Český Rybář

18.20: Dovolte mi, abych zvolenou lokalitu trochu představil. Jedná se o šterkopískovnu o rozloze 8 ha jakoby zapuštěnou do krajiny, jejíž lehce opotřebované břehy lemují husté pásy vrb a křovin. V jejích vodách naleznete rozlehlé lavice se šterkopískovým podložím, jámy a prohlubně vyplněné bahnem i rozlehlé porosty leknínů a dalšího rostlinstva. Jezero se rovněž pyšní několika ostrůvky a pobřežním porostem, jehož větve jako by žadonily o další porci špatně nahozených montáží.

19.05: Tak kde rozbalit základní tábor? Při průzkumné procházce podél břehů jsem nakonec nalezl místo, které mi připadalo tak nějak víc „kapří“. Velkou výhodou této štěrkovny je fakt, že si nemusíte dělat starosti se sílou ani směrem větru, protože celý revír je položen pod úrovní okolní krajiny. Můj štont byl zajímavý, protože jsem jasně viděl proužky vystupujících bublin svědčících o tom, že cesty místních kaprů vedou kolem něj ve větší míře než v dalších partiích jezera. To pro začátek nevypadalo vůbec špatně!

20.00: Zvolením místa vyvstaly další otázky, totiž kde zakrmit a kam nahodit montáže. Když jsem viděl, že se ryby kolem místa pohybují, nebylo možné prostor přede mnou zkoumat mnoha hody s olovem, protože bych kapry poplašil a mohli by se přesunout jinam. Na druhou stranu… ryby určitě v bohatém porostu vodních rostlin nachází dostatek úkrytů, takže by se mohly cítit bezpečně. V každém případě musím být opatrný. Určitě bude dobré zarmit si štědrou dávkou boilie. Kuličky dopadající na hladinu sice kapry na chvilku rozladí, ale ochotně se vrátí k prostřenému stolu. Určitě lepší než důkladný průzkum 80g olůvkem. Odpoledne jsem si navíc všiml, že před mým místem je slušný ostrůvek trav, ale okolo něj jsou v porostu díry, kterých využiji pro lov. Pokud montáž uvízne v travách, okamžitě to poznáte. Za dne vidíte dopad, ale i ve tmě cítíte, že šňůra zůstala napnutá a prut přihnutý. I tady se mi to několikrát stalo, ale po chvíli už mi šlo přesně trefovat chytatelná místa. Bylo tam sice bahnité dno, ale občas posázené trsy trávy. Po náhozu se olůvko zabořilo do bahna, ale když jsem zatáhl, uvolnilo se a vcelku lehce klouzalo po dně a já cítil jen občasné poskočení přes chomáč travin. Tady budu lovit! Vlasec zapadl do klipu na cívce.

20.15: Teď jen aby mé náhozy směřovaly přesně a pravidelně na zvolené místo. Zaklipování je jedna věc, pak ještě na vlasci vyznačím vzdálenost elastickou gumou, kterou uvážu Grinner uzlem tak, aby při správném náhozu zůstala cca 15 cm před špičkou prutu. Konce gumy zastřihnu, aby zůstaly tak 2 cm. Teď se ještě pořádně rozhlédnu po druhém břehu a zapamatuji si důležité orientační body, na které budu směřovat své náhozy. Důležité je, aby byly rozeznatelné i v noci (mezery mezi stromy apod.). V praxi to vypadá tak, že se za tmy vždy postavím na stejné místo, zacílím na zvolený bod na druhém břehu, nahodím, a když uslyším charakteristický zvuk elastické gumy klouzající špičkovým očkem, hod zbrzdím.

22.00: S příchodem tmy bylo jasně patrné, že kapři najíždějí do zátoky. Na potemnělé hladině byly ještě sem tam patrné bubliny, které doprovázely občasné přejezdy přes vlasce. Když jsem toto dění chvíli sledoval, dostavil se první záběr. Po krátkém intenzivním souboji skončil v podběráku lysec.

01.00: Po úvodním záběru nabralo noční dění rychlý spád. Kapři se zjevně krmili a frek-

vence záběrů zvyšovala, takže jsem vzdal snahu zalézt do spacáku. Váha dalšího lysce činila slušných 12 kg. Byl opravdu parádní, ale v silném větru, a protože přišel další záběr, jsem zapomněl udělat nějaké fotografie, což mě později mrzelo.

