byla pro lov v mělkých zátokách zarůstajících vodními rostlinami. Pro ten mi postačily pop up nástrahy, dipy, esence a esenční oleje. Při daném stylu lovu nekrmím boilie, nebo jen pár kusy silně aromatizovanými dipem, Sweetem nebo esencí. Tentokrát to bylo ale úplně jiné vnadění. Šlo o kalení příslušných partií v těsné blízkosti položených nástrah „směsí“. Ta byla připravena z Method Mixu – koření, sloupcového Zig Mixu a Sweet Liquid Scopexu, spojených do směsi mírně tekuté konzistence. Do vzrostlé trávy jsem použil Chod Rig s pop-upkou. Každý návazec měl samozřejmě jinou barvu a příchuť popky. Vybral jsem mé oblíbené příchutě ananas, bílé koření a broskev. Před každým položením montáže do trav byla nástraha extra pokapaná esencí. Při tomto lovu jsem používal výhradně Chod Rig. V minulosti jsem si podobné návazce vyráběl, ale jejich výroba mě zdržovala a stále to byla jen imitace. V současnosti je velmi rád používám a vždy si vyberu právě takovou velikost a typ, které potřebuji.

Druhá varianta pro lov v hlubší vodě mimo zátok měla sloužit k omezení nebo úplnému potlačení zájmu sumců o nástrahy. Pro tato místa krmení sestávalo už jen z boilie, ale ne mých oblíbených příchutí jako Biokrill, Biosquid nebo Seafood. Tyto vynikající nástrahy svým složením často doslova provokují a přitahují sumce do míst, kde očekávám kapry. Tomu se snažím vždy předejít a volím boilie, jehož složení není živočišného původu. Tentokrát mám zcela jasno, jaké boilie budu preferovat. Boilie Natur Line – Kukuřice, které je složené výhradně z rostlinných kukuřičných komponentů, bude maximálně přitažlivé pro kapry a nezajímavé pro sumce. Sám jsem ho ochutnal a pro jeho sladkost a pravou kukuřičnou chuť bych ho nazval „kulatou kukuřicí“. Při lovu mimo zátok budu i hojněji krmit a atraktivitu zvýrazním sladkým Liquidem z tygřího ořechu. Jednoduše jím boilie hojně zaliji.

Lovit jsem začal u rozsáhlého rákosí, ale dva dny bez záběru a nepřítomnost kaprů mě donutily místo opustit. Dopoledne jsem se stáhl asi o kilometr východněji. Odpoledne už bylo všechno přichystané na očekávanou noc, kdy jsem předpokládal záběr. Brzy také přišel, ale k velkému překvapení se po delším zdolávání u člunu ukázal sumec. Neee! Zabral na Kukuřici (tak budu dále nazývat boilie Natur Line – Kukuřice). První záběr a právě sumec. Jejich žravost nezná hranice a pevně jsem doufal, že to byl výjimečný záběr na nástrahu, která je pro něj netradiční.

Nedaleko lovil i Johnny. Ráno jsem mu zavolal, abych se zeptal, jakou noc prožil. S jeho typickým klidem mi bez emocí oznámil, že proměnil deset záběrů od setmění do rozednění a z těch deseti kaprů bylo osm nad dvacetikilovou hranicí. Kukuřice začala čarovat, ale ještě před setměním se i Johnny rozcvičil na sumci, a to rovnou na dvou krátce po sobě následujících záběrech. Samozřejmě jsme polemizovali, co je přitahuje na tomto boilie a co je vyprovokuje k ataku na nástrahy. Nic logického nás ale nenapadlo. Už jsme jen doufali, že se na našich lovných místech příliš dlouho nezdrží. Já jsem se jich nadobro nezbavil a pár z nich mě ještě potrápilo při neúnavném zdolávání. Zde jsem se také přesvědčil, že lovci sumců určitě často používají až velmi předimenzované součásti své výbavy, vždyť sumci, kteří mi zabrali, nebyli malých rozměrů, šlo o jedince, kteří se svou délkou blížili ke dvěma metrům. Ani jeden se mi nevypnul, ani při jednom záběru nevznikl problém s použitým kaprovým vybavením, což byla šňůra 0,16 mm, háček č. 4, obratlík č. 7, prut 2,25 lb. Většina z nich po záběru netáhla do hluboké vody, ale naopak z hlubší nahoru na mělčinu do hustých trav, kterými jsem se musel probojovat, abych se k nim dostal a pustil je. O to jsem se snažil vždy co nejrychleji, aby byl na místě klid a brzy zabral kapr.

Další den jsem mezi záběry od sumců zdolal i kapra a hned jednoho z těch větších. Před setměním zabral ještě další 16kilový a pak braní ustalo. Počasí se mi zamlouvalo, blížil se úplněk, foukal vítr a dva dny přetrvávaly dešťové přeháňky. Kapři se ale nezdrželi, a tak jsem se opět stěhoval a putoval na místo, kde se dala předpokládat jejich přítomnost. Vpodvečer bylo již vše nachystáno na nadcházející noc. Po setmění mi zabral první kapr a do svítání další tři. Všichni byli z kategorie +15 kg. Rušná noc uběhla velmi rychle a s posledním kaprem přišel i východ slunce, takže souvislý spánek nepřipadal v úvahu, což mi v tomto případě vůbec nevadilo. Toho dne mi ale radost pokazila rybářská stráž, když mi po kontrole oznámila, že v těchto místech se již nesmí lovit. Samozřejmě jsem to respektoval a znovu se stěhoval. Brzy ráno mé kroky směřovaly do nové zátoky na výzvědy. Chtěl jsem zjistit, zda se právě v ní neusídlili kapři. Nic podezřelého mě nezaujalo. Když jsem si už myslel, že nejlepší čas na záběr uplynul, tak se rozběhla cívka. Byl to kapr, jeden z největších, které se mi podařilo ulovit na této výpravě. Ještě jsem si v hlavě promítal zdolávání a proudil ve mně adrenalin, když přišel záběr na další prut. Byl to kapr o něco menší než předchozí šupináč.

Následující den jsem se vrátil do zátoky, ale celý den byl bez záběru. Večer došlo znovu na přesun do noční zóny a krátce po jedenácté hodině jsem už seděl v pohodě u zavezených prutů a pekl si palačinky. Silný záběr mě přinutil ukončit přípravu večeře a začít zdolávat rybu. Neustále táhla s krátkými přestávkami a hledala si cestu v hustých pásech trav na menší mělčině. Razila si cestu do hlubiny a podle echolotu jsem viděl, že ji zdolávám už v šestimetrové hloubce. Stále si směřovala tam, kam jsem nechtěl. Zdálo se mi, že by mohlo jít o sumce. Po čase se mi podařilo rybu zvednout k hladině, ale ve tmě jsem nerozeznal, o jakou se jedná. Plánoval jsem přitvrdit ve zdolávání, a proto bylo nutné přesvědčit se, zda bojuji se sumcem, nebo s kaprem. Posvítil jsem si čelovkou a to mi stačilo, abych zahlédl tělo kapra. Snažil jsem se vyvarovat jakékoliv chyby a v krátkém čase jej dostat do podběráku. Podařilo se mi to i v silném protivětru a napětí rázem opadlo. V podběráku jsem měl mohutného, dlouhého lysce s výrazným pyskem, který se mi zdál větší než všechny nedávné úlovky. A nemýlil jsem se, jeho 28kilová hmotnost to potvrdila.

Před touto výpravou jsem si vytvořil kombinaci nástrahy boilie Natur Line – Kukuřice + pop up Signal Vanilka. Proč ne, osvědčené legendy už byly popsány výše. Samozřejmě i za jiných podmínek, na jiném jezeře a v jiném období určitě budou součástí mé výbavy. A kukuřice jen potvrdila, že je od nepaměti plnohodnotnou nástrahou. Nyní, když ji už máme ve formě boilie, určitě nebude chybět na žádné mé výpravě. A pokud bych chtěl krmit partiklovou kukuřicí, už budu mít ulehčenou práci. Nebudu muset připravovat vařenou kukuřici, vždyť ji mám v kuličkové formě. Proč pop up Vanilka? Drtivá většina rybářů si vybírá své nástrahy podle barvy a hlavně aroma, které jsou jim sympatické. Kromě jasných případů, kdy je v lokalitě podle dostupných informací úspěšný určitý druh nástrahy. I mně Vanilka voní, má pro mě přitažlivou žlutou barvu a hlavně mi připomíná mou zamilovanou pochoutku – vanilkový pudink. Těší mě, že jsem trefil tuto kombinaci, která měla být i ochranou před dotěrnými sumci, což se však nepotvrdilo. Nakonec jim „kukuřice“ chutnala stejně jako boilie sestavené z rybích mouček. Ale hlavně se stala neodolatelnou nástrahou pro kapry, což se ukázalo na četnosti záběrů. Kapři se vraceli na místa i po delším čase. Johnny a Sergo Kukuřicí krmili a lovili neustále tři týdny na jednom místě. Dokázali takto nalákat a udržet kapry na místech, kde si to nejvíce přáli. Následně se jim dařilo je i zdolávat. Byli to v drtivé většině kapři +15 kg. Pokud někoho zajímá i celkový počet ulovených ryb +20 kg, tak činil 28 kusů!!! My jednoduše toužíme a děláme vše pro to, abychom přelstili jen ty největší a nejtěžší kapry, kteří se vyskytují tam, kde právě lovíme. Je to nenásilné, dělá nám to radost a naplňuje nás to.