09.00: Je právě devět hodin ráno a já se dívám dolů, kde v podběráku dovádí menší, ale značně nervozní šupináč, snažící se vztekle nalézt cestu ze sítěné pasti.

09.15: I když jsem měl pár hodin na odpočinek, předešlá noc byla trochu divoká. Po večerním příjezdu přišla pěkná řádka záběrů a kapři bláznili dlouho do časných ranních hodin. Naštěstí právě dorazil Elliott, který jednak pořídil pár fotografií toho vzteklouna v podběráku, a hlavně… dovezl novou dávku návnad. Kapři „vyluxovali“ úplně všechno! Po několika cvaknutích spouště fotoaparátu putoval kapřík na svobodu a já se rozhodl trochu přeorganizovat systém krmné kampaně na zvoleném místě. Nejprve jsme ale zapálili vařič a dopřáli si šálek horkého posilujícího čaje.

10.00: Po změně v krmné kampani jsem znovu nahodil pruty. Mé místo bylo vlastně jakési úžlabí mezi dvěma velkými ostrovy vodního rostlinstva, přičemž ojedinělé trsy travin zasahovaly i do prohlubně, kde ležely nástrahy – ideální. Dovezené návnady byly dopraveny na místo za pomoci praku i kobry. Chtěl jsem totiž vytvořit hustší koncentraci návnad těsně u nahozené nástrahy (k tomu posloužil přesnější prak) a zároveň kobrou rozprostřít krmný koberec kolem celého místa. To mělo pomoci nalákat kapry, kteří proplouvají rostlinami při shánění potravy. Použil jsem k tomu klasiku od Mainline, boilie Fuzion a bohatě ho smočil v tekutém posilovači Fosoil. Ten je totiž velice rafinovaný, protože zdánlivě vydává jen velmi jemný odér, ale čím více ho použijete, tím pronikavěji voní. Olej se postupně uvolňuje z nástrahy a láká i kapry proplouvající v průběhu dne (i noci) ve vyšších partiích vodního sloupce.

11.30: Když jsme po fotografování pustili ranního kapříka, rozhostil se na místě klid. Vedly k tomu hned dva důvody. Ten první byl nasnadě… nedostatek návnady. Kapři prostě všechno sežrali a odpluli hledat jinam. Druhou příčinou bylo množství záběrů, které místo přes noc „vyprodukovalo“. Přišlo jich neuvěřitelných 14, z nichž 10 jsem proměnil ve zdolané kapry. Není tedy nic divného na tom, že se ryby nakonec poplašily.

12.40: Podle dění na hladině mi bylo jasné, že kapři neodpluli nikam daleko, a tak jsem se rozhodl setrvat na místě v naději, že se po opětovném prokrmení vrátí k prostřené tabuli a budou pokračovat v hostině. A popravdě… celá lokalita je tak zarostlá, že se dobrá místa pro lov hledají jen obtížně, a tak se mi moc nechtělo nic měnit. Nechápejte mě ale špatně – pokud by vycházka pokračovala bez záběru a já neviděl ani známky pohybu ryb, pak bych určitě neváhal a místo změnil. Na této lokalitě chytám potřetí v životě, takže je pro mne v podstatě nová a nemám s ní dostatek vlastních zkušeností. Postupem času ale určitě získám více informací a ucelený obraz o topografii revíru, abych mohl reagovat na aktuální situaci.

13.07: V jednu hodinu odpoledne začala z levé strany vát lehká bríza, která přinesla v již tak vlhkém odpoledni mírné ochlazení. Slunce se v průběhu dne sem tam ukázalo, ale teď ho šedavé mraky zakryly úplně. Žádná další akce se po opětovném prokrmení nekonala, ale tato změna počasí by mohla kapry znovu rozhýbat. Přihodil jsem pár kuliček, protože bylo zřejmé, že kapři přes noc spásli vše, co bylo ve vodě. Nechtěl jsem místo překrmit, ale pouze ho udržovat připravené na další loupeživý nájezd. Co se montáží týče, na řadu přišla dvě následující řešení. Na jeden prut jsem nasadil metrový návazec z olověnky Kable Leadcore se závěskou olova Hybrid Lead Clip, která při uváznutí pomůže rychle se zbavit olůvka. Na závěsce jsem vyměnil kroužek za rychlovýměnný klip, který umožňuje bleskovou výměnu všeho, co do něj potřebujete uchytit. Coby koncový návazec přišel na řadu ověřený stiff hinge rig. Jeho první část tvořil 20lb N-Trap Semi Stiff, koncovou kratší sekci pak 20lb návazcový vlasec Mouthtrap, vše zakončeno novým zeleným háčkem do trav Kaptor Choddy vel. 8. Druhý prut jsem nazbrojil rovněž návazcem Kable Leadcore s odpadávacím 85g olůvkem. Koncový 10cm návazec byl z 25lb pletenky Supernatural s trávově zeleným háčkem Kaptor Wide Gape vel. 8. Celý koncový návazec jsem vměstnal do malého sáčku Solidz PVA Bag s 15 kuličkami boilie. Nebyla to zrovna obvyklá cesta, ale sestava při nahození létala opravdu dobře. Vše muselo být v sáčku opravdu na těsno. Abych se ujistil, že se kulička pop-upu bude vznášet pěkně nade dnem, přidal jsem asi 3 cm před háček odpovídající broček, který zůstal na dně a nad ním vzplývala nástraha lehce nadipovaná atraktorem Goo.

14.10: Akce začala! Olůvko se uvolnilo a já se opřel vší silou do kapra, který začal pomalu stoupat k hladině. Pokusil se ještě o odpor, ale ztráta zátěže ho zmátla a brzy jsem ho navedl do podběráku. Další menší rozzlobený šupináč.

14.25: Vrátila se rutina z předešlé noci. Rychle prohodit místo pár kuličkami boilie a pak jsem usedl, abych znovu naplnil PVA sáček. Ještě před nahozením putovala na místo další dávka návnady, přesně jako v noci.

14.40: Historie se opakovala. Znovu nahozený prut se rozjel, s charakteristickým zvukem odpadl Stow indikátor a já vodil dalšího šupináče. Ten zajel do travin, a i když jsem se hodně snažil, nakonec svůj souboj vyhrál.

15.00: Když jsem čistil vlasec od trávy, rozjel se druhý prut, a aby toho nebylo málo, kapr zamířil do druhého travního pole, kde se scénář zopakoval.

15.10: V průběhu noci jsem ztratil čtyři ryby, ale přijít o dva kapry před svědkem bylo ponižující. Obě montáže vzaly za své, takže jsem trochu více přikrmil a jal se navazovat.

15.30: Převázal jsem, zakrmil a hurá na ně!

15.37: Pět minut po nahození druhého prutu už ten první s PVA zase tancoval ve stojanu. Po pár hodinách odpočinku začalo loviště znovu ožívat. Kapr sice putoval od jednoho travního pole k druhému, ale dařilo se mi ho zvedat. Zakrátko už byl u břehu a nakonec jeho boky vklouzly do sítě podběráku. Slušná ryba!

15.50: Čas vážení. Po dvou předchozích neúspěšných pokusech se má mysl uklidnila, když ciferník váhy ohlásil 11,3 kg. To znamenalo, že v podložce ležela druhá nejtěžší rybu výletu. Opět cvakala spoušť fotoaparátu a pak už obřík zmizel v zarostlém vodním světě.

16.10: Výprava se pomalu, ale jistě nachýlila ke konci a já byl pyšný, že se podařil tak krásný závěr. Už v průběhu noci se potvrdilo, že konstantní přikrmování skutečně pomáhá udržet ryby v lovišti, a záběry přicházely ve slušném množství. A ještě jedna věc… sestava s odpadávající zátěží byla rozhodující pro úspěšné zdolávání. Musím dodat, že pokud olovo neodpadlo, spadá vina na mou hlavu, protože jsem zřejmě před náhozem špatně zkontroloval jeho uchycení v klipu. Systém s PVA sáčkem přinesl větší množství záběrů. Je to možná i tím, že tato metoda není tak známá, takže spíše oklame opatrné ryby.

Se dvěma kapry přes 10 kg a deseti dalšími na kontě byl konečně čas na to, zvednout své rozbolavělé (ale spokojené) kosti z křesla a zamířit k domovu za odpočinkem